Marek Antoš | Charles University, Prague (original) (raw)
Papers by Marek Antoš
Časopis pro právní vědu a praxi
Článek se zabývá různými aspekty právní úpravy voleb a referenda v České republice v kontextu pan... more Článek se zabývá různými aspekty právní úpravy voleb a referenda v České republice v kontextu pandemie onemocnění COVID-19, ale potenciálně i jiných zdravotních hrozeb a mimořádných situací. Je rozdělen do dvou částí. V první části se článek zabývá výkladem ústavních podmínek pro odložení voleb, kriticky hodnotí případ odložení doplňovacích voleb do Senátu, upozorňuje na některé otevřené otázky ústavní úpravy a zaujímá k nim stanovisko. Ve druhé části článek hodnotí přijaté i nepřijaté změny volebních pravidel, které reagovaly na šíření onemocnění COVID-19. Pozornost je věnována především jednorázovým zákonům o zvláštních způsobech hlasování. V návaznosti na to se článek zamýšlí nad ústavností současné právní úpravy překážky výkonu volebního práva z důvodu ochrany veřejného zdraví a nad otázkou distančního hlasování jako prostředku pro zmírnění zdravotních rizik voleb. Článek dospívá k závěru, že Česká republika jako demokratický právní stát v obtížné situaci způsobené onemocněním C...
Czech Sociological Review
Although the change in the electoral system used in elections to the Chamber of Deputies has attr... more Although the change in the electoral system used in elections to the Chamber of Deputies has attracted the attention of lawyers, political scientists, and sociologists, we still lack a comprehensive comparative analysis of the new system with the original one or other alternatives. The main reason for this is the lack of empirical data. This article overcomes this problem using a simulation of electoral results that correspond to the real Czech election environment. On the basis of this simulated dataset it is possible to generate generalisable conclusions about the proportionality, integration effect, and legitimacy of three electoral formulas: the original D'Hondt divisor, the newly adopted Imperiali quota, and the Hare quota. Our results show that the Hare quota is clearly the best choice. Its advantages in proportionality significantly outweigh its disadvantages in integrative effect. Moreover, this formula sees the least disruption to the logical sequence of results, i.e. where a party with fewer votes gets more seats, a phenomenon that is undesirable and undermines the legitimacy of elections. We are convinced that among the three formulas compared the Hare quota is the one that best fits the constitutional requirements of the electoral system as interpreted by the Constitutional Court, and that-unless the legislature is planning to change other parameters of the electoral system-it is the one that should be implemented.
Power Beyond Constitutions
Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy a rejstřík
SSRN Electronic Journal, 2012
The paper deals with the right of EU citizens to vote in elections to local councils in the Czech... more The paper deals with the right of EU citizens to vote in elections to local councils in the Czech Republic. The first part introduces the results of a survey carried out at a representative sample of municipalities; it is shown that only 2.4% of all eligible voters from amongst foreigners exercise their right to vote, which is a much lower rate than the average within the European Union. The second part focuses on an analysis of the Czech legal regulation of this issue and concludes that the law is far from being hospitable with respect to foreigners, which significantly contributes to their low turnout.
SSRN Electronic Journal, 2013
The so-called Fiscal Compact signed in March 2012 by 25 out of 27 EU member states requires the s... more The so-called Fiscal Compact signed in March 2012 by 25 out of 27 EU member states requires the states to transpose the treaty’s rules that limit the annual structural deficit and the general government debt “through provisions of binding force and permanent character, preferably constitutional” (Art. 3, §2). While the goal is set, the means are up to respective states, and thus an extraordinary wave of constitutional engineering has been triggered. This paper argues that possible solutions should be evaluated both from the perspective of their democratic legitimacy and from the perspective of their expected efficiency and economic performance. The paper advocates a solution which rather supports than replaces political process, a solution which combines a structural deficit based numerical fiscal rule with an independent fiscal council overseeing how the rule is fulfilled.
SSRN Electronic Journal, 2015
The paper analyses case law of the Czech Constitutional Court concerning social rights, in partic... more The paper analyses case law of the Czech Constitutional Court concerning social rights, in particular how the reasonableness test is applied there. It confirms that the approach of the court is volatile, which is manifested by deviations from the formal structure of the test, arbitrary and unstable definitions of the core (essential content) of the rights and differences in how strict the requirements of reasonableness are to be. The author asserts that the shortcomings follow rather from the poor design of the test itself than just from a lack of diligence. As a better alternative he proposes the extreme disproportionality test which is already used by the court for review of tax legislation and should be used in social rights cases too.
