Petr Novotný - Academia.edu (original) (raw)
Papers by Petr Novotný
Studia Paedagogica, 2021
This article aims to identify, measure, and deeply understand the educational trajectories of non... more This article aims to identify, measure, and deeply understand the educational trajectories of non-traditional students (students over the age of 26 who are enrolled following a break in their formal educational trajectory) studying for education degrees in the Czech Republic. To fulfill the aims, we adapted previously identified types of educational trajectories that are traveled by non-traditional students to the circumstances of the Czech higher education system. We measured the distribution of three types (deferrers, returners, and recurrent learners) in a sample of 713 non-traditional students. We found that the types were nearly evenly distributed, with a slight prevalence of deferrers. For a deeper understanding of these types, we analyzed 30 narrative interviews. Qualitative data revealed each group's specific features, including their attitudes toward higher education studies, their academic enculturation, and their academic skills. We suggest that the returner type shou...
International Journal of Environmental Research and Public Health, 2020
Maintaining and promoting teachers’ work ability is essential for increasing productivity and pre... more Maintaining and promoting teachers’ work ability is essential for increasing productivity and preventing early exit from the teaching profession. This study aimed to identify the predictors of work ability among upper-secondary school teachers and examine the mediating role of burnout. A large and diverse group of Czech upper-secondary school teachers was surveyed to address this goal. The sample comprised 531 upper-secondary school teachers (50.0 ± 9.94 years, 19.9 ± 10.62 in the teaching profession, 57.6% females). Relatively greater empirical support was found for the effects of burnout, sense of coherence, work–life balance, and perceived relationships in the school environment on work ability than for the impact of age, homeroom teacher duties, workload, and caring for elderly relatives. Furthermore, burnout served as an important mediator of the relationship between sense of coherence and work ability. Teachers with a higher sense of coherence are thus better able to cope with...
Studia Paedagogica, Mar 1, 2013
KULTURA ŠKOLY JAKO PŘEDMĚT VÝZKUMU Culture of the school as a subject of research Úvod O podivuho... more KULTURA ŠKOLY JAKO PŘEDMĚT VÝZKUMU Culture of the school as a subject of research Úvod O podivuhodném, téměř nepostižitelném, a přece tak vlivném fenomému, kterému dnes říkáme kultura školy, se v pedagogice a školství uvažuje již dlouho. Např. v 1932 Waller píše: "Školy mají nepochybně svou vlastní, svébytnou kulturu. Jsou tu celé rituály personálních vztahů, skupinového chování a myšlení, zvyků a iracionálních sankcí, a na nich je založen kodifikovaný soubor mravních norem. Hrají se tu hry nahrazující války, jsou tu týmy lidí, pěstují se celé soubory ceremonií s tím vším související. Jsou tu také tradice a jejich zastánci, kteří vedou proti inovátorům bitvy staré jako svět sám" (cit. podle Deal, Peterson, 1999, s. 2). Přesto zůstávala kultura školy dlouho na okraji zájmu pedagogického výzkumu a systematičtějšímu zkoumání začala být podrobována prakticky až v několika posledních dekádách. Dnes je kultura školy zkoumána z různých úhlů pohledu a s rozličnými východisky, různými metodami a s rozmanitými záměry. Inspiraci pro pedagogický výzkum kultury školy přinášejí četné další obory. Jako příklad můžeme uvést výzkumy z oblasti managementu, který řeší mj. otázku, jak kultura lidi v organizaci "spojuje dohromady", jaké jsou možnosti a (potřebné) kompetence ředitele školy ovlivňovat kulturu apod. Antropologové používají koncepty kultury, které zdůrazňují lingvistické kódy a zakotvenost elementů kultury školy u těch či jiných etnických skupin v rámci širší společnosti. Sociologové zkoumají sociální stavbu kultury, rozmanitost kulturních forem a roli kultury v konfliktech mezi skupinami. Pedagogický výzkum akcentuje při výzkumu kultury školy hodnoty jako základ pro individuální i kolektivní (organizační) chování (Berg, 2000, Deal, Peterson, 1990, a další). Všechny tyto možnosti, které se při zkoumání kultury školy nabízejí, činí téma takřka nevyčerpatelným. Proto i následující přehled je nutně neúplný. Jako kritérium pro třídění jsme si zvolili účel, pro který byly výzkumy připraveny a realizovány. Tyto účely lze, zdá se, utřídit do šesti kategorií, které zde předkládáme. Ale ještě před tímto tříděním je třeba se jednak alespoň stručně ohléd-48 MILAN POL, LENKA HLOUŠKOVÁ, PETR NOVOTNÝ, EVA VÁCLAVÍKOVÁ, JIŘÍ ZOUNEK nout za nedlouhou historií zkoumání kultury školy a také naznačit možnosti a limity empirického přístupu k tomuto fenoménu. K vývoji zkoumání kultury školy Kultura školy jako taková se dostává do centra pozornosti výzkumníků až v době zcela nedávné. V polovině 60. a začátkem 70. let patřily mezi vlivné (a do jisté míry provokativní) teorie, podle kterých sociální zázemí je pro akademický úspěch studentů víc než vzdělávací a výchovná práce školy (např. Averch, 1971, Coleman, 1966, Plowden, 1967). Následně se pak výzkumy související se školou týkaly především dílčích otázek-např. evaluace kurikula, řešení osobních problémů žáků apod. Poněkud později, spíše ojediněle ještě v 60. letech, ale výrazněji v 70. letech se postupně začaly objevovat studie soustředěné na výzkum školy jako celku. Pro zkoumání kultury školy byly podnětné zejména ty výzkumy, které operovaly s pojmy školní klima a étos školy a zdůrazňovaly význam prostředí školy. Silnou inspirací z USA byla v tomto směru práce např. Halpina a Croftse (1963) a jejich "Organisational Climate Description Questionnaire-OCQD"). Britský autor Finlayson (1970, 1973) použil OCQD k vytvoření SCI (School Climate Index) jako součást "Comprehensive Schools Feasibility Study", která se snažila vytvořit několik instrumentů zaměřených na kognitivní, afektivní a sociální charakteristiky školy. Tyto instrumenty byly určeny pro výzkum na tehdy nově vznikajícím typu středních škol (comprehensive schools) ve Velké Británii. V průběhu 70. a 80. let dochází k výraznější emancipaci výzkumů z oblasti pedagogického managementu. Významnou událostí byly studie efektivity škol v USA. Brookover a kol. (1978) a Edmonds (1979) v nich mezi prvními ukázali, že i když školy nemohou opravit vklad společnosti, mají velký vliv, a to takový, jenž lze měnit a zdokonalovat. Výzkum efektivity škol nabyl brzy na významu. Jedním z prvních významných výstupů tohoto proudu výzkumných