ticho – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ ticho ticha
genitiv ticha tich
dativ tichu tichům
akuzativ ticho ticha
vokativ ticho ticha
lokál tichu tichách
instrumentál tichem tichy
  1. stav bez hluku nebo jakéhokoli zvuku

    • Plíží se po schodech. Naslouchá. Tady je ticho, nepřátelské a tajemné. Mnoho dveří a mnoho ticha – a Frantík, aby už to všechno bylo za ním, rázně zaklepal na jedny dveře a vůbec nečekal, až ho vyzvou, aby vstoupil, stiskl kliku a otevřel.[1]
    • V lese bylo ticho a šero.
    • Krom několika uličníků nebylo na ulici nikoho, všady ticho.[2]
    • Ticho léčí.
    • Skutečné ticho je něco nesmírně intenzivního, je hmatatelné a opravdu živé.[3]
  2. stav bez hluku

  3. klid

  4. hluk

  1. beze slov, bez hluku
    • Bylo ticho.
Substantivum singulár plurál
nominativ ticho tichá
genitiv ticha tích
dativ tichu tichám
akuzativ ticho tichá
lokál tichu tichách
instrumentál tichom tichami
  1. ticho

    • Ticho lieči.
  2. kľud

  3. hluk

  1. tiše

    • Ticho stáli brezy a ich biele pne leskli sa v lúčoch mesačných.[4]
  2. potichu

  3. BRANALD, Adolf. Dědeček automobil. Praha : Státní nakladatelství dětské knihy, 1963. S. 11.

  4. Ignát Hermann: Z pražských zákoutí

  5. https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/co-je-ticho?rNo=1, 14. října 2021.

  6. HURBAN-VAJANSKÝ, Svetozár. Letiace tiene. [online] Petit, c1993-2007. [cit. 2007-12-01] Dostupné na Internetu: <http://zlatyfond.sme.sk/dielo/160/Vajansky_Letiace-tiene/?&p=text&kap=3> Kapitola III. Letiace tiene. Poprvé vydáno v roce 1883.