vůz – Wikislovník (original) (raw)
Ekvivalenty lze nalézt ve všech slovanských jazycích, vycházejí z praslovanského *vozъ, odvozeného od indoevropského *u̯oǵho-, původně z *u̯eǵh- („vézt“).[1]
- rod mužský neživotný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | vůz | vozy |
| genitiv | vozu | vozů |
| dativ | vozu | vozům |
| akuzativ | vůz | vozy |
| vokativ | voze | vozy |
| lokál | vozu / voze | vozech |
| instrumentál | vozem | vozy |
vozidlo tažené koňmi nebo dobytkem na dopravu nákladů
- Zapřáhnout koně do vozu.
-
- Zaparkovat vůz do garáže.
kolejové vozidlo na přepravu zboží nebo osob
- Jednočlenná obsluha souprav elektrických vozů pražského metra.
podobný vozu
- Souhvězdí Velký vůz.
- Vůz psacího stroje.
automobil
automobil, auto; (zdrobněle) autíčko; (hanlivě) kára, křáp, fáro, kraksna
—
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vůz“, s. 725.