Kateřina Kirkosová | Masaryk University (original) (raw)

Papers by Kateřina Kirkosová

Filosofie dnes, 2019

V tomto článku analyzuji virální video Přemluv bábu, které mělo ambice zasáhnout do voleb do Posl... more V tomto článku analyzuji virální video Přemluv bábu, které mělo ambice zasáhnout do voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010. Ke klipu přistupuji z pozice kritické diskurzivní analýzy (CDA), pracuji především s předpoklady, koncepty a analytickými nástroji Normana Fairclougha, který pomáhal CDA rozvíjet a v akademickém poli prosadit. Tvrdím, že klip Přemluv bábu těží z pružnosti, respektive uhýbavosti postmoderního diskurzu, což mohlo smysl jeho výpovědi i její naléhavost spíše oslabit a znečitelnit než podepřít. Demonstruji na příkladech a snažím se identifikovaným ambivalencím porozumět s ohledem na kontext intertextový, interdiskurzivní, situační a socio-politický.

Slovo a smysl, 2018

In this paper, I focus on the changed dynamics of the book publisher-reader relationship. I built... more In this paper, I focus on the changed dynamics of the book publisher-reader relationship. I built my argument on the assumption that, in parallel with socio-technological changes, the previous role of book publishers as necessarily invisible workers of Literature has changed. In newly defined public arenas on social networks, publishers discuss their books with readers, share their successes, challenge and persuade each other. The present study is of qualitative design with regard to data and analytical procedure used. That is, I work with pictures and onversations from book publishers’ official profiles on Facebook, as well as information gathered by semi-structured interviews with publishing professionals. In my analysis, I assess the proportion of personalized photos, investigate various ways books are presented, and focus on how publishers address their readers lexically. I of-fer interpretation regarding which publishers’ strategies could be read as a sign of literary discourse marketization, or its democratization, and why.

Exaggerated discussions over electronic and paper books and the changes which such a modification... more Exaggerated discussions over electronic and paper books and the changes which such a modification of key communication medium could bring about for the definition of literature or the ways of reading are gradually calming down. The positions of p-book lovers and e-book lovers are defined both in their extreme and moderate variants; now, they merely peck at each other. It seems technology cannot dominate the realm of culture as straightforwardly as the proponents of techno-determinism have dreamt of. Nevertheless, these polemics are analytically highly inspiring: they may refer to some more general ruptures in the logic of contemporary literary fields and speci fically, together with the discursive fights over cultural populism, snobbism or omni vo rousness, call one's attention to the ambivalent relation of material and literary aspects of books. In this paper, I focus on the ways book publishers, significant gate-keepers of literary field, approach this problem. I describe how they deal with hardcover, paperback or electronic books in terms of practical use and value judgement and also, what outer factors may influence these choices. I interpret their strategies and practices in the context of dominant trends in contemporary Czech literary field and suggest whether publishers see the current material and discursive changes in book culture as symptoms of its further democratization , or banalization.

V tomto příspěvku sleduji hlavní strukturní a obsahové tendence, které ovlivňují nakladatelské st... more V tomto příspěvku sleduji hlavní strukturní a obsahové tendence, které ovlivňují nakladatelské strate-gie a praxe v současném českém literárním poli, přičemž literární pole chápu jako relativně autonomní, nikoli však nezávislou součást širšího komplexu mediálního průmyslu. Soustředím se na diskurzy a jednání vybraných nakladatelství publikujících domácí a/nebo zahraniční beletrii a v tomto kontextu pracuji s pěti klíčovými trendy - globalizace, komercionalizace, homogenizace, fragmentace a digitali-zace. Přibližuji základní rámec strategických přeskupení, k nimž jsou české nakladatelské domy v souvislosti s nimi vyzývány, a uvádím ilustrativní příklady. V příspěvku čerpám z materiálů k rozpracované dizertační práce sondující strukturu a dynamiku českých nakladatelství publikujících beletrii. Práci rámuji reflexivní sociologií Pierra Bourdieu a analýzu zakládám na kvalitativních meto-dách sběru dat: vedle polostrukturovaných rozhovorů s vybranými nakladateli do výzkumného korpu-su zahrnuji vybrané novinové, časopisecké či internetové články k tématu, propagační materiály na-kladatelství či zápisky z knižních veletrhů a knihkupectví.

