pokuta – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ pokuta pokuty
genitiv pokuty pokut
dativ pokutě pokutám
akuzativ pokutu pokuty
vokativ pokuto pokuty
lokál pokutě pokutách
instrumentál pokutou pokutami
  1. trest tvořený povinností uhradit určitý finanční obnos

  2. finanční sankce

  3. penále, (v obecném jazyce), (brněnský hantec) flastr[1]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ pokuta pokuće pokuty
genitiv pokuty pokutow pokutow
dativ pokuće pokutomaj pokutam
akuzativ pokutu pokuće pokuty
vokativ pokuta pokuće pokuty
lokál pokuće pokutomaj pokutach
instrumentál pokutu pokutomaj pokutami
  1. pokání

    • A praji: Dokelž je čas dopjelnjeny a kralestwo Bože so přibližiło, čińće pokutu a wěŕće evangeliu. – A pravě: Protože se naplnil čas a přiblížilo se království Boží, čiňte pokání a věřte evangeliu.[2]
  2. KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno : FT Records, 1999. Heslo „flastr“, s. 135.

  3. Markovo evangelium 1,15; překlad z roku 1896