Daniel Kořínek - Academia.edu (original) (raw)
Uploads
Papers by Daniel Kořínek
Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s cel... more Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s celou řadou duševních poruch. Cílem této studie bylo porovnat míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu u pacientů s úzkostnými poruchami, s depresivními poruchami, s hraniční poruchou osobnosti, s poruchami příjmu potravy, se závislostí na alkoholu a u zdravých kontrol. Metoda: Všem pěti klinickým skupinám a zdravým kontrolám byly administrovány škály měřící soucit k sobě a tendenci k prožívání studu. Rozdíly mezi vzorky byly testovány statistickými metodami a posouzeny pomocí Cohenova d. Výsledky: Všech pět klinických skupin vykazovalo signifikantně nižší míru soucitu k sobě a signifikantně vyšší míru tendence k prožívání studu než zdravé kontroly. Velikost rozdílu v míře soucitu k sobě i v míře tendence k prožívání studu mezi všemi klinickými skupinami a zdravými kontrolami byla velká. Diskuze: Předpokládáme, že nedostatek soucitu k sobě vede ke zvýšené tendenci k prožívání studu, která pak zapříčiňuje vznik různých psychopatologických symptomů. Závěry: Nedostatek soucitu k sobě a zvýšená tendence k prožívání studu se v této studii ukázaly být transdiagnostickými faktory u pěti různých duševních poruch. Předpokládáme, že klienti trpící kteroukoli z těchto poruch by mohli mít užitek z terapeutických intervencí, které facilitují rozvoj soucitu k sobě nebo zvládání studu.
Objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide ra... more Objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide range of mental disorders. The aim of this study was to compare the levels of compassionate self-responding and shame-proneness in samples of patients with borderline personality disorder, eating disorders, alcohol-addiction and in healthy controls.Methods: All three clinical groups and healthy controls were administered scales measuring self-compassion (SCS) and shame-proneness (TOSCA-3S). Differences in compassionate self-responding and shame-proneness were analyzed and effect sizes were calculated.Results: All three clinical groups were found to have significantly lower compassionate self-responding and significantly higher shame-proneness than healthy controls. The magnitudes of difference in compassionate self-responding and shame-proneness, between all clinical groups and healthy controls, were moderate to large.Conclusions: We hypothesize, that implicit belief in self as a permanent...
Tvorba rodokmenu je metoda upravena jako neuropsychologicka zkouska se zaměřenim na exekutivni fu... more Tvorba rodokmenu je metoda upravena jako neuropsychologicka zkouska se zaměřenim na exekutivni funkce, předevsim planovani a řeseni problemů.Proband vytvaři stromovou strukturu rodokmenu s předem urceným nejmladsim potomkem, ke kteremu hleda předky s využitim informaci na 14 kartickach, kde jsou uvedena jmena a rodinne vazby.
Diplomova prace si klade za cil porozumět vztahu mezi volbou hudebniho žanru a utvařenim identity... more Diplomova prace si klade za cil porozumět vztahu mezi volbou hudebniho žanru a utvařenim identity v adolescenci. Jednou z nejcastějsich volnocasových aktivit v tomto vývojove obdobi je pravě poslech hudby. Ukazuje, že hudba pomaha dospivajicim v sebepoznavani jak na osobni rovině, tak i v rovině socialni. Pomaha jim zodpovědět otazky „Kdo jsem ja?“ a „Kam patřim?“. Výzkum byl proveden na vzorku 39 středoskolských studentů (21 mužů a 19 žen). Dotaznik navržený pro tento typ kvalitativniho výzkumu zjisťuje projekci identity do preferovaneho hudebniho žanru. Z analýzy charakteristik hudebnich preferenci a odpovědi na otazky jaký ma pro dospivajici hudba subjektivni význam a funkci, usuzuji na možne styly ci stavy identit těchto adolescentů. Z výzkumu vyplynulo, že lze posluchace rozdělit dle pohlavi na ty, co upřednostňuji hudbu tvrdsi, hudbu intenzivnějsi a hudbu revoltujici, a na ty, kteři preferuji hudbu lehci, hudbu tanecni a hudbu pozitivni. Z analýzy vztahů výpovědi v dotazniku a...
Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s cel... more Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s celou řadou duševních poruch. Cílem této studie bylo porovnat míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu u pacientů s úzkostnými poruchami, s depresivními poruchami, s hraniční poruchou osobnosti, s poruchami příjmu potravy, se závislostí na alkoholu a u zdravých kontrol. Metoda: Všem pěti klinickým skupinám a zdravým kontrolám byly administrovány škály měřící soucit k sobě a tendenci k prožívání studu. Rozdíly mezi vzorky byly testovány statistickými metodami a posouzeny pomocí Cohenova d. Výsledky: Všech pět klinických skupin vykazovalo signifikantně nižší míru soucitu k sobě a signifikantně vyšší míru tendence k prožívání studu než zdravé kontroly. Velikost rozdílu v míře soucitu k sobě i v míře tendence k prožívání studu mezi všemi klinickými skupinami a zdravými kontrolami byla velká. Diskuze: Předpokládáme, že nedostatek soucitu k sobě vede ke zvýšené tendenci k prožívání studu, která pak zapříčiňuje vznik různých psychopatologických symptomů. Závěry: Nedostatek soucitu k sobě a zvýšená tendence k prožívání studu se v této studii ukázaly být transdiagnostickými faktory u pěti různých duševních poruch. Předpokládáme, že klienti trpící kteroukoli z těchto poruch by mohli mít užitek z terapeutických intervencí, které facilitují rozvoj soucitu k sobě nebo zvládání studu.
Objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide ra... more Objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide range of mental disorders. The aim of this study was to compare the levels of compassionate self-responding and shame-proneness in samples of patients with borderline personality disorder, eating disorders, alcohol-addiction and in healthy controls.Methods: All three clinical groups and healthy controls were administered scales measuring self-compassion (SCS) and shame-proneness (TOSCA-3S). Differences in compassionate self-responding and shame-proneness were analyzed and effect sizes were calculated.Results: All three clinical groups were found to have significantly lower compassionate self-responding and significantly higher shame-proneness than healthy controls. The magnitudes of difference in compassionate self-responding and shame-proneness, between all clinical groups and healthy controls, were moderate to large.Conclusions: We hypothesize, that implicit belief in self as a permanent...
Tvorba rodokmenu je metoda upravena jako neuropsychologicka zkouska se zaměřenim na exekutivni fu... more Tvorba rodokmenu je metoda upravena jako neuropsychologicka zkouska se zaměřenim na exekutivni funkce, předevsim planovani a řeseni problemů.Proband vytvaři stromovou strukturu rodokmenu s předem urceným nejmladsim potomkem, ke kteremu hleda předky s využitim informaci na 14 kartickach, kde jsou uvedena jmena a rodinne vazby.
Diplomova prace si klade za cil porozumět vztahu mezi volbou hudebniho žanru a utvařenim identity... more Diplomova prace si klade za cil porozumět vztahu mezi volbou hudebniho žanru a utvařenim identity v adolescenci. Jednou z nejcastějsich volnocasových aktivit v tomto vývojove obdobi je pravě poslech hudby. Ukazuje, že hudba pomaha dospivajicim v sebepoznavani jak na osobni rovině, tak i v rovině socialni. Pomaha jim zodpovědět otazky „Kdo jsem ja?“ a „Kam patřim?“. Výzkum byl proveden na vzorku 39 středoskolských studentů (21 mužů a 19 žen). Dotaznik navržený pro tento typ kvalitativniho výzkumu zjisťuje projekci identity do preferovaneho hudebniho žanru. Z analýzy charakteristik hudebnich preferenci a odpovědi na otazky jaký ma pro dospivajici hudba subjektivni význam a funkci, usuzuji na možne styly ci stavy identit těchto adolescentů. Z výzkumu vyplynulo, že lze posluchace rozdělit dle pohlavi na ty, co upřednostňuji hudbu tvrdsi, hudbu intenzivnějsi a hudbu revoltujici, a na ty, kteři preferuji hudbu lehci, hudbu tanecni a hudbu pozitivni. Z analýzy vztahů výpovědi v dotazniku a...