penis – Wikislovník (original) (raw)

Možná hledáte pénis, pênis, pęnis, peniš, peníš, pěníš, penis-, Penis, peenis, Peenis nebo pennis.

Z latinského pēnis ― ocas, chvost; penis. Srovnej např. české penicilin nebo anglické pencil či francouzské pinceau.

pád \ číslo jednotné množné
nominativ penis penisy
genitiv penisu penisů
dativ penisu penisům
akuzativ penis penisy
vokativ penise penisy
lokál penisu penisech
instrumentál penisem penisy

  1. (v anatomii) mužský (nebo samčí) orgán určený k pohlavnímu styku; u savců jím také při vyměšování prochází moč

    • V zádveří ji překvapily cizí ženské letní žabky. A pak se z koupelny ozvala rána. (…) Šla se tam podívat. „Co blbneš?“ Zbyněk seděl nahý na kachličkách před sprchovým koutem. V jedné ruce držel utrženou růžici sprchy, druhou rukou si snažil zamáčknout mezi stehna penis, aby nebylo vidět, že má erekci, a smál se jako někdo, kdo ví, že by se smát neměl, ale nemůže si pomoct.[1]
    • Hlavními strukturami tvořícími penis jsou topořivá tělesa (corpora cavernosa penis).[2]
    • v životě mám jenom jeden problém... ...a tím je můj penis, který se nepravidelně ocitá v cizích ústech, což mi povětšinou nevadí, problém je v těch půstech[3]

  2. samčí pohlavní orgán

  3. pyj, úd, pohlavní úd; (odborně, v biologii) močopohlavní trubice, (v obecném jazyce) bambulák, pinďour, utahovák, péro;[4] (vulgárně) čurák, (vulgárně) cyp, ocas, pták, kokot, chuj, šulin, pinďa, lulin, lulan, šulínek, bimbásek, bimbas, vocas, čurda, kokeš, brko, klacek, kláda, klobáska, macek, paťák, péro, píšťala, spodek, šulín, trubka, tyč,(dětsky, familiárně) lulánek, pindík, (eufemisticky) instrument, orgán, intimní orgán, (žertovně, okazionalismus) utěšitel; jedenáctý prstíček, šimrátko, šroubovák, parůžek

pád \ číslo singulár plurál
nominativ penis penises

  1. penis

  2. knob, pizzle, sausage, (vulgárně) cock, dick, (dětsky) willie, wiener, pee-wee, (žertovně) third leg

  1. minulý čas slovesa peni
skloňování podle vzoru vastaus
Substantivum singulár plurál
nominativ penis penikset
genitiv peniksen penistenpeniksien
akuzativ peniksenpenis penikset
partitiv penistä peniksiä
essiv peniksenä peniksinä
translativ penikseksi peniksiksi
inessiv peniksessä peniksissä
elativ peniksestä peniksistä
illativ penikseen peniksiin
adessiv peniksellä peniksillä
ablativ penikseltä peniksiltä
allativ penikselle peniksille
abessiv peniksettä peniksittä
komitativ — peniksine
instruktiv — peniksin
  1. (v anatomii) penis, úd
  1. (v anatomii) penis
Substantivum singulár plurál
nominativ penis penissen
  1. piemel, dollo, mannelijkheid, leuter, fallus, roede
Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ penis penisen penisar penisarna
genitiv penis penisens penisars penisarnas

  1. (v anatomii) penis

  2. manslem

  3. akuzativ množného čísla substantiva pen

  4. ↑ Patrik HARTL: Malý pražský erotikon, Praha 2014. ISBN 9788090517394. Str. 400—401

  5. ↑ WEISS, Petr, a kol. Sexuologie. 1. vyd. [s.l.] : Grada, 2010. 744 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2492-8. Kapitola Funkční anatomie penisu, s. 44. (česky)

  6. ↑ Xavier Baumaxa aka Lubomír TICHÝ: Penis

  7. ↑ HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1.