Lukáš Richtera | Independent Scholar (original) (raw)

Numismatics - Papers by Lukáš Richtera

Numismatický časopis, Dec 2023

Stejně jako je tomu snad v každém období mincovní produkce, provázejí také ražbu mince v kroměříž... more Stejně jako je tomu snad v každém období mincovní produkce, provázejí také ražbu mince v kroměřížské mincovně v 17. století falzátorské pokusy. Jednomu z nich (pravděpodobnému) je věnován následující příspěvek.

Folia Numismatica, Dec 31, 2021

***Věnováno památce numismatika Jána Hunky*** Studie se zabývá moravským denárem fenikového typu... more ***Věnováno památce numismatika Jána Hunky***

Studie se zabývá moravským denárem fenikového typu z doby vlády Přemysla Otakara II. (1253–1278), který byl v dosavadní literatuře uváděn jako jednostranná ražba – brakteát – Cach 1974, č. 962. Tři exempláře, nalezené v uplynulých letech, bezpečně prokazují, že se ve skutečnosti jedná o dvoustrannou ražbu. Zjevnou předlohou motivu na rubu mince je motiv z uherského denáru Huszár 264 raženého za vlády krále Ondřeje II. (1205–1235). Demonstrováno je praktické využití 3D mikroskopie, 3D zobrazovacích technik a 3D tisku pro studium numismatického materiálu. Diskutován je motiv znázorňující klasický starozákonní výjev Samsona, který holýma rukama trhá lví tlamu i některé ikonograficky příbuzné motivy – tedy motiv člověka, resp. boha zápasícího se zvířetem. Pozornost je věnována rovněž nedestruktivní analýze mincovní slitiny a snaze o zjištění, na jakém váhovém základu byla zkoumaná mince ražena.

The paper deals with the Moravian denarius of pfennig type from the time of the reign of Přemysl Otakar II (1253-1278), in the up-to-now literature mentioned as unilateral coin-bracteate-Cach 1974, No. 962. Three specimens found in the last years prove with certitude that in the reality their embossing is bilateral. The evident model of the motive on the coin reverse is the motive on the Hungarian denarius Huszár 264 minted during the reign of King Andreas II (1205-1235). The practical use of 3D microscopy, 3D imaging technologies and 3D print for the study of numismatic materials is demonstrated. The motive of the classical Old Testament scene of Samson ripping with bare hands the lion's mouth and some iconographically related motives-the motive of a man or god fighting with an animal-is discussed. Attention is also paid to the non-destructive analysis of the coin alloy and to the determination of the weight base used for minting the analysed coins.

Die Studie bewies, dass die Münze Cach 962, die bisher in der Fachliteratur als Brakteat bezeichnet worden war, in der Tatsache ein beidseitiger Denar des Pfennigtyps ist. Es konnte das Bildmotiv auf dem Revers dieser Münze eindeutig identifiziert werden – es handelt sich um das klassische Motiv aus dem Alten Testament, das Samson zeigt, der mit bloßen Händen das Löwenmaul zerreißt. Die ganz eindeutige Vorlage dieses Motivs stellt der ungarische Denar Huszár 264 dar, der unter der Regierung des Königs Andreas II. (1205–1235) geprägt wurde. Die Abbildung des Motivs eines Kämpfers mit Tier ist die erste Anwendung dieses auf böhmischen und mährischen Münzen des 12. Jahrhunderts häufigen Themas im nachfolgenden Jahrhundert. Die untersuchte Prägung kann anhand metrologischer Angaben in die Zeitspanne des Endes der 1250er bis Anfang der 1270er Jahre datiert werden. Den Fundumständen nach stammt dieser Denar ehestens aus der Brünner oder Iglauer Münze. Die durchgeführte hydrostatische Analyse zeigte, dass die Münze durch Korrosionsprozesse nur minimal beschädigt ist und dass nach kleinen Korrektionen von der festgestellten Dichte relativ genau und zuverlässig auf den ursprünglichen Feingehalt der Legierung geschlossen werden kann. Das ursprüngliche Gewicht der untersuchten Münze betrug ungefähr 0,577 g, das Gewicht des Silbers wurde auf 0,261 g festgelegt und der ursprüngliche Feingehalt machte daher cca 452/1000 aus. Unter der Vorausgesetzung, dass das mittelelterliche reine Silber (16 Lot) real den Feingehalt 938/1000 erreichte, kann gesagt werden, dass das untersuchte Exemplar ungefähr aus 7 ˝ bis 8 Lot-Silber geprägt wurde. Obwohl anhand der Analyse eines einzigen Exemplars keine weitgehenden Schlüsse gemacht werden können, doch wurden alle vorhandenen Informationen zusammengetragen zwecks der Beurteilung, aufs welchem grundgewicht die betreffende Münze geprägt worden war. Von allen zu erwägenden Alternativen entspricht der festgestellte Silbergehalt am besten dem mährischen leichten „Denarpfund“ von 196,5 g unter der Voraussetzung, dass aus einem Pfund 612 Münzen geprägt wurden. Der Unterschied im Silbergehalt (0,261 g gegenüber 0,301 g) kann sowohl der Prägungsweise al marco, als auch der Möglichkeit zugeschrieben werden, dass aus einem Pfund mehr als die angeführten 612 Münzen geprägt wurden (falls der angeführte Silbergehalt einen repräsentativen Wert darstellte, könnten aus einem Pfund mehr als 700 Müzen geprägt worden sein). Die oben angeführten Erwägungen über den Feingehalt des mährischen Denars von Pfennigtyp Cach 1974, Nr. 962 sowie die Überlegungen über das zu seiner Prägung verwendete Grundgewicht sind als Hypothese zu verstehen. Für eindeutige Schlüsse müsste man von einer statistisch bedeutenden Kollektion von gleich gut erhaltenen Exemplaren (ideal mindestens 20 bis 30 Stücken) herausgehen.

Materialia, Feb 1, 2021

Recently, the phenomena of red stains defects was found on historical and modern golden coins aro... more Recently, the phenomena of red stains defects was found on historical and modern golden coins around the world. This "Gold corrosion " can be the reason for reduction of coin value, especially of modern high-premium coins. In such modern investment coins, the contamination of the surface by microscopic particles of metallic silver is reported to be a common cause of such stains. Corrosion of these particles (or even back reduction) is associated with a distinct change of colour. In the case of historical coins, this relatively simple explanation does not respond in some cases. The submitted study is dealing with analysis of red stains on of Austro-Hungarian gold ten crowns coins, which served as a common part of circulating currency. They were therefore minted in thousands/million pieces by standard procedures each year. It is therefore quite logical that these coins can have different mechanisms of red spots formation than modern high-premium coins. Red stains on Austro-Hungarian coins were analysed by the means of light (LM) and digital microscopy (DM), energy-dispersive X-ray spectroscopy (EDS), energy dispersive X-ray fluorescence spectroscopy (XRF), atomic force microscopy (AFM), X-ray photoelectron spectroscopy (XPS), Mössbauer spectroscopy, X-ray powder micro-diffraction (μ-XRPD) and Raman microscopy. The EDS, XRF and XPS analysis points to the presence of iron and oxygen in red stains, no silver or its corrosion products were detected. The exact determination of red stains was done by μ-XRPD and Raman microscopy where an iron(III) oxide-hydroxide (Goethite) was found as main product.

Numismatický časopis, Jan 8, 2020

Současné dvacetikorunové mince jsou vyrobeny z oceli plátované slitinou mědi a zinku v poměru 75:... more Současné dvacetikorunové mince jsou vyrobeny z oceli plátované slitinou mědi a zinku v poměru 75:25. Mince jsou navíc na povrchu galvanicky pokovené slitinou podobného složení. Dvacetikoruny do roku 2012 jsou galvanicky pokovené slitinou mědi a zinku v poměru 72:28 (tolerance ± 1 %), mince ražené od roku 2012 včetně mají složení galvanické vrstvy 70:30 (tolerance ± 10 %). V rámci dobře zachovaných dvacetikorun (ze soukromé sbírky) lze konstatovat v podstatě dokonalé rozdělení naměřených dat do izolovaných skupin ve smyslu (i) před rokem 2012, (ii) od roku 2012 včetně a dokonce (iii) pamětní ražby z let 2018 a 2019. S využitím RFA je tedy možné, především u dobře zachovaných exemplářů, rozlišit nedestruktivně i poměrně nepatrné změny v povrchovém složení současných dvacetikorunových mincí.

Folia Numismatica, Dec 31, 2019

Hellers of Ferdinand I of Habsburg (1526–1564) haven’t been studied in complexity yet as they wou... more Hellers of Ferdinand I of Habsburg (1526–1564) haven’t been studied in complexity yet as they would deserve and their detailed typology taking in account the relative chronology of these small coins has thus not been elaborated yet. This nominal has been paid attention rather marginally in a broader context (e.g. in the context of groschen or Habsburgian coins). The often non-critical takeover of unverified or fictitious types and variants of Ferdinand’s hellers from older works has also played a negative role in up to now studies. The presented typology takes into account the gradual evolution of letters and stamps used for the creation of dies. When possible, engraver’s workshops or individual die-sinkers are discussed. A critical revision of all up to now described types and variants is part of the study; improbable, unverifiable or evidently wrongly mentioned items that couldn’t be unequivocally confirmed are not included to the typology. Parallelly, the origin of the wrong or unprecise information is being discussed and elucidated, as well as the probable reason of the existence of wrong records.

