Tomáš Hermann | Charles University, Prague (original) (raw)
Papers by Tomáš Hermann
Dějiny – teorie – kritika
K uctění osmdesátých narozenin profesora Bedřicha Loewensteina (29. června 1929) se konal v Praze... more K uctění osmdesátých narozenin profesora Bedřicha Loewensteina (29. června 1929) se konal v Praze 8. června 2009 workshop na téma „Dějiny víry v pokrok”. V průběhu workshopu byla spolu s autorem do hloubky diskutována nejnovější Loewensteinova rozsáhlá publikace, Víra v pokrok: Dějiny jedné evropské ideje (původně vydaná jako Der Fortschrittsglaube: Geschichte einer europaischen Idee, Gottingen 2008). Mimo Loewensteinův vlastní autobiografický příspěvek, následovalo osm článků, zabývajících se Loewensteinovou knihou nebo jeho životním dílem historika.
Článek se zabývá polemikou o devatenáctém století v knize Bedřicha Loewensteina Víra v pokrok, v ... more Článek se zabývá polemikou o devatenáctém století v knize Bedřicha Loewensteina Víra v pokrok, v kontextu Lowensteinova života a díla. V první části autor článku podrobně sleduje vývoj Loewensteinovy práce od mládí k dnešku, a umisťuje ji do kontextu české historiografie dvacátého století. Z úhlu pohledu Loewensteinových dlouhodobých výzkumných zájmů a jejich syntézy v nejnovějším opus magnum, autor rozebírá nejdelší pasáž o „dlouhém století” jako skutečné jádro a intelektuální záměr knihy. Dalším postojem stejného významu je nevíra v pokrok, to jest skepse a deziluze, které v knize vytvářejí vnitřní napětí. V podrobném přehledu obsahu a struktury Loewensteinova pojetí devatenáctého století vystupují jako klíčový prvek vzájemně se podmiňující procesy zásadní historizace a biologizace evropského myšlení.
Studie se zabýva tim, jak se v ceských zemich obraželo bouřlive obdobi vývoje biologickeho myslen... more Studie se zabýva tim, jak se v ceských zemich obraželo bouřlive obdobi vývoje biologickeho mysleni od přelomu 19. a 20. stoleti do prvni světove valky, kdy vedle sebe existovaly velmi různe nazory na evoluci. Mnohovrstevnatost teoretickou přitom doplňuje i kulturni a vědecka mnohovrstevnatost ceských zemi, kde se jednak misi vlivy německe a ceske biologie na svých autonomnich institucich, a jednak lze spatřovat rozdily i mezi lokalnimi centry Prahou a Brnem se svými badatelskými tradicemi a nezavislými vazbami na dalsi centra ve Vidni a evropských univerzitach. Centrem zajmu jsou teoreticky uvažujici biologove, kteři buď sami dlouhodobě profilovali ceske biologicke mysleni, anebo na něj měli diky zdejsimu působeni přimý vliv. V letech ca 1900–1915 doslo k prvnimu otevřenemu a diskutovanemu vrcholu v ceske recepci evolucionismu a před jednoznacnými pozicemi a „velkými teoriemi“ ma navrch spise prostředkovani diferencovane zahranicni diskuse, podněty vlastni experimentalni prace a opatrne ocekavani od noveho studia variability a dědicnosti.
