políbit – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas políbím políbíš políbí políbíme políbíte políbí

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
polib polibme polibte

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné políbil políbila políbilo políbili políbily políbila
trpné políben políbena políbeno políbeni políbeny políbena

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
minulý políbiv políbivši políbivše

  1. dát polibek

    • Na projev úcty jí políbil ruku.
    • Lhala by si, kdyby předstírala, že nechtěla aby ji Harry políbil. Opravdu políbil.[1]

  2. dát polibek

  3. (zastarale) pocelovat

  1. ↑ FIELDINGOVÁ, Liz. Chůvou navždy. Varšava : Arlekin - Wydawnictwo Harlequin, 2007. (Romance; sv. 780.) ISBN 978-83-238-4986-5. Kapitola JEDENÁCTÁ KAPITOLA, s. 140. (čeština)