Heller von Ferdinand I. von Habsburg (1526–1564) erfuhren bisher keine gebührende komplexe Bearbeitung, deren Ergebnis eine genügend detaillierte Typologie wäre, die die relative Chronologie dieser Kleinmünzen berücksichtigen würde. Die vorliegende typologische Bearbeitung Kuttenberger Heller von Ferdinand I. bezieht sowohl ältere nicht datierte, als auch jüngere datierte Heller ein. Die neu bearbeitete Typologie berücksichtigt die allmähliche Entwicklung von Lettern sowie einzelnen Punzen, die zur Herstellung der Prägestempel benutzt wurden. Wo möglich, werden die in Frage kommenden Gravierwerkstätten oder einzelne Graveure diskutiert. Die bisher bekannten und beschriebenen Heller sind in neun Grundtypen klassifiziert. Am ältesten sind die undatierten Heller des Typs I und II (in 1527–1531 geprägt), die ikonographisch direkt auf Heller von Ludwig Jagiello anknüpfen. Ungefähr in derselben Zeit wird die Existenz einer anderen Gravierwerkstatt angenommen, die Prägestempel für Typen III, IV und V herstellte. Im Rahmen dieser drei Typen ist Typ V am jüngsten und geht unmittelbar der Prägung des Typs VI vor, der sich durch den dekorativen Buchstaben F auszeichnet (die Prägung erfolgte in der Zeitspanne 1528–1533). Im Fall des Typs VI sind zahlreiche Varianten bekannt, die sich durch kleine Nuancen in der Durchführung des Zierbuchstabens F und durch verschiedene Zeichen beiderseits der Krone unterscheiden. Bei jüngeren Varianten des Typs VI ist in manchen Fällen bei der Herstellung von Prägestempeln der Einsatz teilweise beschädigter Punzen zu verzeichnen, was bei einem systematischen Studium dieser Defekte die Festlegung der relativen Chronologie ermöglicht. Im Rahmen des erwähnten Typs VI ist Variante VI.d am jüngsten, bei ihr sind die gleichen Stempel wie auf den ersten datierten Hellern des folgenden Typs zu beobachten. Variante VI.d wurde daher kurz vor dem Jahr 1533 oder an dessen Anfang geprägt. Folgende Typen, d. h. VII, VIII und IX, sind schon datiert (der erste überprüfte Jahrgang ist 1533). Typ VII zeichnet sich durch eine relativ einfache Ausführung der Krone aus, dagegen für Typ VIII ist eine dekorative Form der Krone charakteristisch (Typen VII und VIII tragen einige Jahreszahlen aus der Zeitspanne 1533–1551). Eine durchaus unterschiedliche Ausführung weist dann Typ IX auf, was völlig im Einklang mit dem beträchtlichen Zeitabstand ist (bekannt sind Prägungen mit Jahreszahlen 1561, 1562 und 1563). Mit Rücksicht darauf, dass in bisherigen Studien eine unkritische Übernahme nicht überprüfter oder fiktiver Typen und Varianten von Ferdinands Hellern aus früheren Arbeiten eine negative Rolle gespielt hatte, ging der Erstellung der neuen Typologie eine kritische und sehr strenge Revision aller bisher beschriebenen Typen und Varianten voraus. Unwahrscheinliche, unüberprüfbare oder offensichtlich irrtümlich angeführte Exemplare, die nicht eindeutig bestätig werden konnten, wurden in die Typologie nicht einbezogen. Gleichzeitig wird jedoch die Herkunft der irrtümlichen oder ungenauen Information diskutiert und erklärt, gleich wie die wahrscheinliche Ursache der Entstehung fehlerhafter Eintragungen. Falls in die vorliegende Typologie unbestätigte Prägungen nur anhand der existierenden Federzeichnung eingegliedert sind, geschah es nur in Fällen, wenn die Existenz dieser Prägungen mit Rücksicht auf Zusammenhänge logisch und höchstwahrscheinlich ist. Die Autoren dieser Studie sind sich bewusst, dass bisher unbeschriebene Typen und Varianten von Hellern von Ferdinand I. erscheinen können, eventuell dass die Existenz einiger früher beschriebener Prägungen bestätigt werden kann, die jedoch im Rahmen dieser Studie als unwahrscheinlich ausgewertet wurde. Obwohl das Zusammentragen von Unterlagen für diese Arbeit viele Jahre dauerte, wäre es naiv zu glauben, dass die Problematik der Heller Ferdinands I. damit abgeschlossen wird. Ganz im Gegenteil – Ziel dieser Studie war vor allem die notwendige primäre Konsolidierung des bestehenden chaotischen und inkonsistenten Herangehens an die Heller Ferdinands I. Die Autoren hoffen, dass diese Arbeit ein größeres Forscherinteresse für das Studium dieser interessanten Kleinprägungen erweckt, die einen untrennbaren Bestandteil der Umlaufsmittel waren. Für eventuelle anregende Kommentare oder die Möglichkeit, eine in der Typologie nicht beschriebene Variante zu studieren, danken die Autoren im Voraus.

Numismatické Listy, Jan 14, 2018

A clipped forgery of the Prague grossus of Ferdinand I of Habsburg is described in the article. I... more A clipped forgery of the Prague grossus of Ferdinand I of Habsburg is described in the article. Its fabric is relatively good, the massive clipping obviously reminds this sort of activity typical for territories outside the Kingdom of Bohemia, where mainly the Prague grossi of John I of Luxemburg or Charles IV were handled like this, but it is not typical for the period when the Prague grossi were clipped and used as a mean of payment again. Content of the forged flan and form of its plating were found out via the EDXRF and EDS/SEM analyses. In spite of existing hypotheses for provenance and origin of the discussed forgery – because of absence of any archaeological context – it is impossible to express fully responsible and clear conclusions. The article also summarizes recently published studies focused on problems with the clipped Prague grossi.

Numismatický sborník, 2017

The article brings information about one Prague grossus of Louis I Jagiellon found near Volyně in... more The article brings information about one Prague grossus of Louis I Jagiellon found near Volyně in the freshly ploughed field in spring 2016. Because of the fact, that no more coins or other objects were found at the location in direct correspondence with the mentioned grossus, the coin can be regarded as an accidentally lost piece. In spite of the heavy destruction of the coin by corrosion and mechanical activities (cutting, piercing and bending), it is possible to attribute it securely based on typology by J. Hásková as the type no. Ia/3, or based on list by M. Vaňouch as the type no. Ia/8 respectively. The coin was struck in the Joachimsthal mint, and because of the recent data, it is dating to the period of 1520–1522, or 1520–1524 respectively. According to the agreement of the Schlick family with the ruler, production of the Prague grossi in Joachimsthal was expected to cover use of coins of the grossus type in the Kingdom of Bohemia in large scale. The mentioned deal has never been kept by the Schlicks. This fact, together with very limited production of the grossi in Kuttenberg under Louis I Jagiellon, implies a relative scarcity of these coins. The authors briefly discuss frequency of the Prague grossi of Louis I Jagiellon in hoards and in museum and private collections.

Numismatické Listy, Dec 31, 2017

Unattractive stains on gold coins – sometimes wrongly described or mistakenly understood as gold ... more Unattractive stains on gold coins – sometimes wrongly described or mistakenly understood as gold corrosion – remained in focus of increased interest of scholars especially because of development of modern analytical techniques in the last decades. It is impossible to answer the primary questions about character and reasons of appearance of these stains without deep interdisciplinary knowledge. There is also another important question dealing with prevention of these stains and possibility of their gentle removal. The presented study tries to discover what caused appearance of the dark stains on the surface of the gold medal from Olomouc celebrating handover of the rule to Franz Joseph I and what is their chemical substance, and if it could be – in this case – a result and external effect of violation of the declared fineness.

Folia Numismatica, Dec 31, 2018

COIN FIND IN ŽDÁNICKÝ LES NEAR THE VILLAGE BOŠOVICE (DIST., VYŠKOV, MORAVIA, CZECH REPUBLIC), DEP... more COIN FIND IN ŽDÁNICKÝ LES NEAR THE VILLAGE BOŠOVICE (DIST., VYŠKOV, MORAVIA, CZECH REPUBLIC), DEPOSITED IN THE SECOND HALF OF THE 17TH CENTURY
The paper deals with the find of 13 coins from the 17th century deposited in the second half of the 17th century on the territory of Ždánický les near the village Bošovice (dist., Vyškov, Moravia, Czech Republic). The hoard was discovered near the historic road Těšanka, one of the branches of the Amber Road leading from Buchlov and Velehrad through Bošovice and Těšany to Brno. From chronological point of view the find consists of two groups of coins. The older part of the hoard contains five coins from 1623–1626, the younger one consists of eight coins from 1647–1684, or as the case may be 1657–1684. The very good condition of the youngest coins (including the youngest coin from the year 1684 determining the date post quem of the find) indicates that the deposition took place in the same year of very soon afterwards. The hoard included coins from following mints: Brno, Vienna, Hall, Heidelberg, Kremnica, Břeh, Poznań, Bydhošť and Vilnius. The represented nominals are: onekreuzers (2 pieces), two-kreuzer (1 piece), three-kreuzers (2 pieces), fifteen-kreuzers (2 pieces), dimes (2 pieces), groschens (2 pieces) and poltorak (1 piece).

MÜNZFUND IN ŽDÁNICKÝ LES UNWEIT DER GEMEINDE BOŠOVICE (BEZ. VYŠKOV), DEPONIERT IN DER 2. HÄLFTE DES 17. JAHRHUNDERTS ZUSAMMENFASSUNG
Der vorliegende Beitrag beschreibt den Fund von 13 Münzen aus dem 17. Jahrhundert, die in der 2. Hälfte des 17. Jahrhunderts auf dem Gebiet von Ždánický les unweit der Gemeinde Bošovice (Bez. Vyškov, Mähren, Tschechische Republik) niedergelegt wurden. Umstände und Grund der Niederlegung sind unbekannt und auch die Fundumstände deuten sie nicht an. Das Depot wurde in der Nähe der historischen Straße Těšanka, eines der Abzweige der Bernsteinstraße gefunden, der von Buchlov und Velehrad aus über Bošovice und Těšany nach Brünn führte. Aus dem chronologischen Gesichtspunkt besteht das Depot aus zwei Gruppen von Münzen. Der ältere Teil des Depots beinhaltet fünf Münzen aus den Jahren 1623–1626, der jüngere bezieht acht Münzen ein und stammt aus den Jahren 1647–1684, bzw. 1657–1684. Der sehr gute Erhaltungsstand der jüngeren Münzen im Depot einschließlich der jüngsten Münze mit der Jahreszahl 1684, die das Datum post quem festlegt, deutet an, dass die Niederlegung in demselben Jahr oder kurz danach erfolgte. Das Depot enthielt folgende Münzen: polnischen Groschen Sigismunds III. Wasa aus dem Jahre 1623, den Wiener Dreikreuzer Ferdinands II. aus dem Jahre 1624, den wahrscheinlich polnischen Poltorak Sigismunds III. Wasa (wohl aus dem Jahre 1625), den Brünner Kreuzer Ferdinands I. aus dem Jahre 1626, das Fragment des lituanischen Groschens Sigismunds III. Wasa aus dem Jahre 1626, den Tiroler Kreuzer des Erzherzogs Ferdinand Karls ohne Jahreszahl (geprägt in den Jahren 1647–1662), den polnischen Sechser Johann Kasimirs II. Wasa (Jahreszahl unleserlich, geprägt in den Jahren 1649–1668), den Doppelkreuzer Karl Ludwigs von Pfalz aus dem Jahre 1657, den schlesischen Dreikreuzer Christian Wolowskis aus dem Jahre 1669, den Wiener Dreikreuzer Leopolds I. aus dem Jahre 1673, den ungarischen 15-Kreuzer Leopolds I. aus dem Jahre 1680, den polnischen Sechser Johann III. Sobieskis aus dem Jahre 1683 und den ungarischen 15-Kreuzer Leopolds I. aus dem Jahre 1684.

