tuin – Wikislovník (original) (raw)

nizozemština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského **tūną, doslova "něco ohrazeného", které je zřejmě prakeltského původu. Takto příbuzné např. s německým Zaun, anglickým town, českým týn nebo ruským тын. Vzdáleněji pak souvisí s anglickým down.

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ tuin tuinen

význam

[editovat]

  1. zahrada

související

[editovat]