souložit – Wikislovník (original) (raw)

Od s- a lože, vlastně sdílet lože.

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas souložím souložíš souloží souložíme souložíte souloží

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
soulož souložme souložte

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné souložil souložila souložilo souložili souložily souložila

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
přítomný soulože souložíc souložíce
  1. vykonávat soulož

    • Neměl však v úmyslu zjeviti královně slovy anebo písemně svoji lásku, neboť věděl, že by marně mluvil nebo psal, ale chtěl zkusit, zdali by pomocí lsti nemohl s královnou souložit.[1]
  2. vykonávat pohlavní akt

  3. obcovat, mít sex, spát (s někým), milovat se; (hovorově) dělat to, klátit, klepat, šópat, vojíždět, drbat; (vulgárně) šukat, jebat, mrdat, píchat, šoustat

  1. BOCCACCIO, Giovanni. Dekameron. Překlad Jan J. Benešovský-Veselý.