svatyně – Wikislovník (original) (raw)
sva-ty-ně
rod ženský
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | svatyně | svatyně |
| genitiv | svatyně | svatyň / svatyní |
| dativ | svatyni | svatyním |
| akuzativ | svatyni | svatyně |
| vokativ | svatyně | svatyně |
| lokál | svatyni | svatyních |
| instrumentál | svatyní | svatyněmi |
oddělené posvátné místo určené k modlitbě, meditaci či uctívání, chrám
(básnicky, ironicky) nedotknutelný prostor
posvátné místo, chrám
- angličtina: sanctuary, shrine, temple
- francouzština: sanctuaire m, temple m
- hebrejština: מִקְדָּשׁ m
- italština: santuario m
- latina: sanctuarium s
- němčina: Heiligtum s
- polština: świątynia ž
- ruština: святыня ž
- řečtina: ιερό s, αγιαστήριο s
hájemství, svatostánek, (zřídka) kaplička
—
—