uhodit – Wikislovník (original) (raw)
Oznamovací způsob
| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| budoucí čas | uhodím | uhodíš | uhodí | uhodíme | uhodíte | uhodí |
Rozkazovací způsob
| osoba | číslojednotné | číslo množné |
|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. |
| uhoď | uhoďme | uhoďte |
Příčestí
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životnýi neživotný | ženský | střední | mužskýživotný | mužský neživotnýa ženský | střední | |
| činné | uhodil | uhodila | uhodilo | uhodili | uhodily | uhodila |
| trpné | uhozen | uhozena | uhozeno | uhozeni | uhozeny | uhozena |
Přechodníky
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženskýstřední | mužskýženskýstřední | |
| minulý | uhodiv | uhodivši | uhodivše |
uvést dvě tělesa (zpravidla různých velikostí) velmi rychle do vzájemného silného, intenzivního kontaktu, během něhož často vznikne i zvuk (přičemž menším bývá těleso pohybující se)
udeřit, klepnout, vrazit, narazit, (hovorově) bouchnout, praštit, (hovorově, expresivně) majznout, střihnout, šlehnout, (v obecném jazyce, expresivně) fláknout, cáknout