The Constitutionalization of European Budgetary Constraints
The so called Fiscal Compact signed by 25 out of 27 EU member states requires the states to trans... more The so called Fiscal Compact signed by 25 out of 27 EU member states requires the states to transpose the treaty’s rules that limit the annual structural deficit and the general government debt “through provisions of binding force and permanent character, preferably constitutional” (Art. 3, §2). While the goal is set, the means are up to respective states, and thus an extraordinary wave of constitutional engineering has been triggered. This paper deals with four countries in Central Europe which have already adopted fiscal stability rules into their law: Germany, Hungary, Poland and Slovakia. It describes the rules adopted and demonstrates that despite some similarities, four wholly distinct models of regulation have been used in these countries. These models are further examined and compared, in particular with respect to their substance (numerical, or institutional fiscal rules), criteria used (state debt, overall public debt, state budget deficit, or structural deficit) and enforcement mechanisms created (automatic cut of expenses, vote of non-confidence in the government, veto power of an independent fiscal council, judicial review, etc.). Finally, the models are evaluated both from the perspective of their democratic legitimacy and from the perspective of their expected efficiency, where the paper draws on existing empirical studies of fiscal stability rules enacted in the past.
Politologický časopis - Czech Journal of Political Science, 2013
The Czech President Václav Klaus has left office last Thursday (March 7) after a decade when his ... more The Czech President Václav Klaus has left office last Thursday (March 7) after a decade when his second term expired. Three days earlier, on March 4, he was indicted for high treason by the Senate, the second chamber of the Czech parliament. One might think this is just another scene from "Leaving", the last absurdist play written by Klaus's predecessor Václav Havel. It is not, however; and the proceeding before the Constitutional Court is pending.
The introduction of direct presidential elections in the Czech Republic was motivated mainly by t... more The introduction of direct presidential elections in the Czech Republic was motivated mainly by the bad experience associated with the last indirect election in 2008 and efforts to respond to the long-standing desire of the Czech public for election of the president by popular vote. The intention of the constitution-maker was not a transition to a semi-presidential system, but rather to maintain the existing parliamentary form of government. The key factor for the constitutional position of the president remains the provisions of the Constitution stating that the president is not accountable for the discharge of his office and that the government is accountable for the majority of the head of state's decisions. Many specific restrictions of the presidency follow from constitutional conventions created over the course of the last 20 years of the independent existence of the Czech Republic and partially relate to rules existing in other parliamentary systems. President Miloš Zeman, vested with stronger legitimacy as a result of direct election, in some cases attempted to change these constitutional conventions and to interpret his powers in an expansive manner.
Pojem distancni hlasovani (angl. remote voting) se použiva pro oznaceni rozlicných způsobů, při k... more Pojem distancni hlasovani (angl. remote voting) se použiva pro oznaceni rozlicných způsobů, při kterých hlasovani probiha jinak než osobně v řadne volebni mistnosti. Někdy býva ztotožňovan s korespondencnim hlasovanim, což je vsak nepatřicně zužený pohled. Do kategorie distancniho hlasovani je vedle něj možne zařadit take napřiklad hlasovani ve zvlastnich volebnich mistnostech v zahranici, dřivějsi hlasovani, elektronicke hlasovani prostřednictvim Internetu ci mobilnich telefonů (e-voting), hlasovani v zastoupeni, hlasovani do přenosne volebni schranky ci hlasovani s volicským průkazem mimo vlastni volebni okrsek.
