ucho – Wikislovník (original) (raw)

pád \ číslo jednotné množné
nominativ ucho uši[1]
genitiv ucha uší
dativ uchu uším
akuzativ ucho uši
vokativ ucho uši
lokál uchu uších
instrumentál uchem ušima*

* Tento tvar instrumentálu (7. pádu) mění koncovku shodných přívlastků v -ma: svýma bystrýma ušima, srovnej: hrnec s velkými uchy.[2]

  1. orgán sluchu

    • Má bystré uši.
    • Poslouchal jsem hudbu tak nahlas, až mi začalo zvonit v uších.

  2. jeho vnější část, boltec

    • odstávající uši
    • svýma velkýma ušima

  3. orgán sluchu

pád \ číslo jednotné množné
nominativ ucho ucha
genitiv ucha uch
dativ uchu uchům
akuzativ ucho ucha
vokativ ucho ucha
lokál uchu uchách
instrumentál uchem uchy

  1. věc nebo její část připomínající ucho

    • ucho jehly, hrnec se dvěma uchy

  2. (expresivně) mladý, nezkušený člověk

    • Petr je ještě takové mladé ucho – vlastně oba jsou ucha, i Jindřich.

  3. věc připomínající boltec

Substantivum singulár plurál
nominativ ucho uszy
genitiv ucha uszu
dativ uchu uszom
akuzativ ucho uszy
instrumentál uchem uszami
lokál uchu uszach
vokativ ucho uszy
  1. ucho (orgán sluchu)
Substantivum singulár plurál
nominativ ucho ucha
genitiv ucha uch
dativ uchu uchom
akuzativ ucho ucha
instrumentál uchem uchami
lokál uchu uchach
vokativ ucho ucha
  1. ucho (otvor jehly, úchyt apod.)
  1. ↑ Poznámka: Množné skloňování v tabulce je jedním z pozůstatků duálu v češtině, toto původně duálové skloňování se ale dnes používá pro libovolné množné množství v tomto významu.
  2. ↑ U instrumentálu duálu se vždy používá koncovka -a, a to i v případě, že jde o zdrobněliny tohoto významu. Jestliže jsou tato podstatná jména rozvita přídavnými jmény, zájmeny či číslovkami, i ony budou zakončeny v tomto tvaru na -a. [ _Internetová jazyková příručka_. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-05-04]. Kapitola Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí). ]