opustit – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas opustím opustíš opustí opustíme opustíte opustí

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
opusť opusťme opusťte

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné opustil opustila opustilo opustili opustily opustila
trpné opuštěn opuštěna opuštěno opuštěni opuštěny opuštěna

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
minulý opustiv opustivši opustivše
  1. (opustit něco / někoho) vzdálit se a nechat za sebou

    • Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš.[1]
  2. (opustit někoho) přerušit kontakt s někým

    • Po dvou letech manželství jej opustila.
  3. (přeneseně) (opustit něco) přestat používat

    • Pod vlivem událostí byli donuceni tuto myšlenku opustit.
  4. odejít

  5. odejít

  6. zanechat, odejít

  7. upustit, vzdát

  1. Viktor Dyk: Okno, báseň Země mluví