snah byla v Evropě práce Ruttera a kol. (1979). Autoři (používají termín étos) v ní nejen zdůrazňují potřebu výzkumu efektivity škol, ale především ukazují na jasný vztah školního étosu k efektivitě středních škol. Pozornost výzkumům kultury školy vzrostla. V 80. letech se objevuje nové hnutí zaměřené na zdokonalování škol (school improvement movement). Jeho protagonisté zdůrazňovali mj. důležitost kultury školy a hodnotového systému školy jako faktorů umožňujících změnu (např. Fullan, 1982). Ve stejné době se opět zvedá zájem o management a teorie organizace i v USA. Zásadním východiskem pro práce týkající se kultury školy se stává především organizační kultura, vedení organizace (leadership) a vztah mezi nimi. Tyto práce se zaměřovaly zejména na organizační kulturu (Schein, 1985), efektivní management (Torrington, Weightman, Johns, 1989), vedení akcentující pedagogickou stránku práce školy (educational leadership) (Weick, 1988, Nias, 1989), a na vysvětlení vztahu mezi kulturou školy a změnou (Sarason, 1985).
Revista Lusófona de …, 2007
Este artigo gira em torno do conceito de cultura escolar. As suas inúmeras definições ea evidente... more Este artigo gira em torno do conceito de cultura escolar. As suas inúmeras definições ea evidente ausência de delimitação deste conceito serviram como impulso para o nosso estudo, uma vez que, a própria noção de cultura de escola tende a ser limitada. As várias definições de ...
Studia Paedagogica, Mar 2, 2013
The New Educational Review
This article deals with two subjects which form an inevitable part of the discussion on Czech bas... more This article deals with two subjects which form an inevitable part of the discussion on Czech basic schools. First, there is school development from the inside, individual and group learning and organizational development in schools. Second, there is the double task of Czech basic schools to provide pupils with primary and, subsequently, lower secondary education. The aim of the analysis is to compare evidence given by teachers at the primary and lower secondary levels of basic schools about processes which create the dimensions of a professional learning community. Analysis of the data obtained from this research, which was carried out in Czech basic schools, leads to the conclusion that despite a relatively large conformity in the adult actors’ perception of systematicity in handling the subjects of learning, this perception cannot be considered homogeneous.
Form@re : Open Journal per la Formazione in Rete, 2019
This study uses secondary data analysis to investigate the motives behind non-traditional student... more This study uses secondary data analysis to investigate the motives behind non-traditional students starting university studies. The data were collected during the first part of a longitudinal on-line survey conducted at Masaryk University amongst first-year students attending all of the university’s bachelor’s and master’s degree programmes. The Academic Motivation Scale was the tool used in the original research to explore the university students’ reasons for beginning their studies. A sub-sample of the primary study population, adult students 26 years of age or older who had taken a break from their educational trajectories, were identified as non-traditional students . We found that the hierarchy of non-traditional students’ motives for entering higher education diverged from the hierarchy of the rest of the sample. Struttura delle motivazioni degli studenti non tradizionali per accedere allo studio universitario Questo studio esamina le motivazioni degli studenti non tradizional...
Lifelong Learning, 2020
ČERNÝ, M. 2019. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií... more ČERNÝ, M. 2019. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou. Brno: Masarykova univerzita. 190 s. ISBN 978-80-210-9330-0.
Lifelong Learning, 2015
This article firstly discusses possible approaches to the creation of typology of intergeneration... more This article firstly discusses possible approaches to the creation of typology of intergenerational learning and further it introduces concrete typology of intergenerational learning originating from the qualitative research amongst the teachers of primary and secondary schools. Data from 22 interviews were analysed on three levels and developing typology was continuously verified by its reverse grounding to the data. Introduced typology defines four types of intergenerational learning: accepting, transforming, searching and intergenerationally inspiring. These types are defined based on specifics on the level of content and interactions which amongst the members of different generations in the frame of learning appear. In the conclusion possible benefits of view on the intergenerational learning through the presented typology are discussed.
Studia paedagogica, 2019
Non-traditional students represent an important group of university students, and that is why the... more Non-traditional students represent an important group of university students, and that is why their motivation to study is an important factor that affects current university education. This study investigates the academic motivation of Czech students who are considered non-traditional because of their age (they are older than 26) and at the same time have experienced a break of at least one year in their formal educational trajectory. The Czech version of the Academic Motivation Scale (AMS) has been used to measure academic motivation. The purpose of this study is to examine the factor structure of the Czech version of the AMS on a sample of 1,885 first-year students at Masaryk University and determine if this tool is functional even on a specific group of non-traditional students and to identify differences in particular types of academic motivation between traditional and non-traditional students. The results of confirmatory factor analysis showed that the Czech version of the AMS is a valid scale with a factor structure corresponding to the original model, and based on measurement invariance analysis we can state that the Czech version of the AMS can be used to compare traditional and non-traditional students. The results of regression analyses suggest that non-traditional students had significantly higher values for all types of intrinsic motivation and lower values for most types of extrinsic motivation. In the case of amotivation, it was again the non-traditional students with significantly lower values, which suggests that the absence of a motivation to study tends to be more common in younger students who are continuously receiving formal education.
