souhlasit – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	souhlasím	souhlasíš	souhlasí	souhlasíme	souhlasíte	souhlasí

Rozkazovací způsob

osoba	číslojednotné	číslo množné
2.	1.	2.
souhlas	souhlasme	souhlaste

Příčestí

rod	číslo jednotné	číslo množné
mužský životnýi neživotný	ženský	střední	mužskýživotný	mužský neživotnýa ženský	střední
činné	souhlasil	souhlasila	souhlasilo	souhlasili	souhlasily	souhlasila

Přechodníky

rod	číslo jednotné	číslo množné
mužský	ženskýstřední	mužskýženskýstřední
přítomný	souhlase	souhlasíc	souhlasíce

(souhlasit s + instrumentál) mít stejný názor na věc vyplývající z kontextu
- Já s tím souhlasím.
- Nezbývá nic jiného, než souhlasit.
být ve shodě, v souladu či úměrný k něčemu
- Všechny tyhle údaje opravdu souhlasí, není třeba nic opravovat.
mít stejný názor
- angličtina: agree, aquiesce, assent, concur
- francouzština: acquiescer, être d'accord
- italština: essere d'accordo
- němčina: zustimmen, einverstanden sein
- polština: zgadzać się
- portugalština: concordar
- slovenština: súhlasiť
odpovídat
- angličtina: correspond, agree, tally, (do páru) match
- francouzština: correspondre, (hovorově) coller
- němčina: stimmen
- slovenština: súhlasiť
přitakat, přisvědčit, kývnout na, přikývnout
odpovídat, shodovat se, (hovorově) sedět, (v obecném jazyce) štymovat
nesouhlasit, být proti, protiřečit, odporovat, ohrazovat se, protestovat, oponovat
nesouhlasit, rozcházet se, odporovat, neodpovídat, (hovorově) nesedět, (v obecném jazyce) neštymovat