Lucie Pospíšilová | Charles University, Prague (original) (raw)

Papers by Lucie Pospíšilová

Qualitative Research, Jan 4, 2024

Despite the growing interest in walking methods in disability research, their methodological diff... more Despite the growing interest in walking methods in disability research, their methodological difficulties are rarely examined. Therefore, we debate the challenges of doing go-along interviews with visually disabled people when geographically studying blind experience with urban space. The article is divided into two parts. The methodological part examines the difficulties we encountered to contribute to the critical discussion of the ableist nature of both methodologies and post qualitative inquiry, and their interconnection with ableist conceptions of walking, talking, and space. Second, we discuss the epistemological consequences of go-along interviews, which have the potential to challenge existing thinking, ableist conceptions of space, and, consequently, the given discipline. The result is a constructivist conception of science that modifies human geography through visual disability and visual disability through human geography.

Přispěvek na zakladě prostorove zkusenosti nevidomých osob problematizuje prostorový normativ –un... more Přispěvek na zakladě prostorove zkusenosti nevidomých osob problematizuje prostorový normativ –univerzalni mapovou reprezentaci prostoru. Zatimco vztah clověka k prostoru je výrazně diferencovaný, prostorový normativ mapy (re)produkuje pojeti jedineho odosobněleho a tedy i odtělesněneho prostoru. Přispěvek se podrobněji zaměřuje na dekonstrukci mapy jakožto mocenskeho nastroje udržujiciho tuto jedinou a „spravnou“ představu prostoru. Mapa je v kontextu přispěvku chapana jako odtělesněna vizualni reprezentace prostoru představujici pohled z jakehosi vzdaleneho anonymniho „božskeho oka“ a (re)produkujici pojeti prostoru jako prazdneho inertniho kontejneru. Zkusenost nevidomých osob, pro ktere nema mapa žadný význam, nabizi empirický material pro reflexi jak normativniho konceptu mapy, tak jazyka, který jej legitimizuje. Jazykove prostředky uživane při popisu orientace nevidomých osob odhaluji nesoulad s proživanim jejich nevizualniho prostoru. Cilem přispěvku je tak ukazat jakým způso...

Městske prostory jsou primarně studovany jako graficky představovane a vizualně proživane. Jejich... more Městske prostory jsou primarně studovany jako graficky představovane a vizualně proživane. Jejich podoba je zprostředkovavana skrze mapy, plany, obrazy ci fotografie. Prostorova zkusenost, způsob orientace ci představa prostoru jsou chapany a popisovany výhradně jako vizualni a vizualizovatelne. Nevizualni prostory města a nevizualni prostorove zkusenosti setrvavaji stranou výzkumneho zajmu. Přispěvek se tak na zakladě studia prostorove zkusenosti nevidomých osob zaměři na nevizualni „před-stavu“ urbanniho prostoru. Představi, jak nevidomi lide proživaji město, jak se v něm orientuji i jak si ho „před-stavuji“. Mapa uživana k zobrazovani prostoru i jazyk popisujici prostorovou zkusenost reprodukuji předpoklad předveditelnosti imaginarni představy před sebe. Při komunikaci o nevizualnim prostoru tak vznika hned dvoji bariera: i) při primarnim sdělovani nevizualni zkusenosti a snaze ji porozumět a ii) při prezentaci výsledků výzkumu. Přispěvek se proto zabýva take otazkou, jak prostor...

Jako geografka a geograf jsme již delsi dobu fascinovani geografickou „obsesi vizualizace prostor... more Jako geografka a geograf jsme již delsi dobu fascinovani geografickou „obsesi vizualizace prostoru“ a to i v poměrně kurioznich kontextech. Geografie ma dlouhou tradici v prezentovani svých poznatků skrze vizualni reprezentaci a je tak dodnes velmi obtižne „dělat geografii“ bez zraku (Golledge 2005: 95). Geografie je do jiste miry definovana pravě skrze vizualni koncepty vzdalenosti, měřitka a mapy. Což lze pozorovat ve způsobech „dělani“ geografickeho výzkumu o prostorove zkusenosti osob se zrakovým znevýhodněnim. Americký geograf Reginald Golledge, který sam v roce 1984 přisel o zrak, rozlisuje prostor „skutecný“ a prostor „transformovaný“, v němž žiji lide bez zraku (Golledge 1993: 64). Transformovaný prostor pak v jeho pojeti znamena prostor „zjednodusený“, „meně komplexni“, „chudý“ ci „omezený“ (Golledge 1991: 299; Golledge 1993: 69). Dokonce přimo tvrdi, že u osob bez vizualni zkusenosti nemohou být rozvinuty schopnosti porozuměni a samostatneho uživani prostoru (Golledge 1993...