Studia paedagogica, 2017
The objective of this paper is to show the way in which trust within a teaching staff translates ... more The objective of this paper is to show the way in which trust within a teaching staff translates into mutual learning among teachers. Using a qualitative investigation of two purposively selected schools representing a high and a low level of trust within the teaching staff, we illustrate that trust is a multi-layered phenomenon which in the context of learning among teachers is not necessarily productive to work with as a whole. We therefore separate trust within a teaching staff into the head teacher's trust in teachers, teachers' trust in the head teacher, overall trust among teachers, and finally trust between specific teachers in a learning relationship. We relate these levels of trust within a teaching staff and the three components of this trustcompetencies, relationships, and reliability-to the characteristics of mutual learning among the teachers at the selected schools. We conclude that our data shows that the key relationship influencing learning among teachers is that between the head teacher's trust and trust in the head teacher, which has the greatest impact on whether teachers accept the head teacher's concept of professional development and act accordingly. Overall trust among teachers has an influence on the level of independence of learning interactions and awareness of colleagues' learning but not on shared learning content.
Studia paedagogica, 2016
V této studii se zabýváme otázkou, jaké je pojetí výuky u začínajících učitelů na Masarykově univ... more V této studii se zabýváme otázkou, jaké je pojetí výuky u začínajících učitelů na Masarykově univerzitě. Vycházíme z analýz y 19 hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se začínajícími učiteli z různých fakult. Identifikujeme různá pojetí výuky, mezi nimiž dominuje důraz na předávání znalostí a interakci se studenty. Vedle toho rozlišujeme různá sebepojetí vysokoškolských učitelů-někteří se definují především jako vědci, jiní jako učitelé, poslední skupina se chápe jako univerzální, vyrovnaně propojující vědu a výzkum. Za hlavní přínos této studie považujeme skutečnost, že se podařilo propojit sebepojetí a pojetí výuky-vědci, učitelé a univerzálové pojímají svoji výuku různě. Respondenti-vědci se soustředí především na předávání poznatků, respondenti-učitelé chápou dobrou výuku jako energii a čas věnovaný studentům a respondenti-univerzálové zdůrazňují praktičnost vědění a cíl motivovat studenty, aby na sobě pracovali sami. Klíčová slova vysokoškolská výuka, vysokoškolští učitelé, pojetí výuky, vztah mezi výukou a výzkumem
Studia Paedagogica, Mar 2, 2013
Česká republika jako ekonomicky vyspělá země patří ke státům, jejichž prosperita stojí nikoliv na... more Česká republika jako ekonomicky vyspělá země patří ke státům, jejichž prosperita stojí nikoliv na surovinových zdrojích, ale především na zdrojích lidských, tedy schopnostech, znalostech, dovednostech a postojích lidí. Lidské zdroje v současné době nelze vnímat jako statickou kategorii. Zásadní význam ve světě, jehož charakteristické aspekty fungování bývají shrnovány do pojmu společnost vědění 1 , má neustálé rozvíjení a obnovování lidských zdrojů. Základní cestou rozvoje lidských zdrojů je samozřejmě učení se a vzdělávání 2 , což je reflektováno v konceptu celoživotního učení. Výzkumy vážící se k otázkám vzdělávání dospělých v České republice v posledním období ukazují, že rozhodující determinantou motivace a participace na vzdělávání je pro dospělé pracovní a profesní kontext. Následující text tyto kontextuální proměnné rekapituluje a pokouší se pojmenovat sílu jejich vlivu na participaci dospělých na vzdělávání obecně na příkladu neformálního vzdělávání, a také ukazuje, jak se tyto vlivy mohou lišit u specifických skupin dospělých určených vzděláním, profesním zařazením, sektorem působení a podobně. Empirická složka textu je založena na datech získaných dotazníkovým šetřením realizovaným v rámci projektu Vzdělávání dospělých v různých fázích životního cyklu: priority, příležitosti a možnosti rozvoje. 1 Tento pojem ovšem znamená extrémní zjednodušení, neboť se za ním skrývá mnoho vzájemně provázaných jevů a procesů od technologického rozvoje až po globalizaci. 2 Vzdělávání ovšem nemůže být vnímáno jako jediná a samospasitelná cesta k vyváženému rozvoji společnosti. Výzkumný projekt podporovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí č. 1J 017/04 v rámci programu "Moderní společnost a její proměny", realizovaný v letech 2004-2008 Ústavem pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. 28 PETR NOVOTNý teoretická východiska a klíčové koncepty: celoživotní učení a rozvoj lidských zdrojů Na začátku devadesátých let dvacátého století byl nastartován proces šíření konceptu celoživotního učení napříč dokumenty mezinárodních institucí 4. S krátkým zpožděním se od konce devadesátých let celoživotní učení stává osou vzdělávací politiky a významnou součástí zpráv a programových dokumentů také v České republice (srv. České, 1999, Lidské, 1999). Následné strategické dokumenty, jako jsou Národní program rozvoje vzdělávání (Bílá, 2001) či dokumenty týkající se lidských zdrojů v ČR (Lidské, 2003), kladou-už nejen v principiální obsahové, ale i v časové shodě s novým významným evropským dokumentem, Memorandem o celoživotním učení (2001)-neopominutelný důraz na motivaci k učení a zajištění kvality vzdělávání. V tomto trendu pokračují také dokumenty, které se zabývají nejen školstvím, např. návrh Národního rozvojového plánu ČR 2007-2013 (2006), akční plány zaměstnanosti i nezávislé analýzy, jako např. Putování českou budoucností (Potůček a kol., 2003). Vyjádření ke směrům potřebného rozvoje v oblasti celoživotního učení vycházejí především z ekonomických a sociálních trendů. Které trendy to jsou, naznačuje Hodgsonová (2000, cit. podle Dehmel, 2005), když tvrdí: "Celoživotní učení bylo v devadesátých letech odpovědí, nebo dokonce obranou proti měnícímu se, děsivému a neznámému technologickému, ekonomickému a politickému prostředí-stalo se