kudrna, ph.d. judr. phdr. marek Antoš, ph.d. judr. jindřiška syllová, csc. judr. kateřina janstov... more kudrna, ph.d. judr. phdr. marek Antoš, ph.d. judr. jindřiška syllová, csc. judr. kateřina janstová, ph.d. doc. judr. jana reschová, csc. prof. Gediminas mesonis dr. iwona Wróblewska judr. marián Giba, ph.d. phdr. peter horváth, ph.d.-mgr. pavol juhás doc. dr. ivan halász, ph.d. mgr. jan Grinc mgr. ondřej preuss judr. jiří hřebejk 2472_Iuridica_4_11.indd 6 7.8.12 11:18 4 viz např. čl. 35 týkající se rozpuštění poslanecké sněmovny. to je v české republice v zásadě možné jedině tehdy, jestliže si sama poslanecká sněmovna přeje své rozpuštění, nebo naopak je zcela zablokovaná. v případě zájmu o podrobnosti viz můj dřívější článek na toto téma: kudrnA, jan. dissolution of the chamber of the deputies in the czech republic-the origin and essence of applicable constitutional legislation. Jurisprudencija/Jurisprudence. 2009, no. 3, s. 69-110. dostupný také zde: http://bit.ly/rozpousteni. 5 např. jmenování prezidenta nejvyššího kontrolního úřadu na návrh poslanecké sněmovny. 6 např. jmenování soudců Ústavního soudu se souhlasem senátu. 2472_Iuridica_4_11.indd 10 7.8.12 11:18 10 tuto argumentaci směšující práva jednotlivce a pravomoci státního orgánu prezident opakovaně užil v případě, kdy odmítl podepsat nebo vetovat předložený zákon. Ústava počítá s podpisem nebo vetem, prezident však hovoří o "nevyužití svého práva podepsat nebo vetovat". 11 např. nepodepsaný (a nevetovaný) zákon byl opakovaně vyhlášen ve sbírce zákonů, s odkazem na skutečnost, že zákon je projevem vůle lidu, tedy suveréna, a prezidentský podpis nemá dle české ústavní úpravy konstitutivní charakter. podpůrně byl užit také praktický argument, podle něhož by čekání na podpis, na nějž má prezident dle Ústavy 15 dní, znamenalo přiznání prezidentovi fakticky právo absolutního veta nad zákony. což by bylo v hrubém rozporu s Ústavou. 12 více na toto téma viz např: brAun, mats. understanding klaus: the story of czech eurorealism. EPIN-Working Paper, nr. 26/2009. dostupné také zde: www.ceps.be/ceps/download/2706. 13 současný stav, kdy jsou kontrasignována pouze rozhodnutí, je jakýmsi hybridem mezi československou ústavou z roku 1920 a ústavou z roku 1960. v prvém případě prezident nebyl z výkonu své funkce odpovědný, ale kontrasignaci vyžadoval každý výkon prezidentské pravomoci, byť výsledkem nebylo rozhodnutí v právním slova smyslu. Ústava z roku 1960 nevyžadovala kontrasignaci ve všech případech, ale prezident byl odpovědný národnímu shromáždění. podle současné ústavy prezident celkově neodpovídá za výkon své funkce, ale řada případů, kdy uplatňuje své pravomoci, kontrasignaci, ani konzultaci formálně nevyžaduje. viz např. reprezentování státu navenek dle čl. 63 odst. 1 písm. a. při něm prezident takříkajíc "dělá politiku", vyjadřuje stanoviska, ale nejedná se o "rozhodnutí" v právním slova smyslu. zatímco v předválečném československu by tyto úkony vyžadovaly předběžné konzultace s vládou a její souhlas, po roce 1960 by zde byla odpovědnost vůči národnímu shromáždění, dnes taková možnost dána není. 2472_Iuridica_4_11.indd 12 7.8.12 11:18 16 viz novinový článek Komunističtí poslanci: Volba prezidenta lidovým hlasováním. rudé právo, 12. prosince 1989, s. 1. 17 Alespoň ve zpětném pohledu. československá veřejnost přinejmenším v prvních dnech celému dosahu střetu nemusela rozumět. podle orientační sondy Ústavu pro výzkum veřejného mínění při Federálním statistickém ústavu provedené dne 12. prosince 1989 na vzorku 292 respondentů se více než 80 % dotázaných vyslovilo pro "volbu prezidenta všemi občany ve všelidovém hlasování". novinový článek Čtyři pětiny pro referendum.
