uniknout – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas uniknu unikneš unikne unikneme uniknete uniknou

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
unikni unikněme unikněte

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné unikl unikla uniklo unikli unikly unikla

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
minulý uniknuv uniknuvši uniknuvše

  1. přemístit se pryč (z prostoru, kde hrozí nebezpečí)

  2. (o informacích apod.) dostat se na veřejnost, vejít ve známost

  3. (uniknout + dativ) zůstat bez povšimnutí

    • Jeho poslední kniha mi úplně unikla.

  4. uprchnout

  5. dostat se na veřejnost

  6. utéci, uprchnout, vymanit se, (hovorově) vzít roha, vyváznout

  7. —

  8. ujít