ohyb – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ ohyb ohyby
genitiv ohybu ohybů
dativ ohybu ohybům
akuzativ ohyb ohyby
vokativ ohybe ohyby
lokál ohybu ohybech
instrumentál ohybem ohyby

  1. místo kde nastává změna směru osy podlouhlého objektu

  2. (ve fyzice) proces či jev, kdy dochází ke změně směru šíření či pohybu

  4. záhyb, zahnutí, ohnutí, zákrut

  5. ohýbání, odchylování, difrakce