Dva „vikinské“ náramky z Nového Knína, okr. Příbram. Jejich původ, prvkové složení a technologie výroby / Two “Viking” bracelets from Nový Knín in Central Bohemia. Their origin, chemical composition and production technology (original) (raw)
Related papers
Nové archeometalurgické nálezy z areálu Klementina v Praze
Archaeologia historica, 2019
Rescue archaeological research carried out in the territory of a pre-location agglomeration in Prague and contexts dated to the 11th-13th centuries have been yielding an increasing number of finds confirming the production and processing of non-ferrous metals. In 2017, a relatively small test pit in the cadastral zone of the Old Town, within the Klementinum complex, brought to light another series of archaeometallurgical finds associated with non-ferrous metallurgy. SEM-EDS analyses of selected samples confirmed specialized production activity on the site-the production of pewter bronze.
Nápisové prsteny z pohřebiště ve Zbečně a hradiště Dřevíč na Rakovnicku
Archeologické rozhledy, 2023
The paper presents three new finds of brass inscription rings from two sites: a complete ring with an in scription in Romanesque majuscule of the turn of the 12th and 13th centuries found in one of 123 graves at the early medieval cemetery in Zbečno and fragments of two inscription rings from systematic metal detec tor prospecting at the Dřevíč hillfort. Readings of the inscriptions and their possible interpretations are presented. All three rings show identical elements-production by casting, decoration by imitation of pearl string, and script. The text on the completely preserved ring from Zbečno ([B]N EST IC H GLIA BN ESTO) is largely identical to the text on the fragment of ring 2 from Dřevíč (BN ES A). This fact seems to indicate the existence of a jewellery workshop that produced rings in series. The comparison of the fragments of two inscription rings from the Dřevíč hillfort with the complete inscription ring from the cemetery in Zbečno has prompted a previously unconsidered and all the more important connection between the two sites. The very rare finds of inscription rings in a burial context from the 11th-13th centuries suggest that the buried persons belonged to a narrow circle of the contemporary elite. inscription ring-Roman majuscule script-sacral inscription-nomina sacra-grave find-Zbečno-Dřevíč
Nové poznatky o ostatcích z hrobů K1 a K2 z rotundy sv. Víta na Pražském hradě
Archeologické rozhledy
Tématem příspěvku je nová analýza dostupných poznatků o hrobech K1 a K2 v lodi předrománské rotundy sv. Víta, které byly objeveny již v roce 1911 a připisovány několika přemyslovským knížatům. Provedena byla zejména revize antropologických poznatků, analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13C) a dusíku (δ15N), analýza DNA a radiouhlíkové datování. Získaná data nedávají dohromady konzistentní obraz. Archeologie vylučuje připsání ostatků knížeti Bořivoji I. († asi 888/889), antropologie pak knížeti Boleslavu I. († 972). Oba obory by dovolovaly připsat s určitou pravděpodobností kosterní ostatky knížeti Boleslavu II. († 999), tomu ale neodpovídá radiokarbonové datování. Navržena je možnost připsat ostatky písemně doloženému jménem neznámému synovi knížete Boleslava I., který zemřel před rokem 972. Analýza DNA z K2 připsala ostatky ženě, pravděpodobně tedy manželce osoby K1.
Archeologie Nejstaršího Horizontu Města Počátky (Okres Pelhřimov
Abstrakt: Článek se zabývá archeologickými situacemi a nálezy, které je možné datovat do druhé poloviny 13. až první poloviny 14. století a lze je spojit s nejstarší historií města Počátky. V tomto období mělo město protáhlé vřetenovité centrum, které bylo nejpozději na počátku 16. století rozděleno kamennou hradbou na menší náměstí kolem kostela sv. Jana Křtitele a nechráněné jižní předměstí. Obě plochy byly postupně archeologicky zkoumány v letech 2010–2016. Hlavní část článku představuje vyhodnocení keramického souboru ze zahloubeného suterénu na Palackého náměstí. Dále jsou zde publikovány drobné soubory kera-miky z výzkumů na Mariánském náměstí, ze soukromé sbírky p. Matouška a ze sbírek muzea v Počátkách. Klíčová slova: 13. století – keramika – zahloubený suterén – Počátky – náměstí. Archaeology of the earliest horizon of the Počátky town (Pelhřimov district) Abstract: This article discusses the archaeological contexts and finds that are dated to the second half of the 13th ce...
Památky archeologické, 2020
The central Bohemian hillfort-type site in Tismice is one of the largest (20–22 ha) in Bohemia from the Early to Middle Hillfort period (8th–9th century) and has been studied for years using non-destructive methods. The study, which presents the results of the complete geophysical survey of the site as well as the results of small-scale trenching from 2013, is focussed on an analysis of non-ferrous metal ornaments (c. 170 pcs., mostly belt and horse harness decorations) and analyses of evidence of craft production – jewellerymaking, metalsmithing and metal casting (ingots, blanks). It presents the earliest evidence of work with gold in early medieval Bohemia (2018 excavation) as well as natural science radiocarbon and magnetic absolute dates, which supplement dating on the basis of Carolingian coin and imports. The internally divided hillfort was an elite residence (gilded ornaments, spurs, coin) and for a short time served as a supra-regional centre that not only received and redis...
Geoarcheologický výzkum raně středověké kovárny z Modřic u Brna
Živá archeologie, 2013
Kováøské zpracování železa pøedstavovalo v raném støedovìku zdroj základního sortimentu nástrojù pro zemìdìlskou výrobu, a tedy dùležitý prvek nutný pro pøežití vesnických komunit. Pøesto jsou dosud poznatky o podobì a organizaci výroby znaènì útržkovité, èasto se zamìøením pøedevším na centrální aglomerace kolem hradišś. Objekt z Modøic, rámcovì datovaný do 11. století, pøedstavuje zajímavý pøíklad vesnické kovárny. Pøestože výplò objektu nezahrnovala kováøské výrobky, odpad, který se zde nalezl, dokládá samotnou kováøskou výrobu a díky výskytu globulárních okují spolehlivì i kováøské svaøování. Konkrétní podoba kovárny je vzhledem ke zpùsobu zániku jen obtížnì rekonstruovatelná, pøesto lze na základì informací získaných metodou mikromorfologie z podlahových horizontù spolehlivì doložit funkci a získat zajímavé informace o úpravách interiéru.
Anthracological analysis of samples originating from early medieval features at the settlement, which is located in the floodplain of a former branch of the Jizera River (for more details see Profantová – Prostředník 2014), established the presence of 13 tree species. Oak was represented most frequently, followed by Scots pine, common hornbeam, maple, beech and ash. The analyzed assemblage is characterized by three different types of samples/features. The first type of feature is remarkable by an abundant representation of charcoal and a relatively rich species composition. The second type is characterized by a limited species composition and a small amount of charcoal. The third type of sample contained very little charcoal or even no charcoal at all, but some kind of porous material resembling slag was represented there as well. The species-rich samples most probably represent non-selectively gathered firewood. Such firewood more or less points to the presence of oak-hornbeam fore...
Nedostavěný hrad na Hradisku (okres Blansko) ve světle výzkumu starých cest v okolí Svitávky
Archaeologia historica, 2019
