soudce – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ soudce soudci / soudcové
genitiv soudce soudců
dativ soudci / soudcovi soudcům
akuzativ soudce soudce
vokativ soudce soudci / soudcové
lokál soudci / soudcovi soudcích
instrumentál soudcem soudci
  1. nestranná, nezávislá a spravedlivá osoba, pověřená autoritativně rozhodovat sporné záležitosti, zejména právní

  2. (ve sportu) osoba rozhodující zda sportovci dodržují pravidla utkání

  3. právní autorita

  4. sportovní rozhodčí

  5. arbitr, rozhodce, (zastarale) sudí

  6. rozhodčí, sudí

  1. dativ jednotného čísla podstatného jména soudka
  2. lokál jednotného čísla podstatného jména soudka
  1. Český jazykový atlas. Díl 4. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3. Heslo „soudce“, s. 50-51.