zajatec – Wikislovník (original) (raw)
IPA: [zajatɛt͡s]
rod mužský životný
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | zajatec | zajatci |
| genitiv | zajatce | zajatců |
| dativ | zajatci / zajatcovi | zajatcům |
| akuzativ | zajatce | zajatce |
| vokativ | zajatče | zajatci |
| lokál | zajatci / zajatcovi | zajatcích |
| instrumentál | zajatcem | zajatci |
osoba, která je držena v zajetí
- Druhý zajatec, jenž byl nucen klidně na to hleděti, jak netvorové tělo jeho druha trhají, a zcela dobře věděl, že mu rovně strašný konec života nastává, pohlížel dosud strnulýma očima na počínání svých nepřátel.[1]
osoba v zajetí
- angličtina: prisoner, captive
- francouzština: captif m, prisonnier m
- italština: prigioniero m
- latina: captivus m
- němčina: Gefangene m ž
- polština: jeniec m
- slovenština: zajatec m
- ↑ HÖCKER, Oskar. Robinson Krusoe. Cesty a příhody Robinsonovy na zemi i na moři.
Článek 
Téma