Gender a výzkum / Gender and Research, 2016

Czech Sociological Review, 2016

The paper intervenes in current discussions within post-phenomenological geography. It analyzes t... more The paper intervenes in current discussions within post-phenomenological geography. It analyzes the movement of people with visual impairments in order to develop an approach to post-phenomenology that emphasizes the in-betweenness of bodies in motion. Our perspective differs from phenomenological (and humanistic) geographies and from post-phenomenological geographies that are rooted in object-oriented ontology. They both rely on the differentiation between space and place, accept pointillism, treat places as points in space, time as exclusively chronological, and bodies as beings, not becomings. We analyze data from interviews with people with visual impairments. We first consider their movement through the perspective of humanistic (particularly phenomenological) geography. After acknowledging the limits of this approach, we turn to our actualized conception of post-phenomenological geography, which draws on Deleuze's concepts of movement, path, refrain, and involuntary memory. With this conceptual repertoire, we go beyond the space-place dichotomy and highlight the in-betweenness and virtuality of movement. We explore difference-producing repetitions, which are constituted through refraining into paths. Our approach conceptualizing movement as "refraining into paths" is instrumental to studying the movement of people with visual impairment: It helps to dispute ableism, and it enriches the current discussion about postphenomenological geography in its insistence on relations and becoming.

The aim of this paper is to reveal, describe, explain, and map variations in diurnal population i... more The aim of this paper is to reveal, describe, explain, and map variations in diurnal population in the metropolitan area of Prague. We use an alternative data source to traditional census-based cartographic presentations and employ location data from mobile phones to identify types of daily rhythm that shape the region at different times during a typical weekday. These rhythms are influenced especially by residential and commercial suburbanization and the consequent dynamic development of new working centres, services, and leisure-time facilities within the metropolitan region. The main output consists of three maps. The first map contains a typology of the main functionsresidential, work, transportation, and servicesand is used as the main analytical tool for sorting settlements, resulting in classification of nine types of settlement in all. The other two maps show a plastic image of the day-and night-time populations of the metropolitan area.

Despite growing scholarly interest in residential segregation in Central and Eastern Europe, thus... more Despite growing scholarly interest in residential segregation in Central and Eastern Europe, thus far insufficient attention has been paid to understanding marginalization in these postsocialist transition societies through the perceptions of stakeholders. The present article reports the findings of a qualitative study of the perceptions of urban social problems in the city center of Prague, Czechia. Semistructured interviews with the key actors involved in the city's social development are used to understand what social phenomena they perceive as problematic, how they localize them within the urban space, and how their perceptions translate into policy attitudes. We find that stakeholders emphasize the issues of homelessness, drug addiction, and the appropriate delivery of social services in their narratives. Furthermore, we demonstrate that the repressive nature of policy interventions partly results from a lack of experience of overcoming such societal issues and partly results from weak coordination at the city level.

The article examines how different social and urban processes were reflected in the spatial patte... more The article examines how different social and urban processes were reflected in the spatial patterns of three dimensions of population structure (demographic, socio-economic, and ethnic statuses) in Prague during the socialist and post-socialist periods. The article has three main objectives. First, it analyses inertia and change in socio-spatial patterns and evaluates the processes that have influenced them. Second, it investigates how the importance of all three statuses in the spatial differentiation of urban space has evolved. Third, the article focuses on the level of geographical variability as recorded within different spatial scales, and the development of this variability. It examines selected indicators of socio-economic, demographic, and ethnic statuses by employing detailed statistical data on the level of basic settlement units from the Population Censuses held in 1970, 1991, and 2011. The results confirm that the most significant changes in socio-spatial patterns between socialism and post-socialism can be observed for ethnic spatial differentiation. In addition, the city witnessed considerable changes in demographic spatial patterns in both periods, while socio-economic spatial patterns have remained relatively stable. New socio-spatial processes driven predominantly by movements of young and better-off populations have taken place in previously less attractive neighbourhoods. As a result, very different populations often live side-by-side in contemporary Prague.