V tomto příspěvku chápu knižní průmysl jako významnou součást širšího mediálního průmyslu a soust... more V tomto příspěvku chápu knižní průmysl jako významnou součást širšího mediálního průmyslu a soustředím se na strategie pro vytváření a upevňování obchodní značky v současném českém nakladatelském poli. V návaznosti na konceptualizaci uměleckého pole francouzského socio-loga Pierra Bourdieu chápu knižní nakladatele jako svého druhu dvojí agenty. Ideálně musejí umět funkčně a invenčně skloubit logiku světa umění a logiku světa obchodu, jež jsou často vnímány jako protikladné až neslučitelné. Představím způsoby, jak se s tímto inherentním pnu-tím vyrovnávají malí, střední i velcí nakladatelé a zaměřím se na mechanismy budování ediční-ho profilu či způsoby zvýznamňování značky mezi žánrově či tematicky podobnou produkcí. Shrnu, jakou roli hraje nakladatelská značka pro čtenáře a jakou pro obchodní partnery (např. při jednání s literárními agenturami). Závěrem se pokusím zhodnotit, jaký manévrovací prostor nakladatelství spolu s rozpoznatelnou značkou jakožto specifickou formou symbolického kapi-tálu získává, například pro hodnotové rekódování hierarchie literárních žánrů (krimi, erotická literatura).

In this paper, I deal with the question of reading popular culture, while my attention is predomi... more In this paper, I deal with the question of reading popular culture, while my attention is predominantly aimed on text and interpretative possibilities it itself gives to reader. The basic presuposition is that author, text and reader are of the same importance in processes of meaning-making and therefore they are analytically separable and analysis of each one of them is worthwile for more complex understanding. Despite of this, text sometimes seemed to be missed out of discussion over mass (popular) culture and was regarded mainly as tough product filled with ideology of Cultu-re industry (as in Critical Theory) or as unwarranted creation of individual recipients (as in cultural studies). In here, I base my argumentation on works of Jean-Francois Lyotard and Roman Ingar-den; text is treated as an three-dimensional entity, which can be interpreted differently according to reader’s state of mind (pragmatic, theoretic, aesthetic). With regard to background of postmo-dernism, all of these states of mind are perceived as equivalent ones, although they are dissimilar in their purporses, motivations and findings. After short introduction of these, I will more closely explain what aesthetic state of mind is and what its consequences in reading popular culture text could be. Finally, I will use these remarks to argue that the realms of „art“ and of „popular culture“ have similar inward structure with high, middle and low levels, which opens up more space for their comparison and helps to leave behind old prejudice.

Book Reviews by Kateřina Kirkosová

Conference Presentations by Kateřina Kirkosová

EUPOP 2018, 2018

In this presentation, I focus on book publishers’ strategies employed in relation to their partic... more In this presentation, I focus on book publishers’ strategies employed in relation to their participation on small book fairs, flourishing recently in Czech Republic. May it be due to inner changes of publishing field’s logics or due to various external factors, for instance renewed sense of neighbourhood community put forward by hipster subculture, these fairs contribute to minor, yet interesting shift of common notion of literature and its social uses. Whereas maintaining books’ status as a mark of cultural distinction, small publishers’ fairs seem to redefine it. They reemphasize tight connection between books as beautiful material objects and herein locked literary texts as stimuli for readers’ imagination and reflection. Furthermore, they take books out of readers’ homes and bookcases – sanctuaries on their own - and push them back into everyday course of life in its profanity and collectivity. Reviewing publishers’ opinions and strategies towards small book fairs, some share this joyful notion of book culture and interpret it as a nice extension of literature’s traditional autonomy vis-à-vis other cultural products. Yet others are more suspicious, perceiving this same change as an unmistakable sign of cultural industries logics, which could be threatening rather than cheerful. I document and illustrate both of these positions, drawing on data from semistructured interviews with publishing professionals, promotional materials of small publishers’ fairs or their representation in media.

