vyslovit – Wikislovník (original) (raw)

Oznamovací způsob

osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas vyslovím vyslovíš vysloví vyslovíme vyslovíte vysloví

Rozkazovací způsob

osoba číslojednotné číslo množné
2. 1. 2.
vyslov vyslovme vyslovte

Příčestí

rod číslo jednotné číslo množné
mužský životnýi neživotný ženský střední mužskýživotný mužský neživotnýa ženský střední
činné vyslovil vyslovila vyslovilo vyslovili vyslovily vyslovila
trpné vysloven vyslovena vysloveno vysloveni vysloveny vyslovena

Přechodníky

rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženskýstřední mužskýženskýstřední
minulý vysloviv vyslovivši vyslovivše
  1. vyjádřit slovo hlasem a ústy

    • Spousta lidí neumí slova „thank you“ správně vyslovit.
    • Na obdobnou zkoušku bylo ku př. při tak zvaných Sicilských Nešporách italské slovo ciceri, dané k vyslovení Francouzům podmanitelům, kteří nedovedli vysloviti čičeri a říkajíce siseri byli porubáni.[1]
  2. říct, vyřknout, sdělit, artikulovat, pronést

  1. RIEGER, František Ladislav a Jakub MALÝ. Slovník naučný. Díl 9. V Praze: I.L. Kober, 1872, s. 41, heslo šibboleth. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:503cd699-15d0-4817-9562-6c47d0be4ced, 9. ledna 2025.