sloveso – Wikislovník (original) (raw)
IPA: [slɔvɛsɔ]
slo-ve-so
rod střední
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | sloveso | slovesa |
| genitiv | slovesa | sloves |
| dativ | slovesu | slovesům |
| akuzativ | sloveso | slovesa |
| vokativ | sloveso | slovesa |
| lokál | slovesu | slovesech |
| instrumentál | slovesem | slovesy |
slovní druh vyjadřující stav nebo děj
- Chodit je sloveso. Slovesa se časují.
slovní druh
- amharština: ግሥ
- angličtina: verb
- arabština: فِعْل
- bulharština: глагол
- dánština: udsagnsord s, verbum s
- dolnolužická srbština: werb m
- esperanto: verbo
- finština: verbi, teonsana
- francouzština: verbe m
- hebrejština: פֹּעַל m
- hornolužická srbština: werb m
- ido: verbo
- interlingua: verbo
- interlingue: verbe
- irština: briathar m
- italština: verbo m
- japonština: 動詞
- katalánština: verb m
- korejština: 동사
- latina: verbum s
- litevština: veiksmažodis m
- maďarština: ige
- mongolština: үйл үг
- němčina: Verb s, Tätigkeitswort s, Zeitwort s
- nizozemština: werkwoord s
- norština: verb
- polština: czasownik m
- ruština: глагол m
- řečtina: ρήμα s
- skotská gaelština: gnìomhair
- skotština: verb
- slovenština: sloveso s
- slovinština: glagol m
- srbština (cyrilice): глагол m
- srbština (latinka): glagol m
- staroangličtina: word s
- španělština: verbo m
- švédština: verb s
Článek