V tomto příspěvku se zamýšlím nad způsoby, jak čeští beletrističtí nakladatelé promlouvají se čte... more V tomto příspěvku se zamýšlím nad způsoby, jak čeští beletrističtí nakladatelé promlouvají se čtenáři svých knih a jak jejich komunikační strategie interpretovat v polaritě mezi skeptiky a těšiteli, tedy v souvislosti s banalizací, respektive demokratizací diskurzu o literatuře. Vycházím z předpokladu, že souběžně se socio-technologickými změnami nakladatelé častěji vystupují z pozice neviditelných a službě Literatuře bezvýhradně oddaných pracovníků. V nově definovaných veřejných arénách o knihách se čtenáři diskutují, vzájemně se radují, vyzývají a přesvědčují. Materiál k prověřování čerpám z rozhovorů s nakladatelskými profesionály a z jejich oficiálních profilů na sociálních sítích a webových prezentacích. Sleduji poměr personalizovaných fotek, zaměřuji se na varianty oslovování čtenářů a zvažuji, jak se v těchto promluvách redefinují literární elity a jak se tematicky restrukturuje nakladateli nastolovaný proces literární komunikace.

In this paper, I focus on the issue of commercialization of contemporary book business, as exempl... more In this paper, I focus on the issue of commercialization of contemporary book business, as exemplified by routine strategies and praxis of Czech book publishers. The changing balance between popular and literary fiction is a world-wide phenomenon, interconnected with the smooth inclusion of literary field into wider structures of culture industries. The rise of popular fiction manifests itself both in the patterns of material production of books and in the prevalent discourses on literature and reading. Taking book publishers to be the key intermediaries in literary field, I investigate how this changed logic of book business influences their positions and strategies (i.e. whether the traditional model of publisher as wise literary guide is still viable or not and in what aspects) and how book publishers themselves contribute to the commercialization of book business (i.e. whether they intentionally adjust their editorial plans and programs to actual moods of the mainstream reading public or not and how they justify these moves). Summing up the observations, I try to suggest whether described changes imply some transposition and redefinition of the literary field autonomy, or point rather to its gradual disenchantment and dissolution among other cultural arenas.

V tomto příspěvku chápu knižní průmysl jako významnou součást širšího mediálního průmyslu a soust... more V tomto příspěvku chápu knižní průmysl jako významnou součást širšího mediálního průmyslu a soustředím se na strategie pro vytváření a upevňování obchodní značky v současném českém nakladatelském poli. V návaznosti na konceptualizaci uměleckého pole francouzského sociologa Pierra Bourdieu chápu knižní nakladatele jako svého druhu dvojí agenty. Ideálně musejí umět funkčně a invenčně skloubit logiku světa umění a logiku světa obchodu, jež jsou často vnímány jako protikladné až neslučitelné. Představím způsoby, jak se s tímto inherentním pnutím vyrovnávají malí, střední i velcí nakladatelé a zaměřím se na mechanismy budování edičního profilu či způsoby zvýznamňování značky mezi žánrově či tematicky podobnou produkcí. Shrnu, jakou roli hraje nakladatelská značka pro čtenáře a jakou pro obchodní partnery (např. při jednání s literárními agenturami). Závěrem se pokusím zhodnotit, jaký manévrovací prostor nakladatelství spolu s rozpoznatelnou značkou jakožto specifickou formou symbolického kapitálu získává, například pro hodnotové rekódování hierarchie literárních žánrů (krimi, erotická literatura).

