směrnice – Wikislovník (original) (raw)

Ze substantiva směr a přípony -nice.

pád \ číslo jednotné množné
nominativ směrnice směrnice
genitiv směrnice směrnic
dativ směrnici směrnicím
akuzativ směrnici směrnice
vokativ směrnice směrnice
lokál směrnici směrnicích
instrumentál směrnicí směrnicemi
  1. formální psaný pokyn s obecnější platností

  2. (v geometrii) tangens úhlu mezi přímkou či křivkou a osou souřadnic

  3. předpis

  4. předpis, nařízení