vagabund – Wikislovník (original) (raw)

Z latinského vagabundus, které vychází ze slovesa vagārī. Srovnej např. extravagantní, vágus či např. francouzské rêver.

pád \ číslo jednotné množné
nominativ vagabund vagabundi / vagabundové
genitiv vagabunda vagabundů
dativ vagabundu / vagabundovi vagabundům
akuzativ vagabunda vagabundy
vokativ vagabunde vagabundi / vagabundové
lokál vagabundu / vagabundovi vagabundech
instrumentál vagabundem vagabundy

  1. (hanlivě) tulák, pobuda, darmošlap, zpustlík, vandrák, zaháleč; handrbulec[1]

  2. tulák

  1. ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Díl I. A–M. V Praze: František Šimáček, 1890, s. 278. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:88b87a8e-e0c0-4a98-bc0d-7dadcd704d47.