Significant changes in spatiotemporal relationships have transformed the organisation of society ... more Significant changes in spatiotemporal relationships have transformed the organisation of society in recent decades. Therefore, new approaches are required to understand the spatiotemporal aspects of human behaviour and the dynamics of society in the modern world. This paper introduces the possibilities and limitations of mobile phone location data in an attempt to initiate wider discussion among demographers about future
research based on data obtained from new technologies.

Title: Experience without Sight: The Opportunity for Reflection of Normative Space Abstract: The ... more Title: Experience without Sight: The Opportunity for Reflection of Normative Space
Abstract: The paper questions the dominant representation of space (normative space) and its visuality in the case of spatial experience without sight. While the relationships between individuals and spaces are differentiated, normative space (re)produces the conception of one depersonalised and thus disembodied space and denies alternative conceptions of spaces. The aim of the paper is to present the process of independent experiencing of new spaces by visually impaired people. This experience is interpreted in the context of two theories: Lefebvre's production of space and Butler's theory of performativity. Our results are based on interviews with 16 visually impaired people and 2 people with knowledge about visual impairment from their profession. The interview partners learn two sets of spatial information: 'information for communication with others' and 'information necessary for spatial mobility'. While the first set of information is required to become part of the visual world and reveal the performative (re)production of the visuality of space, the second set of information is connected to non-visual experience and thus makes it possible to look beyond the normative space, to see visuality as a norm, and to start to reflect on the political connotation of spatial conceptions.

The availability of labour, education, services and transportation signifi cantly infl uences the... more The availability of labour, education, services and transportation signifi cantly infl uences the quality of life in urban and rural areas. The supply of job opportunities and services is not suffi cient in rural and peripheral villages and particularly young and well-educated people often respond by migrating. The people who remain cope with the problems of accessibility by various commuting methods. However, the poor supply of jobs and social infrastructure may be a source of considerable problems for less mobile people trying to satisfy basic needs. This article employs in-depth case study research to evaluate the daily mobility of people in peripheral municipalities in Western Bohemia. It aims to identify the problems and barriers in the everyday life of the local population and to identify forms of daily mobility related to work and service provision. It evaluates how the lack of job opportunities and basic civic amenities infl uences the everyday strategies that people adopt to cope with the spatial mismatch between the place of residence and the place where jobs and services are located. The daily mobility and strategies of people living in municipalities are set in the context of post-communist changes in commuting behaviour. Theoretically and methodologically the article draws on the strong tradition of time geography.

Rezidenční suburbanizace způsobuje oddělení bydliště a dalších den ních funkcí uvnitř metropolitn... more Rezidenční suburbanizace způsobuje oddělení bydliště a dalších den ních funkcí uvnitř metropolitních regionů. Důsledkem jsou na jedné straně zvyšující se nároky na dopravní infrastrukturu a rostoucí inten zita dopravy, na straně druhé časové ztráty vznikající jednotlivcům v důsledku narůstajícího času stráveného v dopravě. Oddělenost bydlení, práce, služeb i zábavy překonávají suburbanité využíváním osobního automobilu, který se stává nezbytnou podmínkou jejich každodennosti. Důležitost a frekvence využívání jednotlivých diferen covaně lokalizovaných funkcí se přitom liší především v závislosti na věku nebo stadiu v životním cyklu. Specifickou skupinu v tomto ohledu tvoří teenageři, kteří jsou ve většině případů závislí na veřejné dopravě a jejichž prostor aktivit a užívané urbánní funkce se nejméně shodují s vlastnostmi suburbií. Za nejvýznamnější problém teenagerů považujeme především jejich omezení v důsledku obtížné fyzické konektivity mezi centrem města a bydlištěm a napětí mezi požadova nou a faktickou mobilitou. V textu hodnotíme na příkladu Pražské ho městského regionu každodenní pohyb a aktivity suburbánních gymnazistů ve srovnání se stejnou skupinou studentů žijící uvnitř města. Výzkum vychází z vlastního terénního šetření realizovaného v listopadu 2009 a dat o využití času agentury Median. Hlavní zjiš tění, které je hlouběji diskutováno, ukazuje, že delší doba strávená denně v dopravě zkracuje suburbánním studentům čas na spánek 1 Článek vznikl za podpory Grantové agentury Univerzity Karlovy v Praze, projekt č. 65309 "Časoprostorová mobilita obyvatel Pražského měst ského regionu" a Grantové agentury České republiky, projekt č. P404/ 10/0523 "Sociální deprivace v městském prostředí: objektivní a sub jektivní dimenze".