Soudobé dějiny, Mar 1, 2018
Našemu vnitřnímu hledání někdy dodávají definitivní směr vnější okolnosti." 1-"Věda je velký, abs... more Našemu vnitřnímu hledání někdy dodávají definitivní směr vnější okolnosti." 1-"Věda je velký, abstraktní provoz, obrácený Saturn, jehož děti neustále požírají své rodiče, a současně žije i z individuálních pohnutek a lidských vlastností, ze ctižádosti, ale i poctivosti a konec konců samoúčelného 'hledání pravdy'." 2-"Inu, každý musíme hledět korigovat daný nám duchovní charakter, ne však jej zfalšovat, a tak dožít do konce, jací jednou jsme." 3 Uvedené citace ve zkratce ilustrují neopominutelnou skutečnost, že jakkoli se život Bedřicha Loewensteina vyznačoval silnou diskontinuitou, souvisící s dějinnými událostmi dvacátého století, je pro jeho myšlení a dílo příznačná výrazná kontinuita problematiky, ve které podrobuje mnohostranné historické reflexi mimo jiné i svou osobní zkušenost a znalost prostředí, z něhož vyšel. Jak jeho bohatá vědecká esejistika, tak všechna jeho rozsáhlejší díla skrývají v sobě tyto osobně zakoušené motivace. Ačkoli nám bohužel nezanechal ucelené paměti či autobiografii, které by byly tak cenné (a žádali je po něm mnozí
Teorie vědy, Dec 16, 2010
Teorie vědy, Dec 16, 2020
Slavica litteraria, 2016
The Hague-Paris-New York: Mouton publishers 2013-2014) then may boast of including a reprint of t... more The Hague-Paris-New York: Mouton publishers 2013-2014) then may boast of including a reprint of this text at the end of the second volume, but without annotations and any interpretational study, which make an objective and unbiased interpretation of Jakobson's attitudes as a person and scholar in the 1940s, and later in the century, virtually impossible.
Studie zasazuje dokumenty k planovani vědy v Ceskoslovensku z roku 1960 do sirsiho kontextu. Posk... more Studie zasazuje dokumenty k planovani vědy v Ceskoslovensku z roku 1960 do sirsiho kontextu. Poskytuje take strucný přehled vývoje věd v Ceskoslovensku v tomto obdobi.
Dějiny - teorie - kritika
Článek se zabývá polemikou o devatenáctém století v knize Bedřicha Loewensteina Víra v pokrok, v ... more Článek se zabývá polemikou o devatenáctém století v knize Bedřicha Loewensteina Víra v pokrok, v kontextu Lowensteinova života a díla. V první části autor článku podrobně sleduje vývoj Loewensteinovy práce od mládí k dnešku, a umisťuje ji do kontextu české historiografie dvacátého století. Z úhlu pohledu Loewensteinových dlouhodobých výzkumných zájmů a jejich syntézy v nejnovějším opus magnum, autor rozebírá nejdelší pasáž o „dlouhém století” jako skutečné jádro a intelektuální záměr knihy. Dalším postojem stejného významu je nevíra v pokrok, to jest skepse a deziluze, které v knize vytvářejí vnitřní napětí. V podrobném přehledu obsahu a struktury Loewensteinova pojetí devatenáctého století vystupují jako klíčový prvek vzájemně se podmiňující procesy zásadní historizace a biologizace evropského myšlení.
Dějiny - teorie - kritika
K uctění osmdesátých narozenin profesora Bedřicha Loewensteina (29. června 1929) se konal v Praze... more K uctění osmdesátých narozenin profesora Bedřicha Loewensteina (29. června 1929) se konal v Praze 8. června 2009 workshop na téma „Dějiny víry v pokrok”. V průběhu workshopu byla spolu s autorem do hloubky diskutována nejnovější Loewensteinova rozsáhlá publikace, Víra v pokrok: Dějiny jedné evropské ideje (původně vydaná jako Der Fortschrittsglaube: Geschichte einer europaischen Idee, Gottingen 2008). Mimo Loewensteinův vlastní autobiografický příspěvek, následovalo osm článků, zabývajících se Loewensteinovou knihou nebo jeho životním dílem historika.
Dějiny – teorie – kritika
K uctění osmdesátých narozenin profesora Bedřicha Loewensteina (29. června 1929) se konal v Praze... more K uctění osmdesátých narozenin profesora Bedřicha Loewensteina (29. června 1929) se konal v Praze 8. června 2009 workshop na téma „Dějiny víry v pokrok”. V průběhu workshopu byla spolu s autorem do hloubky diskutována nejnovější Loewensteinova rozsáhlá publikace, Víra v pokrok: Dějiny jedné evropské ideje (původně vydaná jako Der Fortschrittsglaube: Geschichte einer europaischen Idee, Gottingen 2008). Mimo Loewensteinův vlastní autobiografický příspěvek, následovalo osm článků, zabývajících se Loewensteinovou knihou nebo jeho životním dílem historika.
