popel – Wikislovník (original) (raw)

Možná hledáte popěl.

• IPA: [ˈpɔpɛl]

• rod mužský neživotný

1. šedý a prašný zbytek po hoření

2. (slangově, v dopravě) (na železnici) vůz na přepravu popela (1)

3. zbytek po hoření

   • angličtina: ash, cinder
   • finština: tuhka
   • francouzština: cendre ž
   • hebrejština: אֵפֶר, דֶּשֶׁן
   • islandština: aska ž
   • italština: cenere ž
   • japonština: 灰
   • jidiš: אַש s
   • latina: favilla ž, cinis m
   • litevština: pelenai m pomnožné
   • maďarština: hamu
   • němčina: Asche ž
   • polština: popiół m
   • ruština: пепел m
   • řečtina: στάχτη ž, τέφρα ž
   • slovenština: popol m
   • srbština (cyrilice): пепео m
   • staroslověnština: попєлъ m, пєпєлъ m
   • syrština: ܩܶܛܡܳܐ
   • židovská babylonská aramejština: קִיטְמָא

4. —

5. lóra, popelňák, popelák[1]

• sopečný popel

• lehnout popelem

• neříct ani popel

• sypat si popel na hlavu

• obrátit v popel

• popelář

• popelavět

• popelavý

• popelec, Popelec

• popelit

• popelit se

• popelka, Popelka

• popelnice

• popelník

• popelňák

• popelný

• popelín

• zpopelnit

• nedokonavé

• tranzitivní

1. 2. osoba singuláru imperativu slovesa popelit

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-08-08]. Heslo popel.

1. ↑ http://www.k-report.net/diskuse/archiv2010/28/SLANG_TEXT-201182.htm Železniční slang na serveru K-report.net

• Článek Popel ve Wikipedii