stupnice – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ stupnice stupnice
genitiv stupnice stupnic
dativ stupnici stupnicím
akuzativ stupnici stupnice
vokativ stupnice stupnice
lokál stupnici stupnicích
instrumentál stupnicí stupnicemi
  1. uspořádaná řada hodnot, určená pro specifikování hodnot určitých veličin

    • Vítr dosahuje pátého stupně na Beaufortově stupnici.
  2. plocha označená hodnotami a ryskami, určená k odečítání hodnot veličin

    • Při příliš vysokém napětí na zdroji bude rozsah stupnice voltmetru nedostatečný.
  3. (v hudbě) sled postupně se zvyšujících tónů, tvořících základ skladby v určitém ladění

    • mollová stupnice
  4. horní, nášlapná plocha schodišťového stupně

  5. škála

  6. plocha označená hodnotami a ryskami

  7. škála