oko – Wikislovník (original) (raw)

Možná hledáte óko, öko, o'ko, öko-, òkò, ọkọ, øko-, óˈkó, ˈóko, око, өкө nebo ˀooko.

pád \ číslo jednotné množné
nominativ oko oči[1]
genitiv oka očí
dativ oku očím
akuzativ oko oči
vokativ oko oči
lokál oku očích
instrumentál okem očima*

* Tento tvar instrumentálu (7. pádu) mění koncovku shodných přívlastků v -ma: svýma bystrýma očima, srovnej: polévka s velkými oky.[2]

  1. orgán zraku; u lidí párový, umístěný na hlavě

    • Ludmila zamrkala svýma krásnýma očima.
  2. orgán zraku

  3. (zdrobněle) očičko, (expresivně) kukadlo, bulva

pád \ číslo jednotné množné
nominativ oko oka
genitiv oka ok
dativ oku okám / okům
akuzativ oko oka
vokativ oko oka
lokál oku okách
instrumentál okem oky
  1. smyčka vznikající při pletení sítě nebo svetru

    • Udělám ještě dvacet ok a půjdu spát.
  2. pytlácká nástraha na zvěř

    • Pytlák nastražil oka, ale nechytil nic.
  3. defekt na punčoše

    • Stáňa si udělala oko na punčochách.
  4. horské jezero

    • Horská oka mají své kouzlo.
  5. oblast u středu tropické cyklóny s klidným počasím

    • Na družicovém snímku bylo jasně vidět oko hurikánu.
  6. vrstvy tuku kruhového tvaru plavající na polévce

    • V polévce plavala mastná oka.
  7. karetní hra

    • Celou noc hráli oko.
  8. smyčka při pletení

  9. oko bere, očko, jedenadvacet

Substantivum singulár plurál
nominativ oko okoj
akuzativ okon okojn
  1. číslo osm, osmička
Substantivum singulár plurál
nominativ oko oczy
genitiv oka oczu / ócz
dativ oku oczom
akuzativ oko oczy
instrumentál okiem oczami / oczyma
lokál oku oczach
vokativ oko oczy
  1. oko (orgán zraku)
Substantivum singulár plurál
nominativ oko oka
genitiv oka ok
dativ oku okom
akuzativ oko oka
instrumentál okiem okami
lokál oku okach
vokativ oko oka
  1. oko (na polévce, v síti)
Substantivum singulár plurál
nominativ oko oči
genitiv oka očí
dativ oku očiam
akuzativ oko oči
lokál oku očiach
instrumentál okom očami
  1. oko (orgán zraku)
Substantivum singulár plurál
nominativ oko oká
genitiv oka ôk
dativ oku okám
akuzativ oko oká
lokál oku okách
instrumentál okom okami
  1. oko (věc podobná oku)
  1. Poznámka: Množné skloňování v tabulce je jedním z pozůstatků duálu v češtině, toto původně duálové skloňování se ale dnes používá pro libovolné množné množství v tomto významu.
  2. U instrumentálu duálu se vždy používá koncovka -a, a to i v případě, že jde o zdrobněliny tohoto významu. Jestliže jsou tato podstatná jména rozvita přídavnými jmény, zájmeny či číslovkami, i ony budou zakončeny v tomto tvaru na -a. [ _Internetová jazyková příručka_. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-05-04]. Kapitola Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí). ]