Článek se zabývá polemikou o devatenáctém století v knize Bedřicha Loewensteina Víra v pokrok, v ... more Článek se zabývá polemikou o devatenáctém století v knize Bedřicha Loewensteina Víra v pokrok, v kontextu Lowensteinova života a díla. V první části autor článku podrobně sleduje vývoj Loewensteinovy práce od mládí k dnešku, a umisťuje ji do kontextu české historiografie dvacátého století. Z úhlu pohledu Loewensteinových dlouhodobých výzkumných zájmů a jejich syntézy v nejnovějším opus magnum, autor rozebírá nejdelší pasáž o „dlouhém století” jako skutečné jádro a intelektuální záměr knihy. Dalším postojem stejného významu je nevíra v pokrok, to jest skepse a deziluze, které v knize vytvářejí vnitřní napětí. V podrobném přehledu obsahu a struktury Loewensteinova pojetí devatenáctého století vystupují jako klíčový prvek vzájemně se podmiňující procesy zásadní historizace a biologizace evropského myšlení.
Studie se zabýva tim, jak se v ceských zemich obraželo bouřlive obdobi vývoje biologickeho myslen... more Studie se zabýva tim, jak se v ceských zemich obraželo bouřlive obdobi vývoje biologickeho mysleni od přelomu 19. a 20. stoleti do prvni světove valky, kdy vedle sebe existovaly velmi různe nazory na evoluci. Mnohovrstevnatost teoretickou přitom doplňuje i kulturni a vědecka mnohovrstevnatost ceských zemi, kde se jednak misi vlivy německe a ceske biologie na svých autonomnich institucich, a jednak lze spatřovat rozdily i mezi lokalnimi centry Prahou a Brnem se svými badatelskými tradicemi a nezavislými vazbami na dalsi centra ve Vidni a evropských univerzitach. Centrem zajmu jsou teoreticky uvažujici biologove, kteři buď sami dlouhodobě profilovali ceske biologicke mysleni, anebo na něj měli diky zdejsimu působeni přimý vliv. V letech ca 1900–1915 doslo k prvnimu otevřenemu a diskutovanemu vrcholu v ceske recepci evolucionismu a před jednoznacnými pozicemi a „velkými teoriemi“ ma navrch spise prostředkovani diferencovane zahranicni diskuse, podněty vlastni experimentalni prace a opatrne ocekavani od noveho studia variability a dědicnosti.
Soudobé dějiny, Mar 1, 2018
Našemu vnitřnímu hledání někdy dodávají definitivní směr vnější okolnosti." 1-"Věda je velký, abs... more Našemu vnitřnímu hledání někdy dodávají definitivní směr vnější okolnosti." 1-"Věda je velký, abstraktní provoz, obrácený Saturn, jehož děti neustále požírají své rodiče, a současně žije i z individuálních pohnutek a lidských vlastností, ze ctižádosti, ale i poctivosti a konec konců samoúčelného 'hledání pravdy'." 2-"Inu, každý musíme hledět korigovat daný nám duchovní charakter, ne však jej zfalšovat, a tak dožít do konce, jací jednou jsme." 3 Uvedené citace ve zkratce ilustrují neopominutelnou skutečnost, že jakkoli se život Bedřicha Loewensteina vyznačoval silnou diskontinuitou, souvisící s dějinnými událostmi dvacátého století, je pro jeho myšlení a dílo příznačná výrazná kontinuita problematiky, ve které podrobuje mnohostranné historické reflexi mimo jiné i svou osobní zkušenost a znalost prostředí, z něhož vyšel. Jak jeho bohatá vědecká esejistika, tak všechna jeho rozsáhlejší díla skrývají v sobě tyto osobně zakoušené motivace. Ačkoli nám bohužel nezanechal ucelené paměti či autobiografii, které by byly tak cenné (a žádali je po něm mnozí
Teorie vědy, Dec 16, 2010
Teorie vědy, Dec 16, 2020
Slavica litteraria, 2016
The Hague-Paris-New York: Mouton publishers 2013-2014) then may boast of including a reprint of t... more The Hague-Paris-New York: Mouton publishers 2013-2014) then may boast of including a reprint of this text at the end of the second volume, but without annotations and any interpretational study, which make an objective and unbiased interpretation of Jakobson's attitudes as a person and scholar in the 1940s, and later in the century, virtually impossible.