Časopis pro právní vědu a praxi
Článek se zabývá různými aspekty právní úpravy voleb a referenda v České republice v kontextu pan... more Článek se zabývá různými aspekty právní úpravy voleb a referenda v České republice v kontextu pandemie onemocnění COVID-19, ale potenciálně i jiných zdravotních hrozeb a mimořádných situací. Je rozdělen do dvou částí. V první části se článek zabývá výkladem ústavních podmínek pro odložení voleb, kriticky hodnotí případ odložení doplňovacích voleb do Senátu, upozorňuje na některé otevřené otázky ústavní úpravy a zaujímá k nim stanovisko. Ve druhé části článek hodnotí přijaté i nepřijaté změny volebních pravidel, které reagovaly na šíření onemocnění COVID-19. Pozornost je věnována především jednorázovým zákonům o zvláštních způsobech hlasování. V návaznosti na to se článek zamýšlí nad ústavností současné právní úpravy překážky výkonu volebního práva z důvodu ochrany veřejného zdraví a nad otázkou distančního hlasování jako prostředku pro zmírnění zdravotních rizik voleb. Článek dospívá k závěru, že Česká republika jako demokratický právní stát v obtížné situaci způsobené onemocněním C...
Czech Sociological Review
Although the change in the electoral system used in elections to the Chamber of Deputies has attr... more Although the change in the electoral system used in elections to the Chamber of Deputies has attracted the attention of lawyers, political scientists, and sociologists, we still lack a comprehensive comparative analysis of the new system with the original one or other alternatives. The main reason for this is the lack of empirical data. This article overcomes this problem using a simulation of electoral results that correspond to the real Czech election environment. On the basis of this simulated dataset it is possible to generate generalisable conclusions about the proportionality, integration effect, and legitimacy of three electoral formulas: the original D'Hondt divisor, the newly adopted Imperiali quota, and the Hare quota. Our results show that the Hare quota is clearly the best choice. Its advantages in proportionality significantly outweigh its disadvantages in integrative effect. Moreover, this formula sees the least disruption to the logical sequence of results, i.e. where a party with fewer votes gets more seats, a phenomenon that is undesirable and undermines the legitimacy of elections. We are convinced that among the three formulas compared the Hare quota is the one that best fits the constitutional requirements of the electoral system as interpreted by the Constitutional Court, and that-unless the legislature is planning to change other parameters of the electoral system-it is the one that should be implemented.
Power Beyond Constitutions
Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy a rejstřík
SSRN Electronic Journal, 2012
The paper deals with the right of EU citizens to vote in elections to local councils in the Czech... more The paper deals with the right of EU citizens to vote in elections to local councils in the Czech Republic. The first part introduces the results of a survey carried out at a representative sample of municipalities; it is shown that only 2.4% of all eligible voters from amongst foreigners exercise their right to vote, which is a much lower rate than the average within the European Union. The second part focuses on an analysis of the Czech legal regulation of this issue and concludes that the law is far from being hospitable with respect to foreigners, which significantly contributes to their low turnout.
SSRN Electronic Journal, 2013
The so-called Fiscal Compact signed in March 2012 by 25 out of 27 EU member states requires the s... more The so-called Fiscal Compact signed in March 2012 by 25 out of 27 EU member states requires the states to transpose the treaty’s rules that limit the annual structural deficit and the general government debt “through provisions of binding force and permanent character, preferably constitutional” (Art. 3, §2). While the goal is set, the means are up to respective states, and thus an extraordinary wave of constitutional engineering has been triggered. This paper argues that possible solutions should be evaluated both from the perspective of their democratic legitimacy and from the perspective of their expected efficiency and economic performance. The paper advocates a solution which rather supports than replaces political process, a solution which combines a structural deficit based numerical fiscal rule with an independent fiscal council overseeing how the rule is fulfilled.
SSRN Electronic Journal, 2015
The paper analyses case law of the Czech Constitutional Court concerning social rights, in partic... more The paper analyses case law of the Czech Constitutional Court concerning social rights, in particular how the reasonableness test is applied there. It confirms that the approach of the court is volatile, which is manifested by deviations from the formal structure of the test, arbitrary and unstable definitions of the core (essential content) of the rights and differences in how strict the requirements of reasonableness are to be. The author asserts that the shortcomings follow rather from the poor design of the test itself than just from a lack of diligence. As a better alternative he proposes the extreme disproportionality test which is already used by the court for review of tax legislation and should be used in social rights cases too.