tak ošemetným a mnohoznačným jako prostředí, ve kterém existuje." Toto prostředí bývá popisováno mnoha různými termíny (globalizované, znalostní atd.), které se vyjadřují k různým aspektům tématu. Pro účely tohoto textu budeme hovořit o některých jiných charakteristikách, které jsou vázány na svět pracovní a profesní. Potůček a kol. (2003) uvádějí takovou charakteristiku v podobě tvrzení, že vědění se stalo klíčovým faktorem produkce 5. Je to důsledkem ekonomické vlny, která staví do popředí informace, vědomosti, ale také ekologii a bezpečnost. Büchnerová (2004) tuto skutečnost dokládá mnoha přesvědčivými fakty, z nichž pouze jeden zde chci reprodukovat. Německý institut IAB zveřejnil (už) v roce 1999 prognózu vývoje na trhu práce v Německu, ve které její autoři odhadovali zvýšení podílu pracovní síly ve službách z 61,5 % na 68,7 % v roce 2010, a to především na úkor průmyslové výroby. A nejen to-uvnitř sektoru služeb předpověděli změnu struktury pracovní síly v neprospěch služeb orientovaných na podporu výroby (opravy, instalace a údržba strojů apod.). Namísto nich mají mírně posilovat primární služby (přeprava, kancelářské a obchodní aktivity apod.), ale především sekundární služby, které jsou zároveň nejnáročnější na vzdělávání a výcvik zaměstnanců. Týká se to např. ošetřovatelských služeb, poradenství, vzdělávání, organizace a řízení atd. 4 Šlo především o tyto významné dokumenty: Vyučování a učení: na cestě k učící se společnosti (Evropská komise, 1995), Učení je skryté bohatství (UNESCO, 1996), Celoživotní učení pro všechny (OECD, 1996). 5 Pojem produkce tu sehrává poněkud riskantní roli, protože může mnohé významově odkazovat spíše k ekonomickým modelům minulosti než budoucnosti.
Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu, 2011
V příspěvku představujeme dílčí výsledky další fáze výzkumného projektu Procesy organizačního uče... more V příspěvku představujeme dílčí výsledky další fáze výzkumného projektu Procesy organizačního učení ve škole a jejich vedení 1. Ve druhé fázi řešení projektu byl zahájen empirický výzkum v základních školách, jehož cílem je poznat organizační učení ve škole a získat elementární přehled o stimulech a bariérách organizačního učení. Výzkumným designem kvalitativně orientované druhé fáze byla zvolena případová studie. V tomto příspěvku budou detailněji projednány výsledky prvních dvou případových studií.
Studia paedagogica, 2013
This article is one of the outcomes of a research project in which we focused on the recognition ... more This article is one of the outcomes of a research project in which we focused on the recognition of the processes of organisational learning in Czech basic schools (6-15). In this article, we deal with the dimension of the systematic way of organisational learning. In agreement with many other authors we consider the systematic way of organisational learning in schools an important condition for the depth and, therefore, efficiency of organisational learning. We look for an answer to the question of how much influence is exerted by factors in the internal school setting on the systematic way of organisational learning. For this analysis, we use data of a representative survey conducted in two Regions of the Czech Republic.
Studia paedagogica, 2012
This paper investigates organizational learning at schools. We use empirical data that were gathe... more This paper investigates organizational learning at schools. We use empirical data that were gathered in 2011 in three primary and lower secondary schools. The paper describes the characteristic features of the schools and it discusses the impulses for organizational learning in schools, its topics, applied strategies of managing of organisational learning and also the factors that support or undermine it. The paper concludes by explaining the connected nature of the qualitative phase of the research with a related phase that is designed as a quantitative one.
ORBIS SCHOLAE, 2016
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd Abstrakt: V článku se autoři ... more Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd Abstrakt: V článku se autoři snaží přispět k rozvoji celistvého pohledu na téma informálního mezigeneračního učení mezi učiteli v učitelských sborech. Mnohé studie poukazují na to, že boom zájmu o generační témata prokázal "generačnost" jako relevantní téma pro pracovní prostředí, avšak stále chybí hlubší analýzy. V textu jsou představeny výsledky analýzy dat z dotazníkového šetření mezi učiteli (N = 319). Analýzy jsou postaveny na identifikaci četnosti, forem a úrovní interakce mezi učiteli. Z toho, kdy a jak se od sebe na informální bázi učí učitelé z různých generací, vyvozuje text závěry týkající se rozdílů v zapojení do mezigeneračních učebních interakcí podle generací. Lze se domnívat, že se v průběhu učitelské dráhy mění sestavy partnerů, se kterými učitel vědomě vstupuje do interakcí, struktury interakce se postupně rozšiřují, a zatímco mladší generace jsou spíše marginalizovány ve skupinových strukturách a celoškolních sítích interakcí, u střední a starší generace (v jiné terminologii řečeno s nástupem stadia "experta") se struktury jejich interakce rozšiřují. Zřejmě proto také nejsou skupinové formy profesního rozvoje učiteli voleny na počátku jejich kariéry, zatímco později jich přibývá. Text také diskutuje lineárnost tohoto procesu s odkazem na studie, které upozorňují, že v každém období vývoje učitele se střídají různě rychle odlišně dlouhé aktivní a pasivní fáze profesního rozvoje.
Publikace poskytuje zakladni udaje o aktualnich podminkach v CR, pokud možno ve srovnani s Finske... more Publikace poskytuje zakladni udaje o aktualnich podminkach v CR, pokud možno ve srovnani s Finskem, připadně dalsimi zeměmi EU, jež tvoři kontext pro aplikaci strategii Age Managementu v Ceske republice. Publikace se orientuje na dilci oblasti problematiky Age managementu, ktere se vztahuji k tematice přenosu metodiky a nastrojů použivaných v ramci Age Managementu. Publikace předklada rovněž přiklady dobre praxe, jako možna řeseni uplatnitelnosti starsich lidi na trhu prace.