V tomto příspěvku chápu knižní nakladatelství jako součást širšího komplexu kulturního, resp. med... more V tomto příspěvku chápu knižní nakladatelství jako součást širšího komplexu kulturního, resp. mediálního průmyslu. Sleduji hlavní strukturní a obsahové změny, kterými obě oblasti v současné době procházejí (digitalizace, marketizace, fragmentarizace aj.), usouvztažňuji je a vzájemně porovnávám. Blíže pak sleduji konkrétní důsledky a strategická přeskupení, k nimž jsou české nakladatelské domy takto tlačeny, soustředím se především na změny v distribuci elektronických knih a v marketingové komunikaci nakladatelství. V příspěvku čerpám z materiálů k rozpracované dizertační práce sondující strukturu a dynamiku českých nakladatelství publikujících beletrii. Práci rámuji reflexivní sociologií Pierra Bourdieu a svou analýzu zakládám na kvalitativních metodách sběru dat: vedle polostrukturovaných rozhovorů s vybranými nakladateli tak do výzkumného korpusu zahrnuji vybrané novinové, časopisecké či internetové články k tématu, propagační materiály nakladatelství či zápisky z knižních veletrhů a knihkupectví.

Talks by Kateřina Kirkosová

Přednáška poskytující základní přehled o formách reklamy, jejích funkcích a možnostech interpreta... more Přednáška poskytující základní přehled o formách reklamy, jejích funkcích a možnostech interpretace; pro vybrané studenty třetích ročníků Slovanského gymnázia v Brně.

Nakladatelé jsou důležitými literárními gatekeepery. Procházejí mezi rukopisy, shrabují přečuhují... more Nakladatelé jsou důležitými literárními gatekeepery. Procházejí mezi rukopisy, shrabují přečuhující, dolují zapadlé, upravují je, cizelují, uspořádávají, publikují, propagují, prodávají. Podněcují a zprostředkovávají komunikaci uvnitř literárního pole, klíčově mezi spisovateli a čtenáři. Skrze vydávané knihy a k nim přidružené promluvy přispívají k tvarování diskurzu o literatuře a čtení. Jejich pozice, přisuzované závazky a zotevírané možnosti se přitom formují, posunují či převracejí i v návaznosti na strategie a praxe jiných hráčů, literárních i definičně přeshraničních; mohu je číst jako svébytné vyjádření obecnějších zlomů a sporů modernity.
V současnosti se píše o niterné proměně, snad postupném zrušení nakladatelské profese. Technodeterministé napovídají, že institucionalizovaní třidiči nejsou potřeba, čtenář si poradí sám, spisovatel rovněž. Navíc, doplňují kulturně konzervativní kritici, nakladatelé svou pozici důvěryhodných knižních rádců sami bagatelizují přesměřováním produkce ke komerci: jsou to kramáři, obchodují s knihami jako s jogurty, literaturu neznají a vlastně je ani nezajímá. Práce současných nakladatelů se sice ideji oddaných a nezištných opatrovatelů knižní kultury vzdaluje, neimplikuje to ovšem automaticky úpadek uznaných standardů, neospravedlňuje samosebou její zrušení – mimo jiné proto, že podobné úvahy zpravidla nepočítají se specifiky etablované struktury literárního pole či s potencionální posuny v sociokulturním kontextu.
V této prezentaci přibližuji současný stav nakladatelské profese v Česku v návaznosti na podrobnou analýzu rutinních strategií a praxí nakladatelů publikujících českou a/nebo zahraniční beletrii, komerčních i uměleckých, malých, středních, velkých. Výzkum koncipuji jako kvalitativní, teoreticky a metodologicky jej ukotvuji modelem literárního pole podle Pierra Bourdieu. V přednášce se soustředím na základní rámec přeskupení v dominantní logice českého literárního pole, jak zaznamenáno nakladatelskými profesionály, usouvztažňuji jej s poznámkami o proměně globálních kulturních průmyslů; ilustruji, interpretuji, rozporuji. Funkce spolehlivých kulturních mediátorů totiž v čase přesycenosti nemizí, její důležitost se spíš stupňuje. Je ovšem potřeba důrazněji a vytrvaleji ospravedlňovat svůj nárok na ni.