The Constitutionalization of European Budgetary Constraints
The so called Fiscal Compact signed by 25 out of 27 EU member states requires the states to trans... more The so called Fiscal Compact signed by 25 out of 27 EU member states requires the states to transpose the treaty’s rules that limit the annual structural deficit and the general government debt “through provisions of binding force and permanent character, preferably constitutional” (Art. 3, §2). While the goal is set, the means are up to respective states, and thus an extraordinary wave of constitutional engineering has been triggered. This paper deals with four countries in Central Europe which have already adopted fiscal stability rules into their law: Germany, Hungary, Poland and Slovakia. It describes the rules adopted and demonstrates that despite some similarities, four wholly distinct models of regulation have been used in these countries. These models are further examined and compared, in particular with respect to their substance (numerical, or institutional fiscal rules), criteria used (state debt, overall public debt, state budget deficit, or structural deficit) and enforcement mechanisms created (automatic cut of expenses, vote of non-confidence in the government, veto power of an independent fiscal council, judicial review, etc.). Finally, the models are evaluated both from the perspective of their democratic legitimacy and from the perspective of their expected efficiency, where the paper draws on existing empirical studies of fiscal stability rules enacted in the past.
Politologický časopis - Czech Journal of Political Science, 2013
The Czech President Václav Klaus has left office last Thursday (March 7) after a decade when his ... more The Czech President Václav Klaus has left office last Thursday (March 7) after a decade when his second term expired. Three days earlier, on March 4, he was indicted for high treason by the Senate, the second chamber of the Czech parliament. One might think this is just another scene from "Leaving", the last absurdist play written by Klaus's predecessor Václav Havel. It is not, however; and the proceeding before the Constitutional Court is pending.
The introduction of direct presidential elections in the Czech Republic was motivated mainly by t... more The introduction of direct presidential elections in the Czech Republic was motivated mainly by the bad experience associated with the last indirect election in 2008 and efforts to respond to the long-standing desire of the Czech public for election of the president by popular vote. The intention of the constitution-maker was not a transition to a semi-presidential system, but rather to maintain the existing parliamentary form of government. The key factor for the constitutional position of the president remains the provisions of the Constitution stating that the president is not accountable for the discharge of his office and that the government is accountable for the majority of the head of state's decisions. Many specific restrictions of the presidency follow from constitutional conventions created over the course of the last 20 years of the independent existence of the Czech Republic and partially relate to rules existing in other parliamentary systems. President Miloš Zeman, vested with stronger legitimacy as a result of direct election, in some cases attempted to change these constitutional conventions and to interpret his powers in an expansive manner.
Pojem distancni hlasovani (angl. remote voting) se použiva pro oznaceni rozlicných způsobů, při k... more Pojem distancni hlasovani (angl. remote voting) se použiva pro oznaceni rozlicných způsobů, při kterých hlasovani probiha jinak než osobně v řadne volebni mistnosti. Někdy býva ztotožňovan s korespondencnim hlasovanim, což je vsak nepatřicně zužený pohled. Do kategorie distancniho hlasovani je vedle něj možne zařadit take napřiklad hlasovani ve zvlastnich volebnich mistnostech v zahranici, dřivějsi hlasovani, elektronicke hlasovani prostřednictvim Internetu ci mobilnich telefonů (e-voting), hlasovani v zastoupeni, hlasovani do přenosne volebni schranky ci hlasovani s volicským průkazem mimo vlastni volebni okrsek.
