otravovat – Wikislovník (original) (raw)
IPA: [ɔtravɔvat]
otra-vo-vat
tranzitivní
nedokonavé
Oznamovací způsob
| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | otravuji | otravuješ | otravuje | otravujeme | otravujete | otravují |
Rozkazovací způsob
| osoba | číslojednotné | číslo množné |
|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. |
| otravuj | otravujme | otravujte |
Příčestí
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životnýi neživotný | ženský | střední | mužskýživotný | mužský neživotnýa ženský | střední | |
| činné | otravoval | otravovala | otravovalo | otravovali | otravovaly | otravovala |
| trpné | otravován | otravována | otravováno | otravováni | otravovány | otravována |
Přechodníky
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženskýstřední | mužskýženskýstřední | |
| přítomný | otravuje | otravujíc | otravujíce |
zvyšovat koncentraci jedu či škodlivé látky v prostředí
- Ovzduší v okolí spalovny otravují jedovaté dioxiny.
zvyšovat koncentraci jedu či škodlivé látky v organismu
- Při pasivním kouření nikotin pomalu ale jistě otravuje i nekuřáky.
(hovorově) (otravovat někoho) obtěžovat
- Tak dlouho ji otravovali, až nakonec souhlasila.
—
zlobit, (hovorově) lézt krkem, mořit, (v obecném jazyce) oxidovat