Folia Numismatica, Dec 31, 2018

***věnováno památce oslavanského historika Jana Kyseláka*** V rámci revitalizace pozemku býval... more ***věnováno památce oslavanského historika Jana Kyseláka***

V rámci revitalizace pozemku bývalé zahrady oslavanského zámku (Oslavany, okr. Brno-venkov) došlo dne 29. března 2018 při výkopových pracích v jihozápadním cípu lokality k nálezu vzácného moravského denáru typu VP 236. Přestože výkopovým pracím předcházela pečlivá záchranná detektorová prospekce v rámci celého revitalizovaného prostoru, nepodařilo se během této cílené prospekce nalézt žádné historické předměty. K nálezu mince došlo až při realizaci stavebních úprav pozemku dělníkem.
V současnosti jsou autorům této zprávy známy pouze čtyři exempláře denáru VP 236, včetně denáru nalezeného v Oslavanech. Vzhledem k nečitelnosti opisů na všech dochovaných exemplářích nelze denár přiřadit konkrétnímu emitentovi a je tedy přiřazován do skupiny nepřidělených ražeb ze 40. let 12. století. Podle rozmístění nálezů lze však usuzovat na jeho brněnský původ.

During the revitalization of the former garden plot of the Oslavany chateau (Oslavany, distr. Brno-venkov), a rare Moravian denarius of type VP 2361 was discovered in a ditch in the southwestern tip of the site on the 9 March 2018. Although the earthwork was preceded by careful metal detector prospection of the whole revitalized space, no historical items were detected. The coin was discovered by a worker only during the earthworks on the plot. Currently the authors of this paper are aware of merely four pieces of the denarius VP 236, including the coin found in Oslavany. Due to illegibility of the inscriptions on all preserved pieces the denarius cannot be attributed to any concrete issuer and is therefore put into the group of non-attributed coins from the 1140s. According to the localisation of the finds, its Brno origin may be assumed.

Im Südwestzipfel des ehemaligen Schlossgartens von Oslavany (49°7'37.863"N, 16°19'57.190"E), bzw. des Klosters wurde am 29. März 2018 bei Aushubsarbeiten ein seltener mährischer Denar des Typs VP 236 gefunden. Gegenwärtig macht der Raum des ehemaligen Schlossgartens eine komplette Revitalisierung durch, den Erdarbeiten ging eine sorgfältige Metalldetektorprospektion der ganzen Fläche voraus, bei welcher jedoch keine historischen Gegenstände gefunden wurden. Entdeckt wurden nur bedeutungslose kleine neuzeitliche Metallgegenstände. Der Denar wurde erst im Aushub während der Bauarbeiten entdeckt. Die Münze weist ortsweise abgebrochene Ränder auf, mit Rücksicht auf die starke Korrosion wiegt sie nur 0,39 g. Der Schrötling ist zerbrechlich und porös und bei unvorsichtiger Manipulation könnte er leicht zerbrechen. Der festgestellte Durchmesser des Denars (minimal und maximal) beträgt 16,42×17,82 mm. Gegenwärtig sind den Autoren des vorliegenden Berichts nur vier Exemplare des Denars VP 236 bekannt, einschließlich jenes von Oslavany. Wegen der Unleserlichkeit der Inschrift auf allen erhaltenen Exemplaren kann der Denar keinem konkreten Emittenten zugeschrieben werden und er wird daher in die Gruppe der nicht attribuierten Prägungen der 1140er Jahre gereiht. Der Verteilung der Funde nach kann jedoch seine Brünner Herkunft angenommen werden.

Numismatický časopis, Nov 1, 2018

V posledních letech se na trhu objevila nebezpečná novodobá falza těšínských haléřů z 15. století... more V posledních letech se na trhu objevila nebezpečná novodobá falza těšínských haléřů z 15. století. Počty oklamaných sběratelů, kteří tyto mince zakoupili v domnění, že se jedná o mince pravé, lze odhadnout minimálně na několik desítek. Je ale poměrně pravděpodobné, že je toto číslo mnohem vyšší, neboť mince byly, a stále ještě jsou, úspěšně nabízeny i na zahraničních aukčních serverech.

Archaeometry, May 12, 2018

The original fineness of coins is very important information that can help us to understand the c... more The original fineness of coins is very important information that can help us to understand the commercial situation in a wide historical context. This paper deals with a comparison of analytical methods suitable for the evaluation of the actual and original fineness of coins based on a detailed case study of a medieval coin sample. Both non-destructive (i.e., scanning electron microscopy/energy-dispersive X-ray spectroscopy, X-ray fluorescence, atomic force microscopy and hydrostatic weighing) and destructive (i.e., inductively coupled plasma – mass spectrometry and the Volhard titration method) techniques were used. The original fineness can be also deduced from knowledge of the internal structure of the coin (limited miscibility of copper and silver). A new analytical method based on a combination of a micrograph of the metallographic cross-section with consequent image analysis was developed for determination of the original fineness. The proposed approach is relatively simple and provides reliable values. Sample heterogeneity and its impact on the determination of fineness are also discussed.

Folia Numismatica, Dec 1, 2017

Coin original fineness is very important information that can help us to understand the commercia... more Coin original fineness is very important information that can help us to understand the commercial situation in a wide historical context. This paper deals with comparison of analytical methods suitable for actual and original coin fineness evaluation based on a case detailed study of a medieval coin sample. The non-destructive (i.e Scanning Electron Microscopy/Energy-dispersive X-ray Spectroscopy, X-ray Fluorescence and hydrostatic weighing) and destructive (i.e. Inductively Coupled Plasma Mass Spectrometry and Volhard titration method) techniques were used. The original fineness can be also deduced from the knowledge of the internal structure of the coin (limited miscibility of copper and silver). A new analytical method based on a combination of micrograph of metallographic cross-section with consequent image analysis was developed for the original fineness determination. The proposed approach is relatively simple and provides reliable values. Sample heterogeneity and its impact on fineness determination are discussed as well.

Numismatický časopis, Aug 1, 2017

Falzum batzenu města Isny prezentované v tomto příspěvku je dokladem vysoce profesionální falzáto... more Falzum batzenu města Isny prezentované v tomto příspěvku je dokladem vysoce profesionální falzátorské činnosti, které si nezadá s originální ražbou a zároveň je i dokladem nadprůměrně dobře zachovaného dobového falza. O dobrých znalostech falzátora, jeho smyslu pro detail a též jeho gramotnosti, svědčí i použitý nezkorumpovaný opis *CAROLVS*ROMA*IMP*AVGV, který je charakteristický pro roky 1530 a 1531 (před tímto rokem se používal odlišný opis *GRA*CAROLVS*ROM*REX). Zbytky pokovení pokrývají většinu povrchu zkoumané mince, na straně druhé však díky lokálním defektům tohoto pokovení dovolují identifikovat i složení materiálu uvnitř střížku. Provedené materiálové studie diskutované dále v textu umožnily jednoznačnou identifikaci složení pokovení a poskytují i dostatečné indície potřebné k posouzení technologie použité k pokovení bez nutnosti použití destruktivních technik.

Numismatické Listy, Jul 1, 2017

Experimentálně byla jednoznačně prokázána možnost praktické využitelnosti alternativního způsobu ... more Experimentálně byla jednoznačně prokázána možnost praktické využitelnosti alternativního způsobu pokovení měděných dobových falz pomocí samotné rtuti, tj. bez potřeby využití dalšího kovu, jakým je obvykle stříbro nebo cín. Tento doposud nepopsaný způsob amalgamačního pokovení spočívá v prostém ponoření očištěného měděného střížku do rtuti. Během několika hodin se na povrchu mědi vytvoří stabilní stříbřitá vrstva složená z amalgámu mědi. Uvedený způsob pokovení byl s největší pravděpodobností použit na počátku 14. století falzátory k pokovení měděných falz parvů Václava II.

Practical applicability of alternative sort of coating of contemporary copper forgeries with use of mercury only (i.e. without use of another metal such as silver or tin) has been experimentally definitely proven. This undescribed way of amalgamation coating is based on simple dipping of a cleaned copper flan in mercury. In few hours, a stable silvery layer of the copper amalgam covers the copper surface. This kind of plating was most likely used by forgers in process of plating of the copper forgeries copying parvi of Wenceslas II at the beginning of the 14 th century.

Numismatický sborník, 2017

In March 2014, one Prague grossus struck under Vladislaus II Jagiellon was found during amateur m... more In March 2014, one Prague grossus struck under Vladislaus II Jagiellon was found during amateur metal detecting prospection. The coin was discovered in the forest on the Markvarec Plain. Its weight was significantly low compared with other officially produced coins, and that is why the coin was tested for metal content and its quality in a non-destructive way. The analytic results definitely confirmed the fact that the real condition of the piece does not correspond with its original state which was caused by massive corrosion of the whole flan.

V březnu r. 2014 byl během amatérské detektorové prospekce nalezen jeden pražský groš Vladislava II. Jagellonského. Nález pochází z lesní polohy Marvarecká rovina na k. ú. Markvarec u Hřivic v nadmořské výšce cca 470 m. Na přelomu 15. a 16. století Markvarec získali Kolovratové a připojili jej k rozsáhlému panství kolem hradu Pravda, celé panství s hradem pak roku 1523 Jan Mašťovský z Kolovrat a na Doupově prodal Děpoltovi z Lobkovic. S ohledem na výrazně nižší hmotnost, než jakou by oficiálně ražená mince měla mít, bylo nedestruktivními technikami provedeno zkoumání složení a stavu materiálu. Výsledky provedených analýz jednoznačně prokázaly, že stávající stav mince neodpovídá stavu původnímu a je výsledkem masivní koroze celého střížku. Na základě úvah se zjištěná původní ryzost mince nijak významně neodlišuje od ryzosti u této ražby očekávané.

Numismatický sborník, 2017

At the turn of 2013/14, two copper coins were discovered in the field near Louny during amateur m... more At the turn of 2013/14, two copper coins were discovered in the field near Louny during amateur metal detecting prospection – one fragment of the Prague grossus with titulature of Wenceslas IV and one heller of Louis Jagiellon. Based on its preserved image and its marginal legends, the grossus was classified as combination of a standard obverse side for the type listed by Hána (2003) under type nos. XV.a–b and an atypical reverse side listed by Hána (2003) under no. XVIII.a., and the heller corresponds with the type listed by Gregor (2015) under type II.a.1. Both coins were analysed via the EDS method and underwent hydrostatic tests. In this way, original silver plating was detected in the case of the grossus, and existence and sort of metal plating was not proved in the case of the heller. The coins were interpreted in the regional-historical context.

