píchnout – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas píchnu píchneš píchne píchneme píchnete píchnou

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
píchni píchněme píchněte

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné píchl / píchnul píchla / píchnula píchlo / píchnulo píchli / píchnuli píchly / píchnuly píchla / píchnula
trpné píchnut píchnuta píchnuto píchnuti píchnuty píchnuta

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
minulý píchnuv píchnuvši píchnuvše
  1. zasáhnout špičatým předmětem

    • Byl tam nějaký kluk a neměl co dělat, tak z nudy píchnul špendlíkem do nástěnky.
    • Píchli ho nožem tamhle u skladu - snad se z toho vylíže.
  2. způsobit bodavou bolest

    • Náhle ji píchlo u srdce.
  3. (píchnout + dativ, někomu) (hovorově, expresivně) pomoci, většinou jednorázově

    • Nepíchnul bys mi tady s tím příkladem, prosím?
  4. způsobit bolest

  5. bodnout

  6. bodnout

  7. helfnout