padoucnice – Wikislovník (original) (raw)
IPA: [padɔʊ̯t͡sɲɪt͡sɛ]
pa-douc-ni-ce
rod ženský
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | padoucnice | padoucnice |
| genitiv | padoucnice | padoucnic |
| dativ | padoucnici | padoucnicím |
| akuzativ | padoucnici | padoucnice |
| vokativ | padoucnice | padoucnice |
| lokál | padoucnici | padoucniicích |
| instrumentál | padoucnicí | padoucnicemi |
- epilepsie
- Byl zde také jeden s padoucnicí, ten nám vždy říkal, že mu na jednom záchvatu nezáleží, tak jich dělal třebas deset za den. Svíjel se v těch křečích, zatínal pěstě, vypuloval oči, maje je jako na šťopkách, bil sebou, vyplazoval jazyk, zkrátka vám řeknu, nádherná prvotřídní padoucnice, taková upřímná.[1]
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války