Studie zasazuje dokumenty k planovani vědy v Ceskoslovensku z roku 1960 do sirsiho kontextu. Posk... more Studie zasazuje dokumenty k planovani vědy v Ceskoslovensku z roku 1960 do sirsiho kontextu. Poskytuje take strucný přehled vývoje věd v Ceskoslovensku v tomto obdobi.
Dějiny - teorie - kritika
Článek se zabývá polemikou o devatenáctém století v knize Bedřicha Loewensteina Víra v pokrok, v ... more Článek se zabývá polemikou o devatenáctém století v knize Bedřicha Loewensteina Víra v pokrok, v kontextu Lowensteinova života a díla. V první části autor článku podrobně sleduje vývoj Loewensteinovy práce od mládí k dnešku, a umisťuje ji do kontextu české historiografie dvacátého století. Z úhlu pohledu Loewensteinových dlouhodobých výzkumných zájmů a jejich syntézy v nejnovějším opus magnum, autor rozebírá nejdelší pasáž o „dlouhém století” jako skutečné jádro a intelektuální záměr knihy. Dalším postojem stejného významu je nevíra v pokrok, to jest skepse a deziluze, které v knize vytvářejí vnitřní napětí. V podrobném přehledu obsahu a struktury Loewensteinova pojetí devatenáctého století vystupují jako klíčový prvek vzájemně se podmiňující procesy zásadní historizace a biologizace evropského myšlení.
Dějiny - teorie - kritika
K uctění osmdesátých narozenin profesora Bedřicha Loewensteina (29. června 1929) se konal v Praze... more K uctění osmdesátých narozenin profesora Bedřicha Loewensteina (29. června 1929) se konal v Praze 8. června 2009 workshop na téma „Dějiny víry v pokrok”. V průběhu workshopu byla spolu s autorem do hloubky diskutována nejnovější Loewensteinova rozsáhlá publikace, Víra v pokrok: Dějiny jedné evropské ideje (původně vydaná jako Der Fortschrittsglaube: Geschichte einer europaischen Idee, Gottingen 2008). Mimo Loewensteinův vlastní autobiografický příspěvek, následovalo osm článků, zabývajících se Loewensteinovou knihou nebo jeho životním dílem historika.
https://karolinum.cz/knihy/capek-mysleni-konecnosti-28020 Konečnost patří mezi výrazné motivy ... more https://karolinum.cz/knihy/capek-mysleni-konecnosti-28020
Konečnost patří mezi výrazné motivy soudobého myšlení i ústřední témata Pavla Kouby. Kniha přináší soubor filosofických úvah, básní, uměleckých fotografií a ohlédnutí, které vznikly u příležitosti jeho životního jubilea a pocházejí od významných českých i zahraničních autorů. Některé přímo navazují na vybrané teze Koubových textů (k pojmu pravdy, subjektu, vztahu času a prostoru či kritice morálního vidění světa) či se vymezují vůči jeho filosofické pozici vcelku, jiné se vyjadřují ke stěžejním myšlenkám pro Koubu určující filosofické tradice (fenomenologie, hermeneutika, Nietzsche). Shodně tak činí v návaznosti na to, co jejich autoři s Pavlem Koubou promýšleli a prožívali. Knihu uzavírá dialog o povaze duše mezi aristotelským a platónským filosofem, do něhož se zapojí i postava anonymního hermeneutika.