Filosofie dnes, 2019

V tomto článku analyzuji virální video Přemluv bábu, které mělo ambice zasáhnout do voleb do Posl... more V tomto článku analyzuji virální video Přemluv bábu, které mělo ambice zasáhnout do voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010. Ke klipu přistupuji z pozice kritické diskurzivní analýzy (CDA), pracuji především s předpoklady, koncepty a analytickými nástroji Normana Fairclougha, který pomáhal CDA rozvíjet a v akademickém poli prosadit. Tvrdím, že klip Přemluv bábu těží z pružnosti, respektive uhýbavosti postmoderního diskurzu, což mohlo smysl jeho výpovědi i její naléhavost spíše oslabit a znečitelnit než podepřít. Demonstruji na příkladech a snažím se identifikovaným ambivalencím porozumět s ohledem na kontext intertextový, interdiskurzivní, situační a socio-politický.

Slovo a smysl, 2018

In this paper, I focus on the changed dynamics of the book publisher-reader relationship. I built... more In this paper, I focus on the changed dynamics of the book publisher-reader relationship. I built my argument on the assumption that, in parallel with socio-technological changes, the previous role of book publishers as necessarily invisible workers of Literature has changed. In newly defined public arenas on social networks, publishers discuss their books with readers, share their successes, challenge and persuade each other. The present study is of qualitative design with regard to data and analytical procedure used. That is, I work with pictures and onversations from book publishers’ official profiles on Facebook, as well as information gathered by semi-structured interviews with publishing professionals. In my analysis, I assess the proportion of personalized photos, investigate various ways books are presented, and focus on how publishers address their readers lexically. I of-fer interpretation regarding which publishers’ strategies could be read as a sign of literary discourse marketization, or its democratization, and why.

Exaggerated discussions over electronic and paper books and the changes which such a modification... more Exaggerated discussions over electronic and paper books and the changes which such a modification of key communication medium could bring about for the definition of literature or the ways of reading are gradually calming down. The positions of p-book lovers and e-book lovers are defined both in their extreme and moderate variants; now, they merely peck at each other. It seems technology cannot dominate the realm of culture as straightforwardly as the proponents of techno-determinism have dreamt of. Nevertheless, these polemics are analytically highly inspiring: they may refer to some more general ruptures in the logic of contemporary literary fields and speci fically, together with the discursive fights over cultural populism, snobbism or omni vo rousness, call one's attention to the ambivalent relation of material and literary aspects of books. In this paper, I focus on the ways book publishers, significant gate-keepers of literary field, approach this problem. I describe how they deal with hardcover, paperback or electronic books in terms of practical use and value judgement and also, what outer factors may influence these choices. I interpret their strategies and practices in the context of dominant trends in contemporary Czech literary field and suggest whether publishers see the current material and discursive changes in book culture as symptoms of its further democratization , or banalization.

V tomto příspěvku sleduji hlavní strukturní a obsahové tendence, které ovlivňují nakladatelské st... more V tomto příspěvku sleduji hlavní strukturní a obsahové tendence, které ovlivňují nakladatelské strate-gie a praxe v současném českém literárním poli, přičemž literární pole chápu jako relativně autonomní, nikoli však nezávislou součást širšího komplexu mediálního průmyslu. Soustředím se na diskurzy a jednání vybraných nakladatelství publikujících domácí a/nebo zahraniční beletrii a v tomto kontextu pracuji s pěti klíčovými trendy - globalizace, komercionalizace, homogenizace, fragmentace a digitali-zace. Přibližuji základní rámec strategických přeskupení, k nimž jsou české nakladatelské domy v souvislosti s nimi vyzývány, a uvádím ilustrativní příklady. V příspěvku čerpám z materiálů k rozpracované dizertační práce sondující strukturu a dynamiku českých nakladatelství publikujících beletrii. Práci rámuji reflexivní sociologií Pierra Bourdieu a analýzu zakládám na kvalitativních meto-dách sběru dat: vedle polostrukturovaných rozhovorů s vybranými nakladateli do výzkumného korpu-su zahrnuji vybrané novinové, časopisecké či internetové články k tématu, propagační materiály na-kladatelství či zápisky z knižních veletrhů a knihkupectví.

