Ondřej Hojda | Technical University of Liberec (original) (raw)
I am a researcher, writer and curator in the history of architecture, urbanism, and art, originally from Prague, Czechia.
I have an MA degree in Art History from the Charles University, Prague (2010), and in Arts and Languages from EHESS in Paris (2011) I have recently finished writing a PhD Thesis at Charles University on European Modernism and Japan (1945–1970); (awaiting defence as of June 2018). I tend to understand architecture in a broader context of history, society, and the development of science and technology, working both on local building histories and theoretical issues. My focus has mostly been the 20th and 21st century architecture, urbanism and design and art, more specifically revisiting Modernism from different perspectives.
My further interests (which have so far resulted in shorter texts and academic book reviews) include questions of perception, representation and exhibiting architecture, and photography. I am also interested in the theory and practice of critical writing, and I have curated an issue on architectural criticism for the Czech magazine ERA21 (01/2017). I am especially attracted to areas where human mind encounters (non-human) nature.
All along, I find it crucial to corroborate the connection of my work to contemporary issues, and to be an active mediator between the built (and unbuilt) environment, individuals, and society, and to raise critical questions. Having worked in different countries and languages, I naturally try to seek understanding across linguistic, geographical and mental borders.
less
Uploads
Books by Ondřej Hojda
Berührungen der Moderne and der Peripherie // Doteky moderny na periferii, 2022
Book chapter from the bilingual publication
Ósaka 1970. Architektura, environmnent, média., 2021
Kniha se zaměřuje na architektonické dění na Světové výstavě (Expo) v Ósace v roce 1970. Přináší ... more Kniha se zaměřuje na architektonické dění na Světové výstavě (Expo) v Ósace v roce 1970. Přináší novou interpretaci československého pavilonu, díla architektonického tria Rudiš, Palla a Jenček společně s týmem výtvarníků. Přibližuje nejprve proces poznávání japonské architektury a urbanismu očima zahraničních návštěvníků a ambivalentní status tehdejšího Japonska jako "země budoucnosti". Architektura na výstavě a československý pavilon jsou poté konfrontovány z různých perspektiv: z pohledu architektonických forem, ideových koncepcí výstav i myšlenkových tendencí té doby. Právě ty na výstavě ve zhuštěné podobě předjímaly nadcházející vývoj architektury, urbanismu i celé civilizace. Text zúročuje široce založený výzkum českých a zahraničních zdrojů a čerpá z dobových dokumentů, svědectví tvůrců i dobové kritiky.
Papers by Ondřej Hojda
The dissertation deals with ideas about Japanese architecture in the Western, namely European dis... more The dissertation deals with ideas about Japanese architecture in the Western, namely European discourse between 1945 and 1970. Architects and critics identified striking similarities between the Modernist architectural principles and the Japanese tradition from the 1920s; after the World War II, these similarities sparked a wide interest among the architectural public, which led to numerous publications on Japan unprecedented in scope and depth when compared with any other non-Western culture. The goal of this work is to map the discourse that occurred this way, identify the main themes connected to Japan, and show their significance. The sources for the study are prevalently printed media: architectural magazines and books. The notion of 'image' of Japan proves useful since we study interpretations of a different culture; history of ideas as well as visual representation in photography. At the same time, work also follows the of general issues of understanding the 'other'. An analysis of these various representations of Japan in the printed architectural media makes up the main part of the research presented here. To examine the origins of these ideas we go back to the 1930 with architects-writers Tetsurō Yoshida and Bruno Taut, and subsequently look into of writings about Japan by architects who..
Diplomová práce čerpá z oblasti moderní architektury okolo poloviny dvacátého století a zaměřuje ... more Diplomová práce čerpá z oblasti moderní architektury okolo poloviny dvacátého století a zaměřuje se na jeden z jejích méně známých proudů. Někteří architekti zvolili k navrhování svých budov formu, kterou definujeme jako buněčnou a aglutinační. To znamená, že začali architekturu skládat z menších opakujících se jednotek buněk. Ty pak seskupovali na volném a variabilním základě, nedbajícím na pravidla symetrie, ale oproti tomu vycházejícím z vnitřní logiky stavby, okolního prostředí - zejména klimatu a terénu. Tento princip je velmi obecný a nacházíme jej už vůbec nejstaršího známého města, Çatal Höyük a lze jej zaznamenat v mnoha odlišných projevech tzv. spontánní, vernakulární architektury, či "architektury bez architektů". Zvláště silně pak ve Středomoří, kde pro něj panují příhodné klimatické podmínky. V této práci je však tento princip zkoumán jako koncept v rámci moderní architektury. Autor si klade otázky po původu takového konceptu, zkoumá, jak se projevoval a kam p...
