tráva – Wikislovník (original) (raw)
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | tráva | trávy |
| genitiv | trávy | trav |
| dativ | trávě | trávám / travám |
| akuzativ | trávu | trávy |
| vokativ | trávo | trávy |
| lokál | trávě | trávách / travách |
| instrumentál | trávou / (zastarale) travou | trávami / travami |
-
- Na skalnatém podloží chudém na živiny rostou převážně trávy.
porost, sestávající zejména z trav (1)
- Skrz stébla trávy pozoroval sysla, jak si stoupá na zadní a kroutí hlavou, jak se pak schová v trávě, popoběhne, opět si stoupne na zadní, vysune hlavu nad stébla a sleduje okolí.[1]
(slangově) marihuana
- Dáme trávu?[2]
rostlina z rodu lipnicovité
trávník
marihuana
IPA: [traːva]
rod ženský
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | tráva | trávy |
| genitiv | trávy | tráv |
| dativ | tráve | trávám |
| akuzativ | trávu | trávy |
| lokál | tráve | trávách |
| instrumentál | trávou | trávami |
Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-04-01]. Heslo tráva.
- ↑ BAŇKOVÁ, Markéta. Straka v říši entropie. Praha : Petr Prchal, Praha, 2010. 137 s. ISBN 978-80-87003-26-8. Kapitola Králík a zákony přežití, s. 26.
- ↑ SOCHOVÁ, Zdeňka; POŠTOLKOVÁ, Běla. Co v slovnících nenajdete : Novinky v současné slovní zásobě : Část 6. Naše řeč, 1995, roč. 78, čís. 3. Dostupné online. ISSN 0027-8203.