V tomto příspěvku chápu knižní průmysl jako významnou součást širšího mediálního průmyslu a soust... more V tomto příspěvku chápu knižní průmysl jako významnou součást širšího mediálního průmyslu a soustředím se na strategie pro vytváření a upevňování obchodní značky v současném českém nakladatelském poli. V návaznosti na konceptualizaci uměleckého pole francouzského socio-loga Pierra Bourdieu chápu knižní nakladatele jako svého druhu dvojí agenty. Ideálně musejí umět funkčně a invenčně skloubit logiku světa umění a logiku světa obchodu, jež jsou často vnímány jako protikladné až neslučitelné. Představím způsoby, jak se s tímto inherentním pnu-tím vyrovnávají malí, střední i velcí nakladatelé a zaměřím se na mechanismy budování ediční-ho profilu či způsoby zvýznamňování značky mezi žánrově či tematicky podobnou produkcí. Shrnu, jakou roli hraje nakladatelská značka pro čtenáře a jakou pro obchodní partnery (např. při jednání s literárními agenturami). Závěrem se pokusím zhodnotit, jaký manévrovací prostor nakladatelství spolu s rozpoznatelnou značkou jakožto specifickou formou symbolického kapi-tálu získává, například pro hodnotové rekódování hierarchie literárních žánrů (krimi, erotická literatura).

In this paper, I deal with the question of reading popular culture, while my attention is predomi... more In this paper, I deal with the question of reading popular culture, while my attention is predominantly aimed on text and interpretative possibilities it itself gives to reader. The basic presuposition is that author, text and reader are of the same importance in processes of meaning-making and therefore they are analytically separable and analysis of each one of them is worthwile for more complex understanding. Despite of this, text sometimes seemed to be missed out of discussion over mass (popular) culture and was regarded mainly as tough product filled with ideology of Cultu-re industry (as in Critical Theory) or as unwarranted creation of individual recipients (as in cultural studies). In here, I base my argumentation on works of Jean-Francois Lyotard and Roman Ingar-den; text is treated as an three-dimensional entity, which can be interpreted differently according to reader’s state of mind (pragmatic, theoretic, aesthetic). With regard to background of postmo-dernism, all of these states of mind are perceived as equivalent ones, although they are dissimilar in their purporses, motivations and findings. After short introduction of these, I will more closely explain what aesthetic state of mind is and what its consequences in reading popular culture text could be. Finally, I will use these remarks to argue that the realms of „art“ and of „popular culture“ have similar inward structure with high, middle and low levels, which opens up more space for their comparison and helps to leave behind old prejudice.

EUPOP 2018, 2018

In this presentation, I focus on book publishers’ strategies employed in relation to their partic... more In this presentation, I focus on book publishers’ strategies employed in relation to their participation on small book fairs, flourishing recently in Czech Republic. May it be due to inner changes of publishing field’s logics or due to various external factors, for instance renewed sense of neighbourhood community put forward by hipster subculture, these fairs contribute to minor, yet interesting shift of common notion of literature and its social uses. Whereas maintaining books’ status as a mark of cultural distinction, small publishers’ fairs seem to redefine it. They reemphasize tight connection between books as beautiful material objects and herein locked literary texts as stimuli for readers’ imagination and reflection. Furthermore, they take books out of readers’ homes and bookcases – sanctuaries on their own - and push them back into everyday course of life in its profanity and collectivity. Reviewing publishers’ opinions and strategies towards small book fairs, some share this joyful notion of book culture and interpret it as a nice extension of literature’s traditional autonomy vis-à-vis other cultural products. Yet others are more suspicious, perceiving this same change as an unmistakable sign of cultural industries logics, which could be threatening rather than cheerful. I document and illustrate both of these positions, drawing on data from semistructured interviews with publishing professionals, promotional materials of small publishers’ fairs or their representation in media.