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Sep 16, 2010
Tato disertační práce se zabývá myšlením a představami o japonské architektuře v západním, hlavně... more Tato disertační práce se zabývá myšlením a představami o japonské architektuře v západním, hlavně evropském diskurzu mezi lety 1945 a 1970. Někteří architekti zaznamenali překvapivé podobnosti mezi principy moderní architektury a tradičním Japonskem poprvé ve dvacátých letech, po druhé světové válce pak tyto podobnosti vyvolaly mezi architekty široký zájem. Tento zájem odrážela bohatá publikační činnost, která nemá ve svém záběru a hloubce obdobu, pokud jde o neevropské civilizace. Cílem této práce je zmapovat takto vzniklou rozpravu, určit hlavní témata, která byla s Japonskem spojována, a ukázat jejich širší význam. Zdrojem jsou především tištěná prameny: architektonické časopisy a knihy o architektuře. Hodí se tu dobře pojem "obraz," protože jde o reprezentaci jedné kultury v jiné; zajímají nás dějiny idejí, ale i vizuální reprezentace hlavně pomocí fotografie. Tento výzkum zároveň řeší obecné otázky porozumění "jinému". Hlavní část práce tvoří analýza různých...
AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA
Umění (Art), 2019
Emerging European Modernist architecture in the 1920s and 1930s apparently shared certain princip... more Emerging European Modernist architecture in the 1920s and 1930s apparently shared certain principles with Japanese traditional building: The construction principles and aesthetic qualities that Modernism strove for – ‘asymmetrical plan’, ‘flexibility of the interior space’, ‘modularity,’ ‘naked materials,’ seemed to have existed in Japan for hundreds of years. Writers such as Tetsurō Yoshida in The Japanese House and Garden, published 1935 in German, emphasised these similarities and presented the Japanese tradition in a distinctly Modernist manner. After World War II as Modernism became dominant in the West Japanese traditional building became a prominent and lively subject of the architectural discourse. We can follow this in the architectural press, which is also the main source of this research. The wave of interest culminated between the mid-1950s and the early 1960s. But why exactly was Japan so attractive for European architects at this particular time? Were Japanese traditional principles an object of a purposeful misreading? And, more generally, what significance did this encounter have for Modern architecture in the West?
The essay first brings an introduction to the phenomenon and pinpoints the important moments in its development. It then looks closer at the way European architects interpreted Japan and its relationship to the current development of Modern architecture, namely on the ambiguous role of history in this discourse. Within a broader comparison of concurrent ideas on Japan, the main focus is on the writings of Erwin A. Gutkind, Walter Gropius, and Bernard Rudofsky. Finally, the essay suggests an interpretation: Did the Japanese tradition serve as a ‘prosthetic history’ of Modernism?
Art&Antiques, 2019
Recenze na James-Simon Galerie, Studio David Chipperfield
Co je to udržitelná architektura, sborník konference ČVUT, 2019
Příspěvek nabízí úvod do toho, jak se „udržitelná architektura“ může rozvíjet v konkre... more Příspěvek nabízí úvod do toho, jak se „udržitelná architektura“ může rozvíjet v konkrétních společenských podmínkách, s přihlédnutím
k českému kontextu. „Udržitelný rozvoj“ je nejprve způsob uvažo- vání a poté plánování, zohledňující životní prostředí jako podmínku existence lidské společnosti. Probíhající klimatická změna znamená zásadní obrat i v tomto uvažování. Adekvátní odpovědi na tyto změny ale v současném Česku narážejí na výrazné překážky, které v příspěvku pojmenovávám. Architektura může přispět k výrazně pozitivnímu vývoji, nejde to ale bez společenské re exe a konsenzu. Pohled do historie přitom nabízí několik důležitých momentů, kdy se architekti vydali tímto směrem, například když propojili architekturu se zájmem o krajinu v období 1945–1948: Karel Honzík (Necessismus, 1946), Ladislav Žák (Obytná krajina, 1947) či Josef Karel Říha (Země krásná, 1948).
*********************************************************************
This presentation provides an introduction to how 'sustainable architecture' can develop in particular social conditions, with reference
to the Czech context. First of all, 'sustainable development'
is a way of thinking and then planning, taking into consideration
the environment as a precondition of the existence of human society. e ongoing climate change means also a fundamental turn in this thinking. Adequate answers, however, run into significant obstacles
in contemporary Czechia, which I address in my presentation. Architecture can contribute to such development, but it is not possible without social reflection and consensus. ere are a number of important instances in the history of Czech architecture when architects went down this road, for example when they linked architecture with an interest in landscape in the period from 1945 to 1948: e.g. Karel Honzík (Necessism, 1946), Ladislav Žák (Habitable Landscape, 1947), Josef Karel Říha (Beautiful Land, 1948).