Studia Paedagogica, 2021
This article aims to identify, measure, and deeply understand the educational trajectories of non... more This article aims to identify, measure, and deeply understand the educational trajectories of non-traditional students (students over the age of 26 who are enrolled following a break in their formal educational trajectory) studying for education degrees in the Czech Republic. To fulfill the aims, we adapted previously identified types of educational trajectories that are traveled by non-traditional students to the circumstances of the Czech higher education system. We measured the distribution of three types (deferrers, returners, and recurrent learners) in a sample of 713 non-traditional students. We found that the types were nearly evenly distributed, with a slight prevalence of deferrers. For a deeper understanding of these types, we analyzed 30 narrative interviews. Qualitative data revealed each group's specific features, including their attitudes toward higher education studies, their academic enculturation, and their academic skills. We suggest that the returner type shou...
International Journal of Environmental Research and Public Health, 2020
Maintaining and promoting teachers’ work ability is essential for increasing productivity and pre... more Maintaining and promoting teachers’ work ability is essential for increasing productivity and preventing early exit from the teaching profession. This study aimed to identify the predictors of work ability among upper-secondary school teachers and examine the mediating role of burnout. A large and diverse group of Czech upper-secondary school teachers was surveyed to address this goal. The sample comprised 531 upper-secondary school teachers (50.0 ± 9.94 years, 19.9 ± 10.62 in the teaching profession, 57.6% females). Relatively greater empirical support was found for the effects of burnout, sense of coherence, work–life balance, and perceived relationships in the school environment on work ability than for the impact of age, homeroom teacher duties, workload, and caring for elderly relatives. Furthermore, burnout served as an important mediator of the relationship between sense of coherence and work ability. Teachers with a higher sense of coherence are thus better able to cope with...
Studia Paedagogica, Mar 1, 2013
KULTURA ŠKOLY JAKO PŘEDMĚT VÝZKUMU Culture of the school as a subject of research Úvod O podivuho... more KULTURA ŠKOLY JAKO PŘEDMĚT VÝZKUMU Culture of the school as a subject of research Úvod O podivuhodném, téměř nepostižitelném, a přece tak vlivném fenomému, kterému dnes říkáme kultura školy, se v pedagogice a školství uvažuje již dlouho. Např. v 1932 Waller píše: "Školy mají nepochybně svou vlastní, svébytnou kulturu. Jsou tu celé rituály personálních vztahů, skupinového chování a myšlení, zvyků a iracionálních sankcí, a na nich je založen kodifikovaný soubor mravních norem. Hrají se tu hry nahrazující války, jsou tu týmy lidí, pěstují se celé soubory ceremonií s tím vším související. Jsou tu také tradice a jejich zastánci, kteří vedou proti inovátorům bitvy staré jako svět sám" (cit. podle Deal, Peterson, 1999, s. 2). Přesto zůstávala kultura školy dlouho na okraji zájmu pedagogického výzkumu a systematičtějšímu zkoumání začala být podrobována prakticky až v několika posledních dekádách. Dnes je kultura školy zkoumána z různých úhlů pohledu a s rozličnými východisky, různými metodami a s rozmanitými záměry. Inspiraci pro pedagogický výzkum kultury školy přinášejí četné další obory. Jako příklad můžeme uvést výzkumy z oblasti managementu, který řeší mj. otázku, jak kultura lidi v organizaci "spojuje dohromady", jaké jsou možnosti a (potřebné) kompetence ředitele školy ovlivňovat kulturu apod. Antropologové používají koncepty kultury, které zdůrazňují lingvistické kódy a zakotvenost elementů kultury školy u těch či jiných etnických skupin v rámci širší společnosti. Sociologové zkoumají sociální stavbu kultury, rozmanitost kulturních forem a roli kultury v konfliktech mezi skupinami. Pedagogický výzkum akcentuje při výzkumu kultury školy hodnoty jako základ pro individuální i kolektivní (organizační) chování (Berg, 2000, Deal, Peterson, 1990, a další). Všechny tyto možnosti, které se při zkoumání kultury školy nabízejí, činí téma takřka nevyčerpatelným. Proto i následující přehled je nutně neúplný. Jako kritérium pro třídění jsme si zvolili účel, pro který byly výzkumy připraveny a realizovány. Tyto účely lze, zdá se, utřídit do šesti kategorií, které zde předkládáme. Ale ještě před tímto tříděním je třeba se jednak alespoň stručně ohléd-48 MILAN POL, LENKA HLOUŠKOVÁ, PETR NOVOTNÝ, EVA VÁCLAVÍKOVÁ, JIŘÍ ZOUNEK nout za nedlouhou historií zkoumání kultury školy a také naznačit možnosti a limity empirického přístupu k tomuto fenoménu. K vývoji zkoumání kultury školy Kultura školy jako taková se dostává do centra pozornosti výzkumníků až v době zcela nedávné. V polovině 60. a začátkem 70. let patřily mezi vlivné (a do jisté míry provokativní) teorie, podle kterých sociální zázemí je pro akademický úspěch studentů víc než vzdělávací a výchovná práce školy (např. Averch, 1971, Coleman, 1966, Plowden, 1967). Následně se pak výzkumy související se školou týkaly především dílčích otázek-např. evaluace kurikula, řešení osobních problémů žáků apod. Poněkud později, spíše ojediněle ještě v 60. letech, ale výrazněji v 70. letech se postupně začaly objevovat studie soustředěné na výzkum školy jako celku. Pro zkoumání kultury školy byly podnětné zejména ty výzkumy, které operovaly s pojmy školní klima a étos školy a zdůrazňovaly význam prostředí školy. Silnou inspirací z USA byla v tomto směru práce např. Halpina a Croftse (1963) a jejich "Organisational Climate Description Questionnaire-OCQD"). Britský autor Finlayson (1970, 1973) použil OCQD k vytvoření SCI (School Climate Index) jako součást "Comprehensive Schools Feasibility Study", která se snažila vytvořit několik instrumentů zaměřených na kognitivní, afektivní a sociální charakteristiky školy. Tyto instrumenty byly určeny pro výzkum na tehdy nově vznikajícím typu středních škol (comprehensive schools) ve Velké Británii. V průběhu 70. a 80. let dochází k výraznější emancipaci výzkumů z oblasti pedagogického managementu. Významnou událostí byly studie efektivity škol v USA. Brookover a kol. (1978) a Edmonds (1979) v nich mezi prvními ukázali, že i když školy nemohou opravit vklad společnosti, mají velký vliv, a to takový, jenž lze měnit a zdokonalovat. Výzkum efektivity škol nabyl brzy na významu. Jedním z prvních významných výstupů tohoto proudu výzkumných snah byla v Evropě práce Ruttera a kol. (1979). Autoři (používají termín étos) v ní nejen zdůrazňují potřebu výzkumu efektivity škol, ale především ukazují na jasný vztah školního étosu k efektivitě středních škol. Pozornost výzkumům kultury školy vzrostla. V 80. letech se objevuje nové hnutí zaměřené na zdokonalování škol (school improvement movement). Jeho protagonisté zdůrazňovali mj. důležitost kultury školy a hodnotového systému školy jako faktorů umožňujících změnu (např. Fullan, 1982). Ve stejné době se opět zvedá zájem o management a teorie organizace i v USA. Zásadním východiskem pro práce týkající se kultury školy se stává především organizační kultura, vedení organizace (leadership) a vztah mezi nimi. Tyto práce se zaměřovaly zejména na organizační kulturu (Schein, 1985), efektivní management (Torrington, Weightman, Johns, 1989), vedení akcentující pedagogickou stránku práce školy (educational leadership) (Weick, 1988, Nias, 1989), a na vysvětlení vztahu mezi kulturou školy a změnou (Sarason, 1985).
