otec – Wikislovník (original) (raw)

Možná hledáte Otec.

pád \ číslo jednotné množné
nominativ otec otcové
genitiv otce otců
dativ otci / otcovi otcům
akuzativ otce otce
vokativ otče otcové
lokál otci / otcovi otcích
instrumentál otcem otci

  1. rodič mužského pohlaví

    • Svého otce nikdy nepoznala.

  2. (přeneseně) křesťanský kněz

    • Otče, zhřešil jsem.

  3. (přeneseně) muž, který se o něco dobře stará nebo něco dobře řídí

    • Podívejte se mi do očí, strýčku, otče náš.

  4. (přeneseně) čestné pojmenování zasloužilého muže

    • Karel IV., otec vlasti
    • František Palacký, otec národa

  5. (přeneseně) zakladatel rodu

    • Praotec Čech, otec Čechů
    • Jáfet, otec Turků

  6. rodič

  7. kněz

  8. (v obecném jazyce) táta; (expresivně) tatínek, taťulda; (zdrobněle, expresivně) tatíček, papínek; (hovorově, expresivně) taťka; (zastarale, hovorově) papá; (zastarale, v obecném jazyce) tatík; (v obecném jazyce, zhruběle) fotr; (v obecném jazyce, expresivně, zdrobněle) fotřík; (knižně) ot

  9. páter, kněz, farář, pastýř, reverend, kurát, duchovní, velebný pán, velebníček, (slangově) padre

  10. —

  11. —

  12. praotec, prapředek

  14. —

  15. —

  16. —

  17. —

Substantivum singulár plurál
nominativ otec otcovia
genitiv otca otcov
dativ otcu / otcovi otcom
akuzativ otca otcov
lokál otcovi otcoch
instrumentál otcom otcami
  1. otec (rodič)
  2. otec (křesťanský kněz)