Numismatický sborník, 2016

Eleven pfennigs from Diepholz copying the Bohemian white coins were analyzed from the material po... more Eleven pfennigs from Diepholz copying the Bohemian white coins were analyzed from the material point of view in a non-destructive way. The results of analyses clearly prove amalgamation of the copper core in process of production. Based on interpretation of the analytic results, the authors define the possible quantity of silver in these coins between 2 % and 7 %. Because of iconography identical with the Bohemian white coins (but regarding differences in marginal legends) and because of the results of analyses, these coins from Diepholz can be classified as a special sort of contemporary forgeries.

Byly provedeny nedestruktivní materiálové analýzy 11 diepholzských feniků napodobujících české bílé peníze. Analýzy jednoznačně prokazují využívání techniky amalgamačního pokovení měděného jádra při výrobě těchto mincí. Na základě interpretace výsledků materiálových analýz autoři uvádějí možný obsah stříbra v těchto ražbách v rozmezí 2 – 7 %. Díky ikonografii shodné s českými bílými penězi, avšak odlišnostem v opisové části mince a také díky výsledkům materiálových analýz, můžeme tyto diepholzské mince označit za zvláštní kategorii dobových falz.

Numismatický sborník, 2016

Forgeries of the black coins produced under the Jagiellonian dynasty do not represent common cont... more Forgeries of the black coins produced under the Jagiellonian dynasty do not represent common contemporary forgeries, and they can be rarely found in hoards or collections. This article brings results of non-destructive analysis of three contemporary forgeries of the black coins of Vladislaus II Jagiellon and one forgery of the black coin of Louis I Jagiellon. In all four cases, the flans were made of almost pure copper with low content of lead, and sometimes other metals. Various metals and technological methods were used for coating. Silvering and tinning of copper flans were detected in the case of the analysed coins.

Falza černých peněz z doby vlády Jagellonců nepatří k běžným dobovým falzům a v nálezech i ve sbírkách jsou zastoupena spíše výjimečně. V této studii byla nedestruktivnímu zkoumání podrobena tři dobová falza černých penízů Vladislava II. Jagellonského a jedno falzum černého penízu Ludvíka I. Jagellonského. Ve všech čtyřech případech byl k pokovení použit střížek z téměř čisté mědi s poměrně nízkým obsahem olova a případně některých dalších kovů. Jedno z Vladislavových falz bylo značně postiženo korozí a zřejmě i nevhodným čištěním, veškeré stopy umožňující identifikaci technologie použité k pokovení jsou ztraceny. V případě druhého falza se dochovala pouze rezidua pokovení, na jejichž základě lze za jako nejpravděpodobnější způsob pokovení pokládat postříbření. V případě třetího z Vladislavových falz je bez pochyby zřejmé, že materiálem použitým k pokovení je cín. Jednoznačné rozhodnutí, zda bylo využito žárové cínování nebo amalgamační technologie je s využitím RFA obtížné a nejisté. Posledním zkoumaným falzem je falzum černého penízu Ludvíka I. Jagellonského. Přestože není zachovalost falza ideální, zbytky rtuti, která ve svém výskytu dobře kopíruje stříbro, poměrně jednoznačně poukazují na použití amalgamačního postříbření.

Numismatický sborník, 2016

Regarding high quantity of white coins produced under Vladislaus II Jagiellon, large number of th... more Regarding high quantity of white coins produced under Vladislaus II Jagiellon, large number of their types and varieties exist together with significant number of varieties with defective marginal legends. The presented article summarizes the known described coins with defective marginal legends. Different opinions about their existence are discussed, and a newly registered white coin with defective marginal legend (ʻWLDISLAVSʼ) is presented. Because of the fact that existence of some previously described defective pieces was recently questioned and explained by double-strike, this specimen was analysed in detail – including reconstruction of the missing part of its marginal legend – in order to eliminate the alternative of double-strike.

S ohledem na velmi objemnou ražbu bílých penízů za vlády Vladislava II. Jagellonského existuje velké množství jejich typů a variant a s nimi i značný počet zaznamenaných variant s chybnými opisy. Předložený příspěvek shrnuje doposud popsané opisové chyboražby, diskutuje rozdílné názory na jejich existenci a představuje nově zaznamenaný jediný exemplář bílého penízu s chyboražbou WLDISLAVS. Vzhledem k tomu, že existence některých dříve popsaných chyboražeb byla nedávno zpochybněna a vysvětlena pomocí dvojrázu, byl pro vyloučení této alternativy obraz diskutované chyboražby podroben pečlivému zkoumání a též obrazové rekonstrukci v oblasti chybějící části opisu.

Numismatický časopis, Dec 2023

Folia Numismatica, Dec 31, 2021

***Věnováno památce numismatika Jána Hunky*** Studie se zabývá moravským denárem fenikového typu... more ***Věnováno památce numismatika Jána Hunky***

Materialia, Feb 1, 2021

Numismatický časopis, Jan 8, 2020

Folia Numismatica, Dec 31, 2019

Numismatické Listy, Jan 14, 2018

Numismatický sborník, 2017

Numismatické Listy, Dec 31, 2017

Folia Numismatica, Dec 31, 2018

***věnováno památce oslavanského historika Jana Kyseláka*** V rámci revitalizace pozemku býval... more ***věnováno památce oslavanského historika Jana Kyseláka***

Numismatický časopis, Nov 1, 2018

Archaeometry, May 12, 2018

Folia Numismatica, Dec 1, 2017

Numismatický časopis, Aug 1, 2017

Numismatické Listy, Jul 1, 2017

Numismatický sborník, 2017

Numismatický sborník, 2016

Blaženost věku aneb Felicitas saeculi , 2023

MUDr. Zdeněk Petráň, jehož 70. narozeninám je věnována tato kniha, patří mezi nejvýznamnější osob... more MUDr. Zdeněk Petráň, jehož 70. narozeninám je věnována tato kniha, patří mezi nejvýznamnější osobnosti současné české numismatiky. V řadě článků v knize obsažených je zdůrazněna inspirující i mentorská role, kterou Zdeněk Petráň v numismatickém prostředí plní již řadu let. Publikace sama přináší články od předních českých numismatiků, archeologů, historiků a sběratelů s různorodým profesním zázemím sdružených v České numismatické společnosti. Díky tomu je obsah knihy pestrý a zajímavý nejen pro úzce specializovaného badatele, ale i pro čtenáře, který kouzlo numismatiky teprve objevuje. Sumarizující a přehledně uspořádané kapitoly pokrývají široké chronologické i tematické spektrum od antické numismatiky přes problematiku středověkých ražeb až po raný novověk. Kapitoly z moderní numismatiky jsou pojaty šířeji a zasahují daleko více i do problematiky nemincovní drobné plastiky. Široký záběr témat jednotlivých textů přináší některé odpovědi na dosud nevyřešené problémy a zkušený čtenář si jistě všimne i nových otázek a podnětů pro další bádání.

Stříbrný poklad ze Střelic z 1. poloviny 13. století (Dagmar Grossmannová), Dec 2022

Poklad ze Střelic (okr. Znojmo, Jihomoravský kraj) patří ke zcela výjimečným depotům. Objeven byl... more Poklad ze Střelic (okr. Znojmo, Jihomoravský kraj) patří ke zcela výjimečným depotům. Objeven byl již v roce 1959, přesto dosud nebyl kompletně publikován. Díky svému složení patří k nejzajímavějším pokladům své doby, a to nejen na Moravě. Datován je do přelomu 20./ 30. let 13. století a současně s 1 352 stříbrnými mincemi obsahuje šperky a jejich zlomky.
Mincovní složka je složena ze tří hlavních částí. První reprezentují domácí ražby, moravské denáry tzv. fenikového typu, druhá je zastoupena rakouskými feniky a třetí složka je brakteátová, která kromě již zmiňovaných brakteátů s hebrejským opisem, obsahuje i několik dalších zajímavých ražeb, které se však i přes velkou snahu dosud nepodařilo přesně přiřadit konkrétním vydavatelům. Je možné, že tato skutečnost byla důvodem, proč tento poklad nebyl nikdy publikován v úplnosti. Šperkovou část zastupují záušnice s esovitým zakončením, torzo stříbrné čelenky, část náušnice, zlomky řetízku a vybroušený křišťál.

Bibliotheca Numismatica, 2022

Publikace velmi detailně popisuje mimořádně bohaté složení nálezu, současně se zabývá mincovnictv... more Publikace velmi detailně popisuje mimořádně bohaté složení nálezu, současně se zabývá mincovnictvím 12. století v širších souvislostech. Při dokumentaci materiálu bylo využito nejmodernějších technologických a metodických postupů, které přinesly řadu překvapivých odhalení. Publikace představuje z tohoto pohledu důležitý milník pro budoucí numismatické bádání v obecnější metodické rovině. Všechny ražby jsou v knize pečlivě roztříděny do skupin dle razidel a velmi kvalitně fotograficky dokumentovány. Celé skupiny mincí, jejichž deskripce se až dosud omezovala na citování jediného typu dle Cachovy typologie, je nyní možno velmi pečlivě třídit do celé řady často velmi překvapivých a obrazově zajímavých variant. Ze složení nálezu v kombinaci se studiem dalších nálezových souborů bylo též možno aktualizovat chronologickou řadu českých denárů 12. století a některé ražby předatovat a přidělit odlišným panovníkům.

(FULLTEXT for download) available on: https://www.vydavatelstviupol.cz/cz/978-80-244-5949-3, 2021

The book is devoted to the utilization of modern techniques and methods of chemical analysis in a... more The book is devoted to the utilization of modern techniques and methods of chemical analysis in archaeological research. It describes analytical procedures in the context of cooperation between analyst and archaeologist – starting from sampling, further through sample preparation and up to the analysis itself. Although classical techniques are also presented, the book is focused on the use of contemporary instrumental analytical techniques. Due to the irreplaceability of bioanalytical methods in modern archaeological research, the book also contains an extensive chapter focused on the analysis of biomacromolecules with an overlap into archaeogenetics and protein analysis. The book reflects the multidisciplinarity of research in archaeology and heritage science and indicates the potential of utilization of linking results from the fields of metabolomics, proteomics and genetics. Each of these chapters represents a synthesis of an overview of information from the original journal literature, the authors’ own work and a critical evaluation of the state of research in the field. The book presents the opportunities for application of systematic scientific research in a number of applications and causal chapters, based on the experience of the authors and their past and current research and with a prospect to the near future. It is intended for archaeologists to provide them with detailed information on the possibilities as well as the pitfalls of current analytical procedures and for analytic chemists interested in research in the field of history, archaeology and cultural heritage.

Příběhy starých mincí, Nov 22, 2019

Kolektiv autorů seznamuje čtenáře s kouzlem a tajemstvími, která v sobě mince, medaile i vyznamen... more Kolektiv autorů seznamuje čtenáře s kouzlem a tajemstvími, která v sobě mince, medaile i vyznamenání skrývají a přibližuje jim mnohy doposud neprobádané obory tohoto širokého vědeckého odvětví. Někteří pojali svůj příspěvek jako osobní vzpomínky na numismatiku, jiní jako možnost k popularizaci oboru. Díky tomu se v publikaci ocitly články příležitostných autorů společně s texty špičkových a evropsky renomovaných vědců. Sborník svým rozsahem pokrývá antickou a zejména českou numismatiku a snaží se ji zpřístupnit laickým zájemcům.