Revista Lusófona de …, 2007
Este artigo gira em torno do conceito de cultura escolar. As suas inúmeras definições ea evidente... more Este artigo gira em torno do conceito de cultura escolar. As suas inúmeras definições ea evidente ausência de delimitação deste conceito serviram como impulso para o nosso estudo, uma vez que, a própria noção de cultura de escola tende a ser limitada. As várias definições de ...
Studia Paedagogica, Mar 2, 2013
The New Educational Review
This article deals with two subjects which form an inevitable part of the discussion on Czech bas... more This article deals with two subjects which form an inevitable part of the discussion on Czech basic schools. First, there is school development from the inside, individual and group learning and organizational development in schools. Second, there is the double task of Czech basic schools to provide pupils with primary and, subsequently, lower secondary education. The aim of the analysis is to compare evidence given by teachers at the primary and lower secondary levels of basic schools about processes which create the dimensions of a professional learning community. Analysis of the data obtained from this research, which was carried out in Czech basic schools, leads to the conclusion that despite a relatively large conformity in the adult actors’ perception of systematicity in handling the subjects of learning, this perception cannot be considered homogeneous.
Form@re : Open Journal per la Formazione in Rete, 2019
This study uses secondary data analysis to investigate the motives behind non-traditional student... more This study uses secondary data analysis to investigate the motives behind non-traditional students starting university studies. The data were collected during the first part of a longitudinal on-line survey conducted at Masaryk University amongst first-year students attending all of the university’s bachelor’s and master’s degree programmes. The Academic Motivation Scale was the tool used in the original research to explore the university students’ reasons for beginning their studies. A sub-sample of the primary study population, adult students 26 years of age or older who had taken a break from their educational trajectories, were identified as non-traditional students . We found that the hierarchy of non-traditional students’ motives for entering higher education diverged from the hierarchy of the rest of the sample. Struttura delle motivazioni degli studenti non tradizionali per accedere allo studio universitario Questo studio esamina le motivazioni degli studenti non tradizional...
Lifelong Learning, 2020
ČERNÝ, M. 2019. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií... more ČERNÝ, M. 2019. Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí: mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou. Brno: Masarykova univerzita. 190 s. ISBN 978-80-210-9330-0.
Lifelong Learning, 2015
This article firstly discusses possible approaches to the creation of typology of intergeneration... more This article firstly discusses possible approaches to the creation of typology of intergenerational learning and further it introduces concrete typology of intergenerational learning originating from the qualitative research amongst the teachers of primary and secondary schools. Data from 22 interviews were analysed on three levels and developing typology was continuously verified by its reverse grounding to the data. Introduced typology defines four types of intergenerational learning: accepting, transforming, searching and intergenerationally inspiring. These types are defined based on specifics on the level of content and interactions which amongst the members of different generations in the frame of learning appear. In the conclusion possible benefits of view on the intergenerational learning through the presented typology are discussed.
Studia paedagogica, 2019
Non-traditional students represent an important group of university students, and that is why the... more Non-traditional students represent an important group of university students, and that is why their motivation to study is an important factor that affects current university education. This study investigates the academic motivation of Czech students who are considered non-traditional because of their age (they are older than 26) and at the same time have experienced a break of at least one year in their formal educational trajectory. The Czech version of the Academic Motivation Scale (AMS) has been used to measure academic motivation. The purpose of this study is to examine the factor structure of the Czech version of the AMS on a sample of 1,885 first-year students at Masaryk University and determine if this tool is functional even on a specific group of non-traditional students and to identify differences in particular types of academic motivation between traditional and non-traditional students. The results of confirmatory factor analysis showed that the Czech version of the AMS is a valid scale with a factor structure corresponding to the original model, and based on measurement invariance analysis we can state that the Czech version of the AMS can be used to compare traditional and non-traditional students. The results of regression analyses suggest that non-traditional students had significantly higher values for all types of intrinsic motivation and lower values for most types of extrinsic motivation. In the case of amotivation, it was again the non-traditional students with significantly lower values, which suggests that the absence of a motivation to study tends to be more common in younger students who are continuously receiving formal education.
