temeno – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ temeno / témě temena
genitiv temena / temene temen
dativ temeni / temenu temenům
akuzativ temeno / témě temena
vokativ temeno / témě temena
lokál temeně / temeni / temenu temenech
instrumentál temenem temeny
  1. svrchní část hlavy

    • Posunul si klobouk zpátky na temeno.
  2. horní část ploché hory

    • Když se dostali až na temeno kopce, naskytl se jim široký rozhled.
  3. část hlavy

  4. část hory

  5. -

  6. témě (knižně)