Nahlížení na městské lokality jako na neustále se proměňující části širšího geografického prostře... more Nahlížení na městské lokality jako na neustále se proměňující části širšího geografického prostředí přináší do výzkumu sociálně prostorové struktury a procesů ve městě nový rozměr. Pravidelné, nepravidelné i nahodilé pohyby osob uvnitř lokality chápané v kontextu pohybů na vyšších řádovostně-měřítkových úrovních dokreslují obraz lokality, který z hlediska složení trvale bydlícího obyvatelstva i fyzické a funkční struktury vykazuje v krátkodobém pohledu relativně stabilní vzorec. Hodnocení denního rytmu se zaměřuje na dočasně přítomné obyvatelstvo a jeho proměny v cyklu jednoho dne. Centrum Prahy je díky svému specifickému postavení v rámci městského regionu a stále zesilujícímu regionálnímu i nadregionálnímu významu cílem či zastávkou cest různého charakteru a frekvence opakování, od každodenních pracovních cest, přes nepravidelné nákupy či návštěvy kulturních zařízení až po výjimečné zahraniční cesty či pouze náhodné průjezdy. Vliv přítomného obyvatelstva na ekonomické, sociální i fyzické prostředí centrálních lokalit je nezpochybnitelný a znalost jejich počtu a proměnlivosti v čase je důležitá pro úkoly komunální politiky i efektivní plánování. Přesto je studií věnovaných hodnocení dočasně přítomného obyvatelstva velmi málo. Důvodem je bezesporu nedostatečná statistická základna, časová i finanční náročnost takových výzkumů a rovněž nejednoznačné metodické uchopení.

The article describes the main applied results of a four-year research project supported by the C... more The article describes the main applied results of a four-year research project supported by the Czech Ministry of Culture, which has been realised in cooperation of geographers, demographers, historians and cartographers. The main objective of the conducted research was to enable cartographic visualisation of historical population data in Geographic Information System environment. The article offers a description of the main research outputs of the project, which were focused on the development of demographic, social and ethnic structure in Prague and Czechia during the 20th century, to specific audience of historical demographers

This article describes the results of a four-year research project, which sought to bring histori... more This article describes the results of a four-year research project, which sought to bring historical
spatial and statistical data into a GIS environment. The results describe developments in the demographic, social and ethnic structure of
Prague and Czechia, during the 20th century. Readers may explore four types of outcomes (historical borders in GIS, statistical databases,
specialized maps and a historical atlas of the population) as well as their accessibility and application at all levels of education.

Qualitative Research, Jan 4, 2024

Gender a výzkum / Gender and Research, 2016

Czech Sociological Review, 2016

Housing estates in Europe: Poverty, ethnic segregation and policy challenges

OUŘEDNÍČEK, M., POSPÍŠILOVÁ, L., ŠPAČKOVÁ, P., KOPECKÁ, Z., NOVÁK, J. (2016): The velvet and mild... more OUŘEDNÍČEK, M., POSPÍŠILOVÁ, L., ŠPAČKOVÁ, P., KOPECKÁ, Z., NOVÁK, J. (2016): The velvet and mild: Socio-spatial differentiation in Prague after transition. In: Tammaru, T., Marcińczak, S., van Ham, M., Musterd, S. (eds.): Socio-Economic Segregation in European Capital Cities: East Meets West. Routledge, Abingdon/New York, 261−286.