Studia paedagogica, 2017
The objective of this paper is to show the way in which trust within a teaching staff translates ... more The objective of this paper is to show the way in which trust within a teaching staff translates into mutual learning among teachers. Using a qualitative investigation of two purposively selected schools representing a high and a low level of trust within the teaching staff, we illustrate that trust is a multi-layered phenomenon which in the context of learning among teachers is not necessarily productive to work with as a whole. We therefore separate trust within a teaching staff into the head teacher's trust in teachers, teachers' trust in the head teacher, overall trust among teachers, and finally trust between specific teachers in a learning relationship. We relate these levels of trust within a teaching staff and the three components of this trustcompetencies, relationships, and reliability-to the characteristics of mutual learning among the teachers at the selected schools. We conclude that our data shows that the key relationship influencing learning among teachers is that between the head teacher's trust and trust in the head teacher, which has the greatest impact on whether teachers accept the head teacher's concept of professional development and act accordingly. Overall trust among teachers has an influence on the level of independence of learning interactions and awareness of colleagues' learning but not on shared learning content.
Studia paedagogica, 2016
V této studii se zabýváme otázkou, jaké je pojetí výuky u začínajících učitelů na Masarykově univ... more V této studii se zabýváme otázkou, jaké je pojetí výuky u začínajících učitelů na Masarykově univerzitě. Vycházíme z analýz y 19 hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se začínajícími učiteli z různých fakult. Identifikujeme různá pojetí výuky, mezi nimiž dominuje důraz na předávání znalostí a interakci se studenty. Vedle toho rozlišujeme různá sebepojetí vysokoškolských učitelů-někteří se definují především jako vědci, jiní jako učitelé, poslední skupina se chápe jako univerzální, vyrovnaně propojující vědu a výzkum. Za hlavní přínos této studie považujeme skutečnost, že se podařilo propojit sebepojetí a pojetí výuky-vědci, učitelé a univerzálové pojímají svoji výuku různě. Respondenti-vědci se soustředí především na předávání poznatků, respondenti-učitelé chápou dobrou výuku jako energii a čas věnovaný studentům a respondenti-univerzálové zdůrazňují praktičnost vědění a cíl motivovat studenty, aby na sobě pracovali sami. Klíčová slova vysokoškolská výuka, vysokoškolští učitelé, pojetí výuky, vztah mezi výukou a výzkumem
Studia Paedagogica, Mar 2, 2013
Česká republika jako ekonomicky vyspělá země patří ke státům, jejichž prosperita stojí nikoliv na... more Česká republika jako ekonomicky vyspělá země patří ke státům, jejichž prosperita stojí nikoliv na surovinových zdrojích, ale především na zdrojích lidských, tedy schopnostech, znalostech, dovednostech a postojích lidí. Lidské zdroje v současné době nelze vnímat jako statickou kategorii. Zásadní význam ve světě, jehož charakteristické aspekty fungování bývají shrnovány do pojmu společnost vědění 1 , má neustálé rozvíjení a obnovování lidských zdrojů. Základní cestou rozvoje lidských zdrojů je samozřejmě učení se a vzdělávání 2 , což je reflektováno v konceptu celoživotního učení. Výzkumy vážící se k otázkám vzdělávání dospělých v České republice v posledním období ukazují, že rozhodující determinantou motivace a participace na vzdělávání je pro dospělé pracovní a profesní kontext. Následující text tyto kontextuální proměnné rekapituluje a pokouší se pojmenovat sílu jejich vlivu na participaci dospělých na vzdělávání obecně na příkladu neformálního vzdělávání, a také ukazuje, jak se tyto vlivy mohou lišit u specifických skupin dospělých určených vzděláním, profesním zařazením, sektorem působení a podobně. Empirická složka textu je založena na datech získaných dotazníkovým šetřením realizovaným v rámci projektu Vzdělávání dospělých v různých fázích životního cyklu: priority, příležitosti a možnosti rozvoje. 1 Tento pojem ovšem znamená extrémní zjednodušení, neboť se za ním skrývá mnoho vzájemně provázaných jevů a procesů od technologického rozvoje až po globalizaci. 2 Vzdělávání ovšem nemůže být vnímáno jako jediná a samospasitelná cesta k vyváženému rozvoji společnosti. Výzkumný projekt podporovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí č. 1J 017/04 v rámci programu "Moderní společnost a její proměny", realizovaný v letech 2004-2008 Ústavem pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. 28 PETR NOVOTNý teoretická východiska a klíčové koncepty: celoživotní učení a rozvoj lidských zdrojů Na začátku devadesátých let dvacátého století byl nastartován proces šíření konceptu celoživotního učení napříč dokumenty mezinárodních institucí 4. S krátkým zpožděním se od konce devadesátých let celoživotní učení stává osou vzdělávací politiky a významnou součástí zpráv a programových dokumentů také v České republice (srv. České, 1999, Lidské, 1999). Následné strategické dokumenty, jako jsou Národní program rozvoje vzdělávání (Bílá, 2001) či dokumenty týkající se lidských zdrojů v ČR (Lidské, 2003), kladou-už nejen v principiální obsahové, ale i v časové shodě s novým významným evropským dokumentem, Memorandem o celoživotním učení (2001)-neopominutelný důraz na motivaci k učení a zajištění kvality vzdělávání. V tomto trendu pokračují také dokumenty, které se zabývají nejen školstvím, např. návrh Národního rozvojového plánu ČR 2007-2013 (2006), akční plány zaměstnanosti i nezávislé analýzy, jako např. Putování českou budoucností (Potůček a kol., 2003). Vyjádření ke směrům potřebného rozvoje v oblasti celoživotního učení vycházejí především z ekonomických a sociálních trendů. Které trendy to jsou, naznačuje Hodgsonová (2000, cit. podle Dehmel, 2005), když tvrdí: "Celoživotní učení bylo v devadesátých letech odpovědí, nebo dokonce obranou proti měnícímu se, děsivému a neznámému technologickému, ekonomickému a politickému prostředí-stalo se