Švácha Rostislav - Soušková Sabina - Šubrtová Anna - (eds.): Věda a umění. Sborník 5. sjezdu historiků umění. Ústav dějin umění AV ČR , 2017
ERA21 01 2017 (Podoby kritiky / Forms of Criticism) [Issue Curator + Article], 2017
Book Reviews by Ondřej Hojda
Pražský sborník historický The Prague historical review XLIV
Review of the Czech translation of Manufacturing the Socialist Modernity by Kimberly Elman Zarec... more Review of the Czech translation of Manufacturing the Socialist Modernity by Kimberly Elman Zarecor.
Berührungen der Moderne and der Peripherie // Doteky moderny na periferii, 2022
Book chapter from the bilingual publication
Ósaka 1970. Architektura, environmnent, média., 2021
Kniha se zaměřuje na architektonické dění na Světové výstavě (Expo) v Ósace v roce 1970. Přináší ... more Kniha se zaměřuje na architektonické dění na Světové výstavě (Expo) v Ósace v roce 1970. Přináší novou interpretaci československého pavilonu, díla architektonického tria Rudiš, Palla a Jenček společně s týmem výtvarníků. Přibližuje nejprve proces poznávání japonské architektury a urbanismu očima zahraničních návštěvníků a ambivalentní status tehdejšího Japonska jako "země budoucnosti". Architektura na výstavě a československý pavilon jsou poté konfrontovány z různých perspektiv: z pohledu architektonických forem, ideových koncepcí výstav i myšlenkových tendencí té doby. Právě ty na výstavě ve zhuštěné podobě předjímaly nadcházející vývoj architektury, urbanismu i celé civilizace. Text zúročuje široce založený výzkum českých a zahraničních zdrojů a čerpá z dobových dokumentů, svědectví tvůrců i dobové kritiky.
The dissertation deals with ideas about Japanese architecture in the Western, namely European dis... more The dissertation deals with ideas about Japanese architecture in the Western, namely European discourse between 1945 and 1970. Architects and critics identified striking similarities between the Modernist architectural principles and the Japanese tradition from the 1920s; after the World War II, these similarities sparked a wide interest among the architectural public, which led to numerous publications on Japan unprecedented in scope and depth when compared with any other non-Western culture. The goal of this work is to map the discourse that occurred this way, identify the main themes connected to Japan, and show their significance. The sources for the study are prevalently printed media: architectural magazines and books. The notion of 'image' of Japan proves useful since we study interpretations of a different culture; history of ideas as well as visual representation in photography. At the same time, work also follows the of general issues of understanding the 'other'. An analysis of these various representations of Japan in the printed architectural media makes up the main part of the research presented here. To examine the origins of these ideas we go back to the 1930 with architects-writers Tetsurō Yoshida and Bruno Taut, and subsequently look into of writings about Japan by architects who..
Diplomová práce čerpá z oblasti moderní architektury okolo poloviny dvacátého století a zaměřuje ... more Diplomová práce čerpá z oblasti moderní architektury okolo poloviny dvacátého století a zaměřuje se na jeden z jejích méně známých proudů. Někteří architekti zvolili k navrhování svých budov formu, kterou definujeme jako buněčnou a aglutinační. To znamená, že začali architekturu skládat z menších opakujících se jednotek buněk. Ty pak seskupovali na volném a variabilním základě, nedbajícím na pravidla symetrie, ale oproti tomu vycházejícím z vnitřní logiky stavby, okolního prostředí - zejména klimatu a terénu. Tento princip je velmi obecný a nacházíme jej už vůbec nejstaršího známého města, Çatal Höyük a lze jej zaznamenat v mnoha odlišných projevech tzv. spontánní, vernakulární architektury, či "architektury bez architektů". Zvláště silně pak ve Středomoří, kde pro něj panují příhodné klimatické podmínky. V této práci je však tento princip zkoumán jako koncept v rámci moderní architektury. Autor si klade otázky po původu takového konceptu, zkoumá, jak se projevoval a kam p...
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Sep 16, 2010
Tato disertační práce se zabývá myšlením a představami o japonské architektuře v západním, hlavně... more Tato disertační práce se zabývá myšlením a představami o japonské architektuře v západním, hlavně evropském diskurzu mezi lety 1945 a 1970. Někteří architekti zaznamenali překvapivé podobnosti mezi principy moderní architektury a tradičním Japonskem poprvé ve dvacátých letech, po druhé světové válce pak tyto podobnosti vyvolaly mezi architekty široký zájem. Tento zájem odrážela bohatá publikační činnost, která nemá ve svém záběru a hloubce obdobu, pokud jde o neevropské civilizace. Cílem této práce je zmapovat takto vzniklou rozpravu, určit hlavní témata, která byla s Japonskem spojována, a ukázat jejich širší význam. Zdrojem jsou především tištěná prameny: architektonické časopisy a knihy o architektuře. Hodí se tu dobře pojem "obraz," protože jde o reprezentaci jedné kultury v jiné; zajímají nás dějiny idejí, ale i vizuální reprezentace hlavně pomocí fotografie. Tento výzkum zároveň řeší obecné otázky porozumění "jinému". Hlavní část práce tvoří analýza různých...
AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA
Umění (Art), 2019
Emerging European Modernist architecture in the 1920s and 1930s apparently shared certain princip... more Emerging European Modernist architecture in the 1920s and 1930s apparently shared certain principles with Japanese traditional building: The construction principles and aesthetic qualities that Modernism strove for – ‘asymmetrical plan’, ‘flexibility of the interior space’, ‘modularity,’ ‘naked materials,’ seemed to have existed in Japan for hundreds of years. Writers such as Tetsurō Yoshida in The Japanese House and Garden, published 1935 in German, emphasised these similarities and presented the Japanese tradition in a distinctly Modernist manner. After World War II as Modernism became dominant in the West Japanese traditional building became a prominent and lively subject of the architectural discourse. We can follow this in the architectural press, which is also the main source of this research. The wave of interest culminated between the mid-1950s and the early 1960s. But why exactly was Japan so attractive for European architects at this particular time? Were Japanese traditional principles an object of a purposeful misreading? And, more generally, what significance did this encounter have for Modern architecture in the West?
The essay first brings an introduction to the phenomenon and pinpoints the important moments in its development. It then looks closer at the way European architects interpreted Japan and its relationship to the current development of Modern architecture, namely on the ambiguous role of history in this discourse. Within a broader comparison of concurrent ideas on Japan, the main focus is on the writings of Erwin A. Gutkind, Walter Gropius, and Bernard Rudofsky. Finally, the essay suggests an interpretation: Did the Japanese tradition serve as a ‘prosthetic history’ of Modernism?
Art&Antiques, 2019
Recenze na James-Simon Galerie, Studio David Chipperfield
Co je to udržitelná architektura, sborník konference ČVUT, 2019
Příspěvek nabízí úvod do toho, jak se „udržitelná architektura“ může rozvíjet v konkre... more Příspěvek nabízí úvod do toho, jak se „udržitelná architektura“ může rozvíjet v konkrétních společenských podmínkách, s přihlédnutím
k českému kontextu. „Udržitelný rozvoj“ je nejprve způsob uvažo- vání a poté plánování, zohledňující životní prostředí jako podmínku existence lidské společnosti. Probíhající klimatická změna znamená zásadní obrat i v tomto uvažování. Adekvátní odpovědi na tyto změny ale v současném Česku narážejí na výrazné překážky, které v příspěvku pojmenovávám. Architektura může přispět k výrazně pozitivnímu vývoji, nejde to ale bez společenské re exe a konsenzu. Pohled do historie přitom nabízí několik důležitých momentů, kdy se architekti vydali tímto směrem, například když propojili architekturu se zájmem o krajinu v období 1945–1948: Karel Honzík (Necessismus, 1946), Ladislav Žák (Obytná krajina, 1947) či Josef Karel Říha (Země krásná, 1948).
*********************************************************************
This presentation provides an introduction to how 'sustainable architecture' can develop in particular social conditions, with reference
to the Czech context. First of all, 'sustainable development'
is a way of thinking and then planning, taking into consideration
the environment as a precondition of the existence of human society. e ongoing climate change means also a fundamental turn in this thinking. Adequate answers, however, run into significant obstacles
in contemporary Czechia, which I address in my presentation. Architecture can contribute to such development, but it is not possible without social reflection and consensus. ere are a number of important instances in the history of Czech architecture when architects went down this road, for example when they linked architecture with an interest in landscape in the period from 1945 to 1948: e.g. Karel Honzík (Necessism, 1946), Ladislav Žák (Habitable Landscape, 1947), Josef Karel Říha (Beautiful Land, 1948).
Švácha Rostislav - Soušková Sabina - Šubrtová Anna - (eds.): Věda a umění. Sborník 5. sjezdu historiků umění. Ústav dějin umění AV ČR , 2017
ERA21 01 2017 (Podoby kritiky / Forms of Criticism) [Issue Curator + Article], 2017
Pražský sborník historický The Prague historical review XLIV
Review of the Czech translation of Manufacturing the Socialist Modernity by Kimberly Elman Zarec... more Review of the Czech translation of Manufacturing the Socialist Modernity by Kimberly Elman Zarecor.
Paper as presented at the Third Ecology Conference in Harpa, Reykjavík, at Friday 13 October 2023... more Paper as presented at the Third Ecology Conference in Harpa, Reykjavík, at Friday 13 October 2023.
Working on expanding it into an article.