V tomto příspěvku se zamýšlím nad způsoby, jak čeští beletrističtí nakladatelé promlouvají se čte... more V tomto příspěvku se zamýšlím nad způsoby, jak čeští beletrističtí nakladatelé promlouvají se čtenáři svých knih a jak jejich komunikační strategie interpretovat v polaritě mezi skeptiky a těšiteli, tedy v souvislosti s banalizací, respektive demokratizací diskurzu o literatuře. Vycházím z předpokladu, že souběžně se socio-technologickými změnami nakladatelé častěji vystupují z pozice neviditelných a službě Literatuře bezvýhradně oddaných pracovníků. V nově definovaných veřejných arénách o knihách se čtenáři diskutují, vzájemně se radují, vyzývají a přesvědčují. Materiál k prověřování čerpám z rozhovorů s nakladatelskými profesionály a z jejich oficiálních profilů na sociálních sítích a webových prezentacích. Sleduji poměr personalizovaných fotek, zaměřuji se na varianty oslovování čtenářů a zvažuji, jak se v těchto promluvách redefinují literární elity a jak se tematicky restrukturuje nakladateli nastolovaný proces literární komunikace.

In this paper, I focus on the issue of commercialization of contemporary book business, as exempl... more In this paper, I focus on the issue of commercialization of contemporary book business, as exemplified by routine strategies and praxis of Czech book publishers. The changing balance between popular and literary fiction is a world-wide phenomenon, interconnected with the smooth inclusion of literary field into wider structures of culture industries. The rise of popular fiction manifests itself both in the patterns of material production of books and in the prevalent discourses on literature and reading. Taking book publishers to be the key intermediaries in literary field, I investigate how this changed logic of book business influences their positions and strategies (i.e. whether the traditional model of publisher as wise literary guide is still viable or not and in what aspects) and how book publishers themselves contribute to the commercialization of book business (i.e. whether they intentionally adjust their editorial plans and programs to actual moods of the mainstream reading public or not and how they justify these moves). Summing up the observations, I try to suggest whether described changes imply some transposition and redefinition of the literary field autonomy, or point rather to its gradual disenchantment and dissolution among other cultural arenas.

V tomto příspěvku chápu knižní průmysl jako významnou součást širšího mediálního průmyslu a soust... more V tomto příspěvku chápu knižní průmysl jako významnou součást širšího mediálního průmyslu a soustředím se na strategie pro vytváření a upevňování obchodní značky v současném českém nakladatelském poli. V návaznosti na konceptualizaci uměleckého pole francouzského sociologa Pierra Bourdieu chápu knižní nakladatele jako svého druhu dvojí agenty. Ideálně musejí umět funkčně a invenčně skloubit logiku světa umění a logiku světa obchodu, jež jsou často vnímány jako protikladné až neslučitelné. Představím způsoby, jak se s tímto inherentním pnutím vyrovnávají malí, střední i velcí nakladatelé a zaměřím se na mechanismy budování edičního profilu či způsoby zvýznamňování značky mezi žánrově či tematicky podobnou produkcí. Shrnu, jakou roli hraje nakladatelská značka pro čtenáře a jakou pro obchodní partnery (např. při jednání s literárními agenturami). Závěrem se pokusím zhodnotit, jaký manévrovací prostor nakladatelství spolu s rozpoznatelnou značkou jakožto specifickou formou symbolického kapitálu získává, například pro hodnotové rekódování hierarchie literárních žánrů (krimi, erotická literatura).