Středoevropské a východoevropské raně středověké nálezy stříbra obsahující mince a jejich zlomky,... more Středoevropské a východoevropské raně středověké nálezy stříbra obsahující mince a jejich zlomky, šperky s jejich zlomky a jiné stříbrné artefakty („Hacksilberfunden“), představují důležitý a nezastupitelný pramen pro poznání hospodářských – ale i politických – dějin zemí, na jejichž teritoriu byly nalezeny. Vypovídají také o oblastech obchodně i strategicky souvisejících, jakož i o oblastech vzdálených, spojených s nálezy původem některé z mincovních či šperkových složek (západní Evropa, islámský Východ). Nálezy tohoto charakteru mají značný potenciál korigovat výpověď dalších archeologických pramenů a pramenů písemných. Depot z Kojetína-Popůvek má v rámci České republiky mezi nálezy 10. století důležité postavení – svým složením, zastoupením jednotlivých složek a svým umístěním v rámci středoevropského prostoru. Depot zlomkového stříbra z Kojetína-Popůvek obsahuje 150 zlomků islámských mincí a jeden celý dirham, 53 celých západoevropských denárů a 72 jejich zlomků, 2 celé a 16 zlomků stříbrných šperků. Charakter materiálu nalezeného v Kojetíně-Popůvkách si vyžádal úzkou spolupráci specialistů na islámské mincovnictví, západoevropské denáry a raně středověké stříbrné šperkové artefakty. V současné době se pak již jeví standardním zkoumání složení kovu u jednotlivých složek nálezu. Výsledná publikace přináší detailní katalog nálezu z Kojetína- Popůvek, včetně analýz kovu. Připojené texty z pohledu jednotlivých autorů depot vřazují do středoevropského kontextu a sledují vazby na raně středověký dálkový obchod se stříbrem.

Central European and east European early medieval silver hoards containing coins and their fragments, jewels and their fragments and other silver artifacts represent an important and irreplaceable source for understanding the economic and political history of lands where these objects were discovered. They also offer up information about territories commercially and strategically connected, as well as about distant lands linked to these hoards via the origin of a certain coin or jewelry segment (West Europe, Islamic East). The hoards of this character have significant potential for correcting the testimony of other archaeological and written sources. The hoard from Kojetín-Popůvky plays an important role among hoards of the 10th century in the territory of the Czech Republic because of its content, representation of individual parts and its placement in the central European area. The hacksilver hoard from Kojetín-Popůvky consists of 150 fragments of Islamic coins and one complete dirham, 54 complete West European deniers and 77 fragments of these coins, 2 complete silver jewels and 16 fragments of silver jewelry. Because of the character of the material found in Kojetín-Popůvky, close cooperation of specialists in Islamic numismatics, West European deniers and early medieval silver art artifacts was needed. These days, research in metal content of the particular segments of the hoard seems to be a standard procedure. The final publication brings a detailed catalogue of the Kojetín-Popůvky hoard, including metal analyses. The attached texts – from the point of view of individual authors – classify the hoard in the central European context and follow connections with the early medieval long-distance silver trade.

An Thaya und Notte im Mittelalter (Vergleichende archäologische Untersuchungen zu Sozial- und Siedlungsstrukturen im westslawischen Raum (6. bis 13. Jahrhundert).), Jan 1, 2015

Die Analysen wurden mit dem Ziel durchgeführt, die Metallzusammensetzung der wichtigsten Münzen d... more Die Analysen wurden mit dem Ziel durchgeführt, die Metallzusammensetzung der wichtigsten Münzen des gefundenen Satzes aus dem 10. Jh. zu bestimmen. Analysiert wurden zwei Fragmente der bayerischen Denare Heinrichs II. (955–967, 985–995) aus seiner ersten Regierungszeit, die aus der Regensburger Münzstätte stammen; weiter der rare Denar des bayerischen Herzogs Otto von Schwaben (976–982) und der bisher unbekannte sog. Imitativdenar – beide fraglicher Herkunft. Bei der Imitativprägung sollte überprüft werden, ob es sich um eine Münze aus qualitätvollem Silber oder um eine zeitgenössische Fälschung mit umgestalteter Oberfläche handelt. Als geeignetes Verfahren bietet sich für diese Zwecke die EDX-Analyse an, denn sie ermöglicht die Untersuchung eines genau abgegrenzten Teils der Oberfläche der Münze. Darüber hinaus wurde bei allen vier Münzen von Anfang an auch die Feststellung der Präsenz von Blei beabsichtigt, die sich als Hilfsargument für die Diskussion über die Herkunft der untersuchten Münzen heranziehen ließe, und zwar in Anlehnung an W. Hahns Theorien. Eine detailliertere Untersuchung des zu analysierenden Materials sowie durchgeführte Zwischenmessungen haben jedoch jede Möglichheit ausgeschlossen, aussagekräftige Daten für solche Schlüsse zu gewinnen. Diese Tatsache ist auf die Beschädigung der Ronden der untersuchten Münzen durch die Korrosion während deren Deponierung, oder auch die spätere Beschädigung durch die Reinigung bzw. Konservierung der Münzen zurückzuführen. Die beträchtliche Störung der Integrität der Ronden bezeugt der Versuch, die Gediegenheit mit Hilfe der hydrostatischen Methode zu ermitteln. Die Ergebniswerte der Dichte der Münzen sind niedriger als die möglichen Werte der Kupfer-Silber-Legierungen, obwohl die EDX Analyse den Mehrheitsgehalt an Silber und einen mehrprozentigen Gehalt an Kupfer auf der Oberfläche der Münze bestätigt hat. Es handelt sich also um ein sehr ähnliches Problem, mit dem wir uns bereits bei der Analyse des Depotfunds der mährischen Denare vom Pfennig-Typus Přemysl Ottokars II. von Třebíč-Borovina auseinandersetzten.

Ochrana mincí a medailí v muzejních sbírkách, 2013

Technologiím výroby dobových mincovních falz je v numismatické literatuře věnováno celkově minimu... more Technologiím výroby dobových mincovních falz je v numismatické literatuře věnováno celkově minimum pozornosti. Z literárních zdrojů lze navíc poměrně snadno nabýt dojmu, že falšování peněz bylo skutkem sice velmi závažným, ale díky přísným trestům poměrně málo rozšířeným a tudíž až na málo výjimek se jednalo o činnost historicky nepodstatnou. V obecném povědomí je zakořeněn poznatek, že zdaleka nejpoužívanějším kovem k pokovení falz bylo stříbro (případně i zlato), přičemž nejběžněji využívanou technologií bylo v tomto ohledu postříbřování či pozlacování měděných ražeb amalgamační technikou. Mnohem méně zmiňovanou alternativou využívanou k pokovení mincovních falz je pak využití cínování. Běžná numismatická praxe se při posuzování falz, jsou-li na nich přítomny zbytky stříbřitého kovu, spokojuje bez jakéhokoliv ověření s tvrzením, že se jedná o zbytky postříbření. O pocínování se naopak mluví obvykle pouze v případech, kdy jsou zbytky pokovení bez lesku, s klasicky popelavě šedým nádechem. Ražby, které nenesou vizuální stopy pokovení, bývají jednoduše označeny za falza měděná, aniž by byly provedeny jakékoliv snahy o nalezení a identifikaci případných reziduálních stop pokovení. Velkým nešvarem je rovněž nekritické a někdy navíc i scestné odvolávání se na dříve publikované nepravdy a nepodložená tvrzení.
Jistou světlou výjimkou v úrovni poznání o nekalých dobových praktikách jsou mince antické (včetně barbarských napodobenin či suberátních ražeb), především díky tomu, že se těší celosvětové oblibě, a tudíž neunikly pozornosti současné širší vědecké komunity. Na těchto ražbách byly tak již učiněny řady analýz. Avšak ani v případě antických mincí, resp. jejich falz či napodobenin, nejsou zdaleka všechny otázky týkající se používaného materiálu a technologií jednoznačně a uspokojivě zodpovězeny.
Výše uvedená praxe není samozřejmě v žádném ohledu uspokojivá. Nejenže se doslova přehlíží nedílná a významná součást historicko-peněžního vývoje, ale nevhodné posouzení zbytků pokovení může vést k volbě nešetrného způsobu ošetření falza, nechtěnému odstranění zbytků stop pokovení a tím ke ztrátě hodnotné historické informace o technologii výroby falza. Provedení potřebných nedestruktivních analýz, které jsou v dnešní době snadno dostupné, by se mělo stát běžnou rutinou při odborném zpracovávání jakýchkoliv falz.
Předložený příspěvek je zaměřen především na středověké ražby, které byly pokoveny pomocí doposud poměrně opomíjené technologie cínování.

NUMISMATICA CENTROEUROPAEA - Středoevropské numismatické dny II, May 22, 2017

Nedaleko obce Hostěradice (okr. Znojmo) byla nalezena dvě dobová falza parvů Václava II. První by... more Nedaleko obce Hostěradice (okr. Znojmo) byla nalezena dvě dobová falza parvů Václava II. První bylo nalezeno v roce 2012 a druhé o dva roky později. Jednalo se o nálezy jednotlivých ztrátových mincí. Obě mince napodobují parvus Václava II., ale obrazy koruny i lva jsou výrazně zjednodušené. Provedené nedestruktivní materiálové analýzy prokazují, že mince byly vytvořeny technologií žárového cínování měděného střížku. Dvě dobová falza parvů Václava II. ražená na měděný střížek s podobně zjednodušeným obrazem lva jsou známá také ze dvou nálezů na Slovensku.

Two contemporary forgeries of parvi struck under Wenceslas II were found near the village Hostěradice (Znojmo district). The first one was found in 2012 and the second one two years later. In both cases it was a find of a single lost coin. These forgeries imitates parvi struck under Wenceslas II, but their images of the Bohemian lion and the royal crown are very simplified. Non-destructive material analysis points at the fact that both coins were produced via hot-dip tinning of a copper flan. Two contemporary forgeries of parvi struck under Wenceslas II, which were struck of a copper flan and with similarly simplified image of the lion, are known also from two Slovak finds.

