pozitiv – Wikislovník (original) (raw)

• IPA: [ˈpɔzɪtɪf], [ˈpɔzɪtiːf]

• po-zi-tiv

• rod mužský neživotný

1. tvar přídavného jména nebo příslovce, který vyjadřuje základní míru daného jevu

2. fotografický záznam se skutečnými barvami

3. menší typ varhan

4. jeden z varhanních strojů u velkých varhan

5. —

6. negativ

7. —

8. —

• pozitivní

• pozitivismus

• diapozitiv

• dvojpozitiv

• apozice

• deponovat

• depozice

• depozit

• depozitář

• disponovat

• dispozice

• exponát

• exponenciální

• exponent

• exponovat

• expozice

• expozitura

• imponovat

• impozantní

• komponent

• komponenta

• komponista

• komponovat

• kompozice

• kompozitum

• oponent

• oponentura

• oponovat

• opozice

• opozitum

• postpozice

• posturální

• pozice

• pozitivismus

• pozitivista

• pozitivistický

• pozitivum

• prepozice

• presuponovat

• presupozice

• proponent

• propozice

• suponovat

• supozice

• transpozice

• transponovat

• rod střední

1. genitiv plurálu substantiva pozitivum

   • Masivní rozšíření elektronických zařízení po celém světě přináší řadu pozitiv.[1]

2. ↑ Třetí svět se stává skládkou elektronického odpadu, tyden.cz 22. 2. 2010

• Rozcestník Pozitiv ve Wikipedii
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2024-10-18]. Heslo pozitiv.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2024-10-18]. Heslo pozitiv.
• Kartotéka novočeského lexikálního archivu. ÚJČ, 1911–1991. Heslo pozitiv.