půda – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ půda půdy
genitiv půdy půd
dativ půdě půdám
akuzativ půdu půdy
vokativ půdo půdy
lokál půdě půdách
instrumentál půdou půdami

  1. přírodní útvar zemského povrchu tvořený zvětralinami litosféry, vodou, vzduchem a organismy; libovolný trojrozměrný výřez pedosféry

    • Půda vzniká zvětráváním hornin a rozkladem organických zbytků.

  2. území mající určitý status

    • Na univerzitní půdě se diskutovalo o vzdělávání Romů.

  3. (v architektuře) neobydlený prostor pod střechou

    • Na půdě zůstalo po dědovi staré houpací křeslo.

  4. přírodní útvar

  5. území

  6. země, zem, hlína, (knižně) prsť

  7. —

  8. podkroví, hůra