tak ošemetným a mnohoznačným jako prostředí, ve kterém existuje." Toto prostředí bývá popisováno mnoha různými termíny (globalizované, znalostní atd.), které se vyjadřují k různým aspektům tématu. Pro účely tohoto textu budeme hovořit o některých jiných charakteristikách, které jsou vázány na svět pracovní a profesní. Potůček a kol. (2003) uvádějí takovou charakteristiku v podobě tvrzení, že vědění se stalo klíčovým faktorem produkce 5. Je to důsledkem ekonomické vlny, která staví do popředí informace, vědomosti, ale také ekologii a bezpečnost. Büchnerová (2004) tuto skutečnost dokládá mnoha přesvědčivými fakty, z nichž pouze jeden zde chci reprodukovat. Německý institut IAB zveřejnil (už) v roce 1999 prognózu vývoje na trhu práce v Německu, ve které její autoři odhadovali zvýšení podílu pracovní síly ve službách z 61,5 % na 68,7 % v roce 2010, a to především na úkor průmyslové výroby. A nejen to-uvnitř sektoru služeb předpověděli změnu struktury pracovní síly v neprospěch služeb orientovaných na podporu výroby (opravy, instalace a údržba strojů apod.). Namísto nich mají mírně posilovat primární služby (přeprava, kancelářské a obchodní aktivity apod.), ale především sekundární služby, které jsou zároveň nejnáročnější na vzdělávání a výcvik zaměstnanců. Týká se to např. ošetřovatelských služeb, poradenství, vzdělávání, organizace a řízení atd. 4 Šlo především o tyto významné dokumenty: Vyučování a učení: na cestě k učící se společnosti (Evropská komise, 1995), Učení je skryté bohatství (UNESCO, 1996), Celoživotní učení pro všechny (OECD, 1996). 5 Pojem produkce tu sehrává poněkud riskantní roli, protože může mnohé významově odkazovat spíše k ekonomickým modelům minulosti než budoucnosti.
Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu, 2011
V příspěvku představujeme dílčí výsledky další fáze výzkumného projektu Procesy organizačního uče... more V příspěvku představujeme dílčí výsledky další fáze výzkumného projektu Procesy organizačního učení ve škole a jejich vedení 1. Ve druhé fázi řešení projektu byl zahájen empirický výzkum v základních školách, jehož cílem je poznat organizační učení ve škole a získat elementární přehled o stimulech a bariérách organizačního učení. Výzkumným designem kvalitativně orientované druhé fáze byla zvolena případová studie. V tomto příspěvku budou detailněji projednány výsledky prvních dvou případových studií.
Studia paedagogica, 2013
This article is one of the outcomes of a research project in which we focused on the recognition ... more This article is one of the outcomes of a research project in which we focused on the recognition of the processes of organisational learning in Czech basic schools (6-15). In this article, we deal with the dimension of the systematic way of organisational learning. In agreement with many other authors we consider the systematic way of organisational learning in schools an important condition for the depth and, therefore, efficiency of organisational learning. We look for an answer to the question of how much influence is exerted by factors in the internal school setting on the systematic way of organisational learning. For this analysis, we use data of a representative survey conducted in two Regions of the Czech Republic.
Studia paedagogica, 2012
This paper investigates organizational learning at schools. We use empirical data that were gathe... more This paper investigates organizational learning at schools. We use empirical data that were gathered in 2011 in three primary and lower secondary schools. The paper describes the characteristic features of the schools and it discusses the impulses for organizational learning in schools, its topics, applied strategies of managing of organisational learning and also the factors that support or undermine it. The paper concludes by explaining the connected nature of the qualitative phase of the research with a related phase that is designed as a quantitative one.
ORBIS SCHOLAE, 2016
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd Abstrakt: V článku se autoři ... more Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd Abstrakt: V článku se autoři snaží přispět k rozvoji celistvého pohledu na téma informálního mezigeneračního učení mezi učiteli v učitelských sborech. Mnohé studie poukazují na to, že boom zájmu o generační témata prokázal "generačnost" jako relevantní téma pro pracovní prostředí, avšak stále chybí hlubší analýzy. V textu jsou představeny výsledky analýzy dat z dotazníkového šetření mezi učiteli (N = 319). Analýzy jsou postaveny na identifikaci četnosti, forem a úrovní interakce mezi učiteli. Z toho, kdy a jak se od sebe na informální bázi učí učitelé z různých generací, vyvozuje text závěry týkající se rozdílů v zapojení do mezigeneračních učebních interakcí podle generací. Lze se domnívat, že se v průběhu učitelské dráhy mění sestavy partnerů, se kterými učitel vědomě vstupuje do interakcí, struktury interakce se postupně rozšiřují, a zatímco mladší generace jsou spíše marginalizovány ve skupinových strukturách a celoškolních sítích interakcí, u střední a starší generace (v jiné terminologii řečeno s nástupem stadia "experta") se struktury jejich interakce rozšiřují. Zřejmě proto také nejsou skupinové formy profesního rozvoje učiteli voleny na počátku jejich kariéry, zatímco později jich přibývá. Text také diskutuje lineárnost tohoto procesu s odkazem na studie, které upozorňují, že v každém období vývoje učitele se střídají různě rychle odlišně dlouhé aktivní a pasivní fáze profesního rozvoje.
Publikace poskytuje zakladni udaje o aktualnich podminkach v CR, pokud možno ve srovnani s Finske... more Publikace poskytuje zakladni udaje o aktualnich podminkach v CR, pokud možno ve srovnani s Finskem, připadně dalsimi zeměmi EU, jež tvoři kontext pro aplikaci strategii Age Managementu v Ceske republice. Publikace se orientuje na dilci oblasti problematiky Age managementu, ktere se vztahuji k tematice přenosu metodiky a nastrojů použivaných v ramci Age Managementu. Publikace předklada rovněž přiklady dobre praxe, jako možna řeseni uplatnitelnosti starsich lidi na trhu prace.