kudrna, ph.d. judr. phdr. marek Antoš, ph.d. judr. jindřiška syllová, csc. judr. kateřina janstov... more kudrna, ph.d. judr. phdr. marek Antoš, ph.d. judr. jindřiška syllová, csc. judr. kateřina janstová, ph.d. doc. judr. jana reschová, csc. prof. Gediminas mesonis dr. iwona Wróblewska judr. marián Giba, ph.d. phdr. peter horváth, ph.d.-mgr. pavol juhás doc. dr. ivan halász, ph.d. mgr. jan Grinc mgr. ondřej preuss judr. jiří hřebejk 2472_Iuridica_4_11.indd 6 7.8.12 11:18 4 viz např. čl. 35 týkající se rozpuštění poslanecké sněmovny. to je v české republice v zásadě možné jedině tehdy, jestliže si sama poslanecká sněmovna přeje své rozpuštění, nebo naopak je zcela zablokovaná. v případě zájmu o podrobnosti viz můj dřívější článek na toto téma: kudrnA, jan. dissolution of the chamber of the deputies in the czech republic-the origin and essence of applicable constitutional legislation. Jurisprudencija/Jurisprudence. 2009, no. 3, s. 69-110. dostupný také zde: http://bit.ly/rozpousteni. 5 např. jmenování prezidenta nejvyššího kontrolního úřadu na návrh poslanecké sněmovny. 6 např. jmenování soudců Ústavního soudu se souhlasem senátu. 2472_Iuridica_4_11.indd 10 7.8.12 11:18 10 tuto argumentaci směšující práva jednotlivce a pravomoci státního orgánu prezident opakovaně užil v případě, kdy odmítl podepsat nebo vetovat předložený zákon. Ústava počítá s podpisem nebo vetem, prezident však hovoří o "nevyužití svého práva podepsat nebo vetovat". 11 např. nepodepsaný (a nevetovaný) zákon byl opakovaně vyhlášen ve sbírce zákonů, s odkazem na skutečnost, že zákon je projevem vůle lidu, tedy suveréna, a prezidentský podpis nemá dle české ústavní úpravy konstitutivní charakter. podpůrně byl užit také praktický argument, podle něhož by čekání na podpis, na nějž má prezident dle Ústavy 15 dní, znamenalo přiznání prezidentovi fakticky právo absolutního veta nad zákony. což by bylo v hrubém rozporu s Ústavou. 12 více na toto téma viz např: brAun, mats. understanding klaus: the story of czech eurorealism. EPIN-Working Paper, nr. 26/2009. dostupné také zde: www.ceps.be/ceps/download/2706. 13 současný stav, kdy jsou kontrasignována pouze rozhodnutí, je jakýmsi hybridem mezi československou ústavou z roku 1920 a ústavou z roku 1960. v prvém případě prezident nebyl z výkonu své funkce odpovědný, ale kontrasignaci vyžadoval každý výkon prezidentské pravomoci, byť výsledkem nebylo rozhodnutí v právním slova smyslu. Ústava z roku 1960 nevyžadovala kontrasignaci ve všech případech, ale prezident byl odpovědný národnímu shromáždění. podle současné ústavy prezident celkově neodpovídá za výkon své funkce, ale řada případů, kdy uplatňuje své pravomoci, kontrasignaci, ani konzultaci formálně nevyžaduje. viz např. reprezentování státu navenek dle čl. 63 odst. 1 písm. a. při něm prezident takříkajíc "dělá politiku", vyjadřuje stanoviska, ale nejedná se o "rozhodnutí" v právním slova smyslu. zatímco v předválečném československu by tyto úkony vyžadovaly předběžné konzultace s vládou a její souhlas, po roce 1960 by zde byla odpovědnost vůči národnímu shromáždění, dnes taková možnost dána není. 2472_Iuridica_4_11.indd 12 7.8.12 11:18 16 viz novinový článek Komunističtí poslanci: Volba prezidenta lidovým hlasováním. rudé právo, 12. prosince 1989, s. 1. 17 Alespoň ve zpětném pohledu. československá veřejnost přinejmenším v prvních dnech celému dosahu střetu nemusela rozumět. podle orientační sondy Ústavu pro výzkum veřejného mínění při Federálním statistickém ústavu provedené dne 12. prosince 1989 na vzorku 292 respondentů se více než 80 % dotázaných vyslovilo pro "volbu prezidenta všemi občany ve všelidovém hlasování". novinový článek Čtyři pětiny pro referendum.
Power Beyond Constitutions Presidential Constitutional Conventions in Central Europe, 2023
This research monograph examines presidential constitutional conventions and the role they play i... more This research monograph examines presidential constitutional conventions and the role they play in the political systems of four Central European countries – the Czech Republic, Slovakia, Hungary, and Poland. As primarily unwritten rules of constitutional practice, constitutional conventions represent political arrangements and as such are political in origin. Not only this, constitutional conventions, in general, and presidential constitutional conventions, in particular, have significant political implications. They shape both the everyday operation and character of regimes. Central Europe represents a particularly useful example on which this role of constitutional conventions can be studied and assessed.