Serv�t je v�l a Kysel�k po skal�ch leze (original) (raw)
Serv�t je v�l a Kysel�k po skal�ch leze
Malebn� v�ska moravsk� Sloup zvan�, le��c� na severn�m okraji Moravsk�ho krasu, nesla dlouh� l�ta na strm� sk�le p�ed Sloupskou jeskyn�, nepochybn� na H�eben��i, podpis podiv�na, jeho� jm�no bylo sv�ho �asu zn�mo, ba ob�v�no po cel� Rakousko-uhersk� monarchii. Jmenoval se I. Kysel�k a zd� se, �e jej n�meck� ��st monarchie znala v�c ne� t�eba Palack�ho �i Karla Havl��ka. Jeho �ivot nen� prob�d�n. Podpis na H�eben��i byl datov�n rokem 1826. Stru�nou �rtu uve�ejnil jinak t�m�� nedostupn� �asopis Vesna v�roce 1851 a pozd�ji ji p�etiskl skoro o sto let pozd�ji J.Skutil. Kdo byl ten slavn� mu�? Jak �il a jak skonal?
�e�eno dne�n�mi slovy Kysel�k byl �paleosprejer", kter� sv� jm�no zv���oval na t�ch nejv�c nemo�n�ch m�stech. Ve V�dni se dokonce vypr�v�la anekdota, jak c�sa� Franti�ek zavolal Kysel�ka, aby mu domluvil, �e se nem��e v�ude podepisovat. Kysel�k, hluboce dojat c�sa�sk�m napomenut�m p�isl�bil, �e se polep��. Jen�e mezit�m vy�ezal sv� jm�no na c�sa�sk� psac� st�l! Podobn�ch p��b�h� se pr� o n�m vypr�v�lo mnoho. Dejme v�ak slovo �asopisu Vesna: Kysel�k. Kter�mu �ten��i nen� to jm�no pov�dom� a n�jak b�je�n� zn�m�? Kysel�k �il mnoho let jako legenda v�n�meck� z�bavn� literatu�e, jako vzor nejv�t��ho podiv�na a nikdo si nebyl jist, co je na jeho histork�ch pravdiv�ho. Je v�c skute�n� a nepopirateln�, �e jm�no Kysel�k nal�z� se napsan� nesmazateln�m p�smem na nejn�padn�j��ch m�stech a na nejvy���ch skal�ch. Pisatel s�m je vid�l na vlastn� o�i v�Krkono��ch, Tatr�ch, Tyrol�ch i ve �t�rsku. Proto se ve Sloupu, kter�m Kysel�k proch�zel, neopominul v�roce 1851 na n�j vypt�vat. Zde se na n�j dob�e pamatovali. Popisovali jej jako mu�e dlouh�ho a such�ho, kter� proch�z� monarchi� a sebou nenese nic zbyte�n�ho, jen lano a lahvi�ku s�nesmazatelnou �ernou barvou vlastn� v�roby. Tou se zapisuje, kde m��e. Pr� i na sk�le naproti ��edn� budov� blansk�ch sl�v�ren byl n�pis k�vid�n� je�t� kolem roku 1920.
Kysel�kovo �mrt� d�stojn� zakon�uje b�h jeho �ivota. Zem�el n�kdy kolem 1830. Dunaj toho roku tak vyschnul, �e nedaleko Pre�purku se objevil ohromn� balvan, co� dlouho nikdo nepamatoval. Jakmile se o tom Kysel�k dozv�d�l, hned sp�chal do Bratislavy, aby neprop�sl p��le�itost podepsat se na tomto nev�dan�m m�st�. Jen�e b�da - voda mezit�m stoupla a vlny zakryly tou�ebn� skalisko. Podle jedn� verze Kysel�k do vln sko�il a utonul. Podle druh� verze se jej zmocnil hlubok� z�rmutek a od t� doby ch�adl a� um�el. J� si mysl�m, �e podobn� jako bylo mnoho lid�, kte�� po z�chodc�ch cel�ho sv�ta psali, �e �Serv�t je v�l" nebo za v�lky dr�dili N�mce n�pisem �Kilroy was here", tak i kysel�k� mohlo b�t v�c. N�kter�m z�nich to lezen� po skal�ch pr� vydr�elo dodnes.
-wc-
Literatura:
Anonym (1851): Kysel�k. - Vesna, 120: 505. V�de�.
Skutil J. (1948): Je�t� o folkloru Moravsk�ho krasu. - Vlast. V�stn�k moravsk�, 3: 107-116.