V tomto příspěvku chápu knižní nakladatelství jako součást širšího komplexu kulturního, resp. med... more V tomto příspěvku chápu knižní nakladatelství jako součást širšího komplexu kulturního, resp. mediálního průmyslu. Sleduji hlavní strukturní a obsahové změny, kterými obě oblasti v současné době procházejí (digitalizace, marketizace, fragmentarizace aj.), usouvztažňuji je a vzájemně porovnávám. Blíže pak sleduji konkrétní důsledky a strategická přeskupení, k nimž jsou české nakladatelské domy takto tlačeny, soustředím se především na změny v distribuci elektronických knih a v marketingové komunikaci nakladatelství. V příspěvku čerpám z materiálů k rozpracované dizertační práce sondující strukturu a dynamiku českých nakladatelství publikujících beletrii. Práci rámuji reflexivní sociologií Pierra Bourdieu a svou analýzu zakládám na kvalitativních metodách sběru dat: vedle polostrukturovaných rozhovorů s vybranými nakladateli tak do výzkumného korpusu zahrnuji vybrané novinové, časopisecké či internetové články k tématu, propagační materiály nakladatelství či zápisky z knižních veletrhů a knihkupectví.

Přednáška poskytující základní přehled o formách reklamy, jejích funkcích a možnostech interpreta... more Přednáška poskytující základní přehled o formách reklamy, jejích funkcích a možnostech interpretace; pro vybrané studenty třetích ročníků Slovanského gymnázia v Brně.

Nakladatelé jsou důležitými literárními gatekeepery. Procházejí mezi rukopisy, shrabují přečuhují... more Nakladatelé jsou důležitými literárními gatekeepery. Procházejí mezi rukopisy, shrabují přečuhující, dolují zapadlé, upravují je, cizelují, uspořádávají, publikují, propagují, prodávají. Podněcují a zprostředkovávají komunikaci uvnitř literárního pole, klíčově mezi spisovateli a čtenáři. Skrze vydávané knihy a k nim přidružené promluvy přispívají k tvarování diskurzu o literatuře a čtení. Jejich pozice, přisuzované závazky a zotevírané možnosti se přitom formují, posunují či převracejí i v návaznosti na strategie a praxe jiných hráčů, literárních i definičně přeshraničních; mohu je číst jako svébytné vyjádření obecnějších zlomů a sporů modernity.
V současnosti se píše o niterné proměně, snad postupném zrušení nakladatelské profese. Technodeterministé napovídají, že institucionalizovaní třidiči nejsou potřeba, čtenář si poradí sám, spisovatel rovněž. Navíc, doplňují kulturně konzervativní kritici, nakladatelé svou pozici důvěryhodných knižních rádců sami bagatelizují přesměřováním produkce ke komerci: jsou to kramáři, obchodují s knihami jako s jogurty, literaturu neznají a vlastně je ani nezajímá. Práce současných nakladatelů se sice ideji oddaných a nezištných opatrovatelů knižní kultury vzdaluje, neimplikuje to ovšem automaticky úpadek uznaných standardů, neospravedlňuje samosebou její zrušení – mimo jiné proto, že podobné úvahy zpravidla nepočítají se specifiky etablované struktury literárního pole či s potencionální posuny v sociokulturním kontextu.
V této prezentaci přibližuji současný stav nakladatelské profese v Česku v návaznosti na podrobnou analýzu rutinních strategií a praxí nakladatelů publikujících českou a/nebo zahraniční beletrii, komerčních i uměleckých, malých, středních, velkých. Výzkum koncipuji jako kvalitativní, teoreticky a metodologicky jej ukotvuji modelem literárního pole podle Pierra Bourdieu. V přednášce se soustředím na základní rámec přeskupení v dominantní logice českého literárního pole, jak zaznamenáno nakladatelskými profesionály, usouvztažňuji jej s poznámkami o proměně globálních kulturních průmyslů; ilustruji, interpretuji, rozporuji. Funkce spolehlivých kulturních mediátorů totiž v čase přesycenosti nemizí, její důležitost se spíš stupňuje. Je ovšem potřeba důrazněji a vytrvaleji ospravedlňovat svůj nárok na ni.