NUMISMATICA CENTROEUROPAEA - Středoevropské numismatické dny II, May 22, 2017

NUMISMATICA CENTROEUROPAEA - Středoevropské numismatické dny I, Sep 19, 2016

Byly provedeny nedestruktivní materiálové analýzy pravých Korvínových peněz s uhersko-českým znak... more Byly provedeny nedestruktivní materiálové analýzy pravých Korvínových peněz s uhersko-českým znakem, jejich dobových falz i falza novodobého. Na základě interpretace výsledků nedestruktivních analýz autoři uvádějí pravděpodobný obsah stříbra v pravých mincích cca 30 %. U dobových falz analýzy prokazují několik technologických postupů výroby - amalgamační postříbření, žárové cínování a pravděpodobně i žárové postříbření nebo bělení nízko-jakostního střížku. Podle ikonografických prvků, výsledků materiálových analýz i zjištěných nálezových okolností je pravděpodobné, že zkoumaná dobová falza vznikla nejméně ve dvou různých falzátorských dílnách.

NUMISMATICA CENTROEUROPAEA - Středoevropské numismatické dny I, Sep 19, 2016

Pfennigs from Diepholz copying the Bohemian white coins were analyzed from the material point of ... more Pfennigs from Diepholz copying the Bohemian white coins were analyzed from the material point of view in a non-destructive way. The results of analyses clearly prove amalgamation of the copper core in process of production. Based on interpretation of the analytic results, the authors define the possible quantity of silver in these coins between 2% and 7%. Because of iconography identical with the Bohemian white coins (but regarding differences in marginal legends) and because of the results of analyses, these coins from Diepholz can be classified as a special sort of contemporary forgeries.

Peníze v proměnách času IX, Oct 2, 2013

Autorům příspěvku bylo umožněno provést nedestruktivní materiálové analýzy několika dobových falz... more Autorům příspěvku bylo umožněno provést nedestruktivní materiálové analýzy několika dobových falz parvů Václava II. Dle dostupných informací mince pocházejí ze souboru falz, která pravděpodobně mohla být ražena v padělatelské dílně na území západních Čech. Většina mincí nese viditelné stopy koroze, některé exempláře jsou měděné s velmi lehkým náznakem stříbřitého pokovení. Ikonografické provedení je poměrně precizní a v případě, že by na těchto mincích bylo přítomné kvalitní kompletní pokovení, jejich odhalení v oběhu by bylo značně nepravděpodobné.
Na několika náhodně vybraných exemplářích různé zachovalosti byla provedena série předběžných materiálových analýz zaměřených na identifikaci složení střížku a jeho pokovení. Ve všech případech se jako základní materiál použitý k výrobě střížku podařilo identifikovat čistou měď. Toto zjištění není v žádném rozporu s doposud zkoumanými falzy středoevropské provenience z různých období pokrývajících 10.-18. století. Použití měděného střížku je nejobvyklejší alternativou, setkat se lze rovněž se střížky ze slitiny mědi a cínu a výjimečně i se střížky z olova. To, co činí torzo zkoumaného nálezu v této fázi výzkumu mimořádně zajímavým, je způsob, jakým byla zkoumaná falza pokovena. Při mikroanalýzách povrchové vrstvy v oblastech s dochovaným pokovením byla vedle mědi jako jediný přítomný kov ve všech případech detekována rtuť.
Přítomnost rtuti v povrchové vrstvě falz imitující jejich stříbrný (případně i zlatý) vzhled, souvisí s technologií amalgamačního pokovení, které bývá běžně spojováno především s postříbřením (příp. s pozlacením). Výzkumy prováděné v poslední době ukazují, že tato alternativa sice byla využívána, avšak poměrně běžně bylo prováděno i amalgamační pocínování. Bez ohledu na konkrétní způsob pokovení bývá ve všech takových případech v povrchové vrstvě detekována rtuť v množství řádově desetin až jednotek procent, zcela výjimečně se pak lze setkat i s koncentrací rtuti v řádu desítek procent. Vedle rtuti je v takovém případě vždy přítomna vysoká koncentrace kovu, použitého k amalgamačnímu pokovení, tj. zlata, stříbra či cínu. U zkoumaných falz parvů se však ani v jednom případě nepodařilo detekovat žádný další kov, který by vypovídal o konkrétním způsobu amalgamačního pokovení zmíněného výše. Toto zjištění vede k závěru, že se falzátoři pokusili zjednodušit technologický postup pokovení falz vytvořením amalgámu mědi přímo na povrchu měděných střížků. S jakým úspěchem a jakým konkrétním způsobem vytvoření pokovení dosáhli, bude předmětem dalších studií.

In this contribution several randomly selected specimens of contemporary forgeries of parvuses struck under Wenceslas II representing a fragment of a larger collection were examined. In all the cases it was possible to identify pure copper as the basic material used to produce the core, which is usual for medieval forgeries (occasionally cores made of an alloy of copper and tin and, in exceptional cases, also cores made of lead are also found). What makes the examined part of the find exceptionally interesting in this stage of the research is the way in which the forgeries under examination were coated. During microanalysis of the surface layer in areas with preserved coating, other than copper the only metal found to be present in all cases was mercury.
The presence of mercury in the surface layer of the forgeries imitating their silver (and sometimes gold) appearance is connected to amalgamation technology which is mostly associated with silvering (or gilding), but it is also commonly used to produce tin-plated forgeries. Regardless of the particular coating method, mercury tends to be detected in the surface layer in all such cases and, in addition, in such a case there is always present a high concentration of metal used for amalgamation. However, in none of the parvus forgeries that have been examined has it been possible to detect any other metal which would tell us something about the particular amalgamation method mentioned above. This finding leads to the conclusion that the forgers were trying to simplify the technological process of coating forgeries by creating an amalgam of copper directly on the surface of the copper cores.

Peníze v proměnách času IX, Oct 2, 2013

Castelin's study “On the chronology of Prague grossi struck under John of Luxembourg” published i... more Castelin's study “On the chronology of Prague grossi struck under John of Luxembourg” published in 1960 is still the unsurpassed work on these coins. Nevertheless, people using it can encounter certain problems – discrepancies between the text and the table, confusion about the interpretation of certain symbols representing dividing marks, which is possibly also partly due to the limited typographic possibilities of the time. Another problem is the absence of varieties of this king's grossi that were discovered later. Not even the more recent table of dividing marks modified by V. Pinta resolves these discrepancies entirely satisfactorily.
The aim of this paper is to eliminate these problems. By analysing literary and material sources a new table has been created with the correct depiction of dividing marks, to which new varieties of John's grossi have also been added. It also corrects the confusion about varieties listed by K. Castelin that were recorded in duplicate or the existence of which is disputed. The new table preserves the structure of Castelin and Pinta's tables and, moreover, the lion type and the reverse mark, which tend to be associated with individual varieties of John's grossi, have been added. In the authors' opinion three of Castelin's original varieties can be discarded (labelled as non-existent), the existence of a further ten varieties is uncertain, ten other varieties have been merged into just four and 23 varieties of grossi that were not described by Castelin have been added. We hope that this new table will make work easier for numismatic researchers and collectors in identifying Prague grossi struck under John of Luxembourg and could also become a tool for future creators of an entirely new typology of his grossi.

Seminář Ochrana mincí a medailí v muzejních sbírkách, May 30, 2013

Způsob ošetření dobových falz mincí je naprosto zásadní volbou z pohledu uchování či ztráty řady ... more Způsob ošetření dobových falz mincí je naprosto zásadní volbou z pohledu uchování či ztráty řady zajímavých informací o použité technologii při jejich výrobě. Pouze část dobových padělků nese viditelné známky pokovení, u řady dalších však lze za předpokladu vhodného ošetření detekovat citlivými spektroskopickými technikami i pouhým okem již neviditelné a zdánlivě ztracené stopy původního pokovení. Tyto informace mohou (a velmi často také jsou) nenávratně ztraceny při snaze padělky mincí v nálezových stavech očistit a konzervovat. Vhodným přístupem lze nejenom zjistit materiál použitý k imitaci padělané mince (např. stříbro či cín) a zvolit tak adekvátně šetrný proces čištění, ale lze také zjistit i jakým technologickým postupem k pokovení daného falza došlo, tj. lze vyslovit poměrně jednoznačné závěry o tom, zde pokovení na padělku bylo vytvořeno žárově, s využitím amalgamace či pomocí bezproudého pokovení.

Konference Nálezy mincí ako prameň historického poznania, May 23, 2013

This study focus on material analysis of three different contemporary forgeries of Vienna pfennig... more This study focus on material analysis of three different contemporary forgeries of Vienna pfennigs minted probably from the end of 13th to the first half of 15th century. Forgeries of Austrian pfennigs are quite common and are generally reported to be all silver coated by mistake. Although various methods of copper or copper alloy flan silvering were used by counterfeiters even from Roman Period widely, various tinnig techniques were used commonly for tinning every day life objects and these tinning techniques were abused for forgeries production too (and more commonly than silvering sometimes). Two most common tinning techniques used by counterfeiters for fake coins treatment were hot-dip tinning and use of mercury/tin amalgam (as reported previously). In accordance with these statement three contemporary forgeries reported in this study are not silvered but tinned and all three were very probably made by the same technique. Non-destructive material analysis (Energy-dispersive X-ray Spectroscopy and Scanning Electron Microscopy) uncovered the hot-dip technique to be used before centuries by counterfeiters in these three cases. It is noteworthy that high quality tinned fakes (sometimes with lead or silver content) can have silver appearance and therefore it is not easy (or sometimes it is even not possible) to distinguish between counterfeit and official coin vissualy.

Peníze v proměnách času VIII, May 1, 2011

Deset vybraných mincí z nálezu Třebíč-Borovina (II) bylo podrobeno různým nedestruktivním (RFA, h... more Deset vybraných mincí z nálezu Třebíč-Borovina (II) bylo podrobeno různým nedestruktivním (RFA, hydrostatická metoda) a následně i destruktivním analýzám kovu (EDS analýza a volumetrické stanovení stříbra). Výsledky RFA analýzy ukazovaly na poměrně vysoký obsah stříbra ve všech zkoumaných exemplářích, přes 90 %, který nebyl v souladu s očekávanou ryzostí těchto mincí. Poněkud překvapivě i výsledky destruktivních analýz, ač poukazující na ryzost mírně nižší, byly ve velmi dobré shodě s výsledky povrchové analýzy (RFA). Hydrostatickou metodou zjištěné hodnoty hustot mincí však byly velmi nízké, neodpovídaly ani zdaleka možným hustotám binární slitiny stříbra a mědi a s výše provedenými analýzami byly tedy zdánlivě ve značném rozporu. Ve prospěch výsledků hydrostatické metody vypovídal i samotný vzhled některých mincí. Důvodem těchto rozporuplných výsledků byly značné nehomogenity (dutiny a přítomnost korozních produktů) v objemu střížků zkoumaných mincí, způsobené korozí a nevhodným ošetřením (čištěním) nálezu. Z hydrostaticky zjištěného objemu mince, ze známé hmotnosti a ze zjištěného složení bylo možné určit objem dutin resp. skutečný objem kovu. Uvedené hodnoty umožňují alespoň přibližné určení původní ryzost mince. Srovnáním výsledků z nedestruktivních a destruktivních zkoušek lze konstatovat, že i v případě využití nedestruktivních metod lze získat poměrně smysluplné teoretické výsledky. V případě zkoumání mincí pouze nedestruktivními metodami byla zjištěna mírně vyšší původní průměrná ryzost (0,750), kombinací hydrostatického stanovení hustoty a volumetrického stanovení stříbra byla zjištěna ryzost mírně nižší (0,733). Uvedené hodnoty jsou v dobrém souladu s očekávanou ryzostí těchto mincí, která by se měla pohybovat okolo 0,700.

