soudce – Wikislovník (original) (raw)
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | soudce | soudci / soudcové |
| genitiv | soudce | soudců |
| dativ | soudci / soudcovi | soudcům |
| akuzativ | soudce | soudce |
| vokativ | soudce | soudci / soudcové |
| lokál | soudci / soudcovi | soudcích |
| instrumentál | soudcem | soudci |
nestranná, nezávislá a spravedlivá osoba, pověřená autoritativně rozhodovat sporné záležitosti, zejména právní
(ve sportu) osoba rozhodující zda sportovci dodržují pravidla utkání
právní autorita
- angličtina: judge
- arabština: قَاضٍ m
- esperanto: juĝisto, juĝanto
- finština: tuomari
- francouzština: juge m
- hebrejština: דַּיָּן m, שׁוֹפֵט m
- hornolužická srbština: sudnik m
- italština: arbitro m
- jidiš: ריכטער m
- latina: arbiter m, iudex m
- maďarština: bíró
- němčina: Richter m
- polština: sędzia m
- portugalština: juiz m
- ruština: судья m
- řečtina: δικαστής m
- slovenština: sudca m
- slovinština: sodnik m
- srbština (cyrilice): судија m
- španělština: juez m
- ukrajinština: суддя m
- židovská babylonská aramejština: דַּיָּינָא
sportovní rozhodčí
rod ženský
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-05-08]. Heslo soudce.
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 4. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3. Heslo „soudce“, s. 50-51.