Peníze v proměnách času VIII, May 1, 2011

Autoři sdělení prezentují relativně rozsáhlý, dosud nezdokumentovaný, soubor mincí grošového obdo... more Autoři sdělení prezentují relativně rozsáhlý, dosud nezdokumentovaný, soubor mincí grošového období nalezený na Pardubicku. Nález obsahuje celkem 146 mincí, z nichž 136 se dochovalo celých a 10 jako zlomek. Nejstaršími mincemi jsou 3 pražské groše Karla IV., Nejčetněji zastoupeny jsou pražské groše Václava IV., celkem 139 kusů. Asi největší zajímavostí nálezu jsou pak 4 kontramarkované groše Václava IV., z nichž 3 kusy jsou značeny vzácnými moravskými kontramarkami. Nejméně zastoupenými ražbami jsou mince nepocházející z Českého království, kterými jsou 2 kusy Sasko Míšeňského helmového groše Friedricha IV. Bojovného, raženého ve Freibergu v letech 1405 až 1411. Za zahraniční oběživo můžeme částečně považovat i groš s kontramarkou Řezna.

Peníze v proměnách času VII, Středověké mincovnictví a peněžní oběh v Čechách, na Moravě a v okolních zemích, 2010

Cílem naší drobné studie není vytvoření nové typologie grošů Jana Lucemburského. Tato studie se z... more Cílem naší drobné studie není vytvoření nové typologie grošů Jana Lucemburského. Tato studie se zabývá pouze jedním konkrétním znakem vyskytujícím se na pražských groších Jana Lucemburského - pětilistou růžicí v pozici rubního rozdělovacího znaménka, respektive pražskými groši Jana Lucemburského s uvedeným znakem. Cílem je podrobný typologický rozbor takovýchto grošů provedený na základě analýzy obrazové (vycházející z práce J. Hány) i opisové části mince, dále ověření možnosti identifikace zjištěných typů grošů s některými již dříve popsanými a také pokusit se o zařazení zkoumaných pražských grošů do patřičné pozice, která by jim měla náležet v dřívějších typologiích a chronologiích - především chronologii Castelinově. Dalším cílem bylo zjistit alespoň přibližnou četnost výskytu těchto pražských grošů. V rámci zjišťování metrologických parametrů jednotlivých grošů jsme měřili mimo běžně stanovované parametry mince i ryzost mince hydrostatickou metodou s cílem ověřit, zda také sledováním tohoto parametru je možné ražby řadit do chronologické osy tak, jak vyplývá z předpokladu postupného poklesu obsahu stříbra v pražských groších.

Numismatický časopis, Dec 2023

V roce 2023 oslavila pobočka Pražské groše 15. výročí svého založení. K tomuto výročí byla vydána... more V roce 2023 oslavila pobočka Pražské groše 15. výročí svého založení. K tomuto výročí byla vydána i pamětní medaile v několika různých provedeních. Ke standardním provedení patří ražby z ryzího stříbra (999/1000) a cínu (s velmi malou příměsí mědi a olova), vždy v provedení ražby na tenký a tlustý střížek.

Numismatický časopis, Aug 2022

V současnosti je při návštěvě Vlašského dvora možné vybrat si ze tří prohlídkových tras. Expozice... more V současnosti je při návštěvě Vlašského dvora možné vybrat si ze tří prohlídkových tras. Expozice Královská mincovna představuje ucelený pohled na vznik, vývoj a provoz královské mincovny v Kutné Hoře a také na vývoj mincovnictví na území Čech. Druhý návštěvnický okruh s názvem Královský palác vede prostorami bývalé královské rezidence – audienční síně, královské kaple a zamíří také do komnat, které jsou v současnosti vybaveny jako filmové ateliéry představující významné události spojené s českými panovníky a jejich pobytem v Kutné Hoře. Poslední trasa je koncipována jako interaktivní hra především pro dětské návštěvníky, jmenuje se „Záhada ztraceného stříbra“, hráče zavede do nově zpřístupněných sklepních prostor pod mincovnou a seznámí je s kutnohorskou pověstí o ztraceném pokladu. V únoru letošního roku měli členové ČNS – pobočky Pražské groše možnost navštívit Vlašský dvůr a absolvovat organizovanou prohlídku zdejších nových expozic. Hlavní pozornost byla pochopitelně věnována expozici Královská mincovna. Od počátku na ideovém námětu i na realizaci těchto expozic v rámci širšího realizačního týmu pod režií Západočeského institutu pro archeologii, o. p. s., pracoval i člen ČNS a též zakladatel a člen naší pobočky Ing. Jiří Hána, Ph.D. Nemalý podíl J. Hány spočíval především v přípravě podkladů pro části expozice shrnující vývoj mincovnictví před velkou mincovní reformou krále Václava II. a dále se podílel na realizaci prezentující tuto mincovní reformu zavádějící pražský groš.

Numismatické listy, 2019

Myšlenka založit pobočku Pražské groše se zrodila v červenci roku 2007 v průběhu debat vedených n... more Myšlenka založit pobočku Pražské groše se zrodila v červenci roku 2007 v průběhu debat vedených na sběratelském diskusním fóru sberatel.com. Tehdy se na tomto fóru problematice pražských grošů a jejich dílů poměrně intenzivně věnovala širší skupina sběratelů, z níž se následně rekrutovala významná část zakládajících členů pobočky. Již od samotného počátku se internetové diskuse poměrně často věnovaly i badatelským tématům a byly vedeny na vysoce odborné úrovni, k čemuž významně přispíval Jiří Hána (tehdy již člen ČNS a numismatik zabývající se především grošovým obdobím, mimo jiné autor typologie grošů Václava IV.). Snaha soustředit a lépe organizovat badatelské aktivity jednotlivců pak logicky vyústila v již zmíněný nápad založit pobočku ČNS. Naprostá většina budoucích zakládajících členů přitom v té době členy ČNS nebyla, a teprve záměr vytvořit novou pobočku se stal důvodem, proč se do společnosti začali přihlašovat. Nezbytných formálních úkonů spojených se založením pobočky se ještě na sklonku roku 2007 ujal již zmíněný Jiří Hána. Veškeré potřebné formality byly s ústředím ČNS vyřízeny a všichni zájemci o členství byli v únoru roku 2008 pozváni na první – ustavující – schůzi. Za místo setkání byla celkem logicky zvolena Kutná Hora. Jednak je městem, v němž byly pražské groše raženy, a zároveň je místem, které se nachází velmi blízko pomyslného středu České republiky a je tedy s ohledem na dostupnost z různých koutů naší země tou nejspravedlivější možnou volbou. Na ustavující schůzi dne 23. února 2008 v penzionu U Slunce byl předsedou pobočky jednomyslně zvolen Jiří Hána, který tuto funkci zastával do roku 2014.

M&B (Mince a bankovky), Sep 5, 2013

Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková. Přestože je vědeck... more Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková. Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.

M&B (Mince a bankovky), Jul 15, 2012

Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na n... more Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů. Podvědomě máme tzv. „3D“ technologie spojeny s faktem, že si za tyto high-tech vymoženosti budeme muset připlatit a výsledek ne vždy zcela splní naše očekávání. Ukážeme si, že ani jedno ani druhé není tak úplně pravda - stereoskopické obrázky jsou dokonce starší než klasická fotografie a k jejich vytvoření nebudeme mimo již běžně využívaného vybavení (fotoaparát, scaner) potřebovat žádné vymoženosti, které by nebylo možné pořídit doslova za pár desítek korun. Sami budete moci posoudit, zda může být možnost vytvořit a sdílet „3D“ zobrazení mince či detailu mincovního reliéfu numismatikovi v něčem přínosná, či zda se jedná o zpestření, které pouze nikterak významně rozšiřuje již stávající možnosti.

Funeral Quartal (B2B magazín oboru pohřebnictví), 2011

Obolem mrtvých rozumíme zvyk vkládat do ruky či úst zemřelého minci. Tento pohřební ritus je dobř... more Obolem mrtvých rozumíme zvyk vkládat do ruky či úst zemřelého minci. Tento pohřební ritus je dobře znám z archeologických nálezů na téměř celém evropském území a i z řady mimoevropských oblastí. Jeho praktikování je doloženo již od starověku. V některých lokalitách je tento zvyk praktikován doposud.

M&B (Mince a bankovky), Oct 15, 2010

Toluca je jedním z největších a nejrychleji se rozvíjejících mexických měst. Leží v malebné kraji... more Toluca je jedním z největších a nejrychleji se rozvíjejících mexických měst. Leží v malebné krajině centrálního Mexika pod stratovulkánem Nevado de Toluca (4680 m), asi 65 km přibližně jihozápadním směrem od Mexico City. Vedle řady kulturních a historických pamětihodností stojí jistě za zmínku i zdejší numismatické muzeum (Museo de la Numismática), které je údajně jediné svého druhu v celé Latinské Americe. Muzeum bylo založeno místní vládou v roce 1987 a jeho posláním je poutavě seznámit návštěvníka pomocí ukázky platidel z jednotlivých období se spletitou mexickou historií. Bohatá expozice proto zahrnuje vše, čím se kdy na území Mexika platilo, tj. od ukázek premonetárních platidel z prehispánské resp. předkolumbovské éry až po mince současné.

Úklid+čištění (B2B magazín o úklidu a pro úklid), 2010

Přísloví „Není všechno zlato, co se třpytí“ zná asi každý. Pro mince toto přísloví platí dvojnáso... more Přísloví „Není všechno zlato, co se třpytí“ zná asi každý. Pro mince toto přísloví platí dvojnásob. Často obyčejná a pro laika nevzhledná a zašlá mince z běžného kovu má pro sběratele cenu mnohem větší, než krásná blýskavá mince zlatá. A velmi často nečištěná mince s původní patinou svou cenou několikanásobně předčí naprosto totožnou minci sterilně vycíděnou. A tak přesto, že by měl tento text pojednávat o čištění mincí, řekněme si nejdříve, kdy a jak mince určitě nečistit.

Přednáška věnovaná složení středověkých mincí i limitům jejich zkoumání. Místo konání: Historick... more Přednáška věnovaná složení středověkých mincí i limitům jejich zkoumání.

Místo konání: Historická budova Národního muzea, přednáškový sál č. 102

I. podzimní škola archeometrie, 2021

1. PODZIMNÍ ŠKOLA ARCHEOMETRIE (9.–10. 9. 2021), Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká ... more 1. PODZIMNÍ ŠKOLA ARCHEOMETRIE (9.–10. 9. 2021), Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Nálezy mincí ako prameň historického poznania, 2013

Numizmatická konferencia "Nálezy mincí ako prameň historického poznania" 23.-24. 5. 2013, Hlohove... more Numizmatická konferencia "Nálezy mincí ako prameň historického poznania" 23.-24. 5. 2013, Hlohovec, Vlastivedné múzeum v Hlohovci

Přednáškový sál, Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno 5. září 2019 od 17:30 hod.

Přednáška v rámci cyklu COVIDeo numismatika, Česká numismatická společnost, z. s. a Národní muzeu... more Přednáška v rámci cyklu COVIDeo numismatika, Česká numismatická společnost, z. s. a Národní muzeum, 1. února 2021.

Přednáška pro VOŠ Turnov 2013/2014

Přednáška se uskuteční dne 8. 11. 2012 ve 14 hodin v místnosti č. 308 v pavilonu A8 (organická ch... more Přednáška se uskuteční dne 8. 11. 2012 ve 14 hodin v místnosti č. 308 v pavilonu A8 (organická chemie), UKB v rámci oborového semináře oboru Chemie konzervování-restaurování Přednášející: RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D., ÚCHM, FCH VUT v Brně Abstrakt:

Folia Numismatica, Dec 31, 2020

Review of "Příběhy starých mincí".

Folia Numismatica, Dec 31, 2019

Review of "Levínská Olešnice: nález mincí ze 13. století".

Folia Numismatica, Dec 31, 2018

Ve dnech 17. – 20. 9. 2018 proběhl v malebném dolnoslezském městě Kladské Bystřici (Bystrzyce Kło... more Ve dnech 17. – 20. 9. 2018 proběhl v malebném dolnoslezském městě Kladské Bystřici (Bystrzyce Kłodzka) v pořadí již třetí ročník mezinárodní konference Numismatica Centroeuropaea. Hlavním tématem konference bylo tisícileté výročí uzavření budyšínského míru (1018). Pořadateli konference byly: Archeologický ústav Univerzity ve Vratislavi, Národní ústav Ossolińských ve Vratislavi a archeologická komise vratislavské pobočky Polské akademie věd. Za symbol, resp. logo konference, byl zvolen stilizovaný motiv z averzu křížového denáru raženého na sklonku 11. století ve Vratislavi.
Kladská Bystřice je město proslulé zachovalým historickým centrem, řadou historických budov a dalších pamětihodností. Neméně turisticky atraktivní jsou i mnohá další kladská města a památky, jejichž společným jmenovatelem je úzká vazba na českou historii. Pro účastníky konference byla proto na druhý den konference připravena komentovaná prohlídka města. Třetí den organizátoři konference pro účastníky připravili výlet na renezanční zámek Gořanov (Gorzanów) a návštěvu Kladska (Muzeum Kladska a vojenská pevnost). V kladském muzeu účastníky konference zaujala především numizmatická expozice věnovaná regionálním nálezům (poklad z Gořanova, poklad z Dęboviny či poklad z Nové Rudy).
Konference Numismatica Centroeuropaea III se zúčastnilo několik desítek účastníků především z České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky, mezi hosty konference nechyběli však ani účastníci z Rakouska, Běloruska a Švédska. V seznamu přednášejících lze nalézt řadu zvučných jmen, ze zahraničních účastníků se zaslouží uvést např. prof. Boryse Paszkiewicze, prof. Huberta Emmeriga či prof. Rogera Svenssona. V souladu se zaměřením konference byla významná část příspěvků zaměřena na problematiku spadající především do období 10. – 12. století, mezi příspěvky však nechyběly ani takové, které se zabývaly antickým a keltským mincovnictvím.
V pondělí 17. 9. zazněla vstupní přednáška o historii města Kladské Bystřice a jeho pamětihodnostech. Následovala přednáška Boryse Paszkiewicze o mincovnictví Kladska. Odpolední přednášky byly věnovány problematice keltského mincovnictví (zazněly přednášky Jiřího Militkého a Pauliny Koczwara) a římského mincovnictví (např. přednášky Barbary Zajaç nebo Bartosze Awianowicze). Úterní dopolední sekce byla zahájena přednáškou věnovanou počátkům monetizace Rakouska (Hubert Emmerig), následovala přednáška věnovaná falzům moravských denárů z 2. poloviny 11. století (Jan VIdeman). Do jisté míry kontroverzním příspěvkem byla studie věnovaná metrologickému rozboru mincí z nálezu z Chýště (Zbigniew Bartkowiak). Odpoledne zazněl např. příspěvek věnovaný revizi střelického pokladu (Dagmar Grossmannová) nebo příspěvek zabývající se významem motivu na slezských brakteátech (Witold Garbaczewski). V rámci středečního dopoledního programu byl týmem polských autorů představen projekt věnovaný polským brakteátům, v dalším příspěvku věnovaném brakteátům byl diskutován přístup k jejich klasifikaci (Roger Svensson). Zazněl i příspěvek věnovaný oběhu pražských grošů ve východní Evropě (Paweł Milejski) nebo problematice oběhu českých a uherských florénů a dukátů (Roman Zaoral). Program konference byl zakončen čtvrteční dopolední sekcí, jejíž náplní byla rozličná témata, např. nové poznatky o mincích z Uherčic z počátku třicetileté války (Dagmar Kašparová a Karel Mlateček) nebo o významu analýz jantaru pro dokumentování starověkých stezek (Lukáš Kučera a Petr Bednář).
Výstupem z konference je tištěný sborník abstraktů PROGRAM I STRESZCZENIA REFERATÓW MIĘDZYNARODOWEJ KONFERENCJI NUMIZMATYCZNEJ / PROGRAM A ABSTRAKTY PŘEDNÁŠEK MEZINÁRODNÍ NUMISMATICKÉ KONFERENCE / THE PROGRAMME AND ABSTRACTS OF PAPERS OF THE INTERNATIONAL NUMISMATIC CONFERENCE (ISBN 978–83–61416–26–5), který návštěvníci konference obdrželi v tištěné formě a který je možno získat i v elektronické formě na stránce: http://nce3.archeo.uni.wroc.pl/en/. Vybrané příspěvky budou zveřejněny v odborném periodiku Notae Numismaticae / Zapiski Numizmatyczne.
Příští ročník konference, Numismatica Centroeuropaea IV., se bude konat v září 2019 v Kremnici, organizátorem je Múzeum mincí a medailí v Kremnici.

Folia Numismatica, Dec 31, 2018

Review of "Středověký depot z Radíkovic".

Folia Numismatica, Dec 31, 2018

Review of "Denáry a brakteáty na Moravě ve 2. polovině 13. století / Deniers and bracteates in Mo... more Review of "Denáry a brakteáty na Moravě ve 2. polovině 13. století / Deniers and bracteates in Moravia in the second half of the 13th century".

Folia Numismatica, Dec 31, 2016

Review of "Nález mincí z Radče. Poznámky k typologii bílých penízů Vladislava II. Jagelonského".

Folia Numismatica, Dec 31, 2016

Review of "Měnová politika na Moravě za vlády Leopolda I. a jeho synů (1657-1740)".

Folia Numismatica, Dec 31, 2013

Review of "Nález mincí z Radče. Poznámky k typologii bílých penízů Vladislava II. Jagelonského".

Two coins of the end of the 10 th century found in Držovice (Prostějov district). Two coins of th... more Two coins of the end of the 10 th century found in Držovice (Prostějov district). Two coins of the obol size were found in two different objects at the poly-cultural location called ʻPastviskaʼ in the Držovice village (Prostějov district) during the rescue archaeological excavations in the construction site connected with infrastructure of a family housing project in 2013 and 2014. Such coins are recently classified in the Czech numismatic literature as unattributed pieces of uncertain origin struck in the 10 th century. Because of the fact that other specimens from at least four different Moravian locations are reported in the last few years, it is possible to classify them as of the Moravian origin. Based on modern analyses, both obols from Držovice were identified as silver metalized contemporary forgeries.

Autoři článku stručně rekapitulují vývoj názorů na mince s korunovanými iniciálami IO, které ve s... more Autoři článku stručně rekapitulují vývoj názorů na mince s korunovanými iniciálami IO, které ve shodě s dnes uznávaným názorem považují za moravské drobné ražby grošového období ražené v době vlády markraběte Jošta Lucemburského. Hlavní částí článku je, na základě ikonografického rozboru vytvořený, souhrn variant a inventář aktuálně známých exemplářů nižšího nominálu mincí s IO – haléřů. Autoři dále představují pět nových variant vyššího nominálu - denárových peněz s IO a také aktualizovaný soupis nálezů mincí s IO. Součástí článku je i přehled literatury zabývající se těmito moravskými ražbami.

A new non-described variety of the Prague grossus of the so-called atypical series struck under W... more A new non-described variety of the Prague grossus of the so-called atypical series struck under Wenceslas IV found below the ruins of the castle in Kostomlaty pod Milešovkou is presented in the article. Based on the finding context, historical events and comparison with the written sources and literature, the article tries to classify the coin in the contemporary historical context. Description of this new variety of the grossus and metal analysis are attached.

Molecules, 2022

An archaeological excavation in Prostějov (Czech Republic) revealed a workshop of a local potter ... more An archaeological excavation in Prostějov (Czech Republic) revealed a workshop of a local potter with colourless, pink, and blue powders presumably used to produce faience/surface decoration. A comprehensive analytical study, which combined elemental and molecular analysis techniques, was performed to shed light on the chemical composition of these unique findings. Scanning electron microscopy with energy dispersive X-ray spectroscopy (SEM EDX), inductively coupled-plasma mass spectrometry (ICP MS), flow injection analysis (FIA) with electrospray ionisation mass spectrometry (ESI MS), laser desorption ionisation mass spectrometry (LDI MS), and Raman spectroscopy were applied to reveal the elemental composition of the powders and identify the colouring agents in the pink and blue powders. The colouring agents in the pink powder were probably iron and the agent in the blue powder is Prussian blue. On top of that, it was also possible to determine the organic additives in these powders through pyrolysis gas chromatography with mass spectrometric detection (Py GC/MS), atmospheric solids analysis probe ion mobility mass spectrometry (ASAP IM MS), and LDI MS. The organic constituents were identified as plant resin, beeswax, and fats. These results point to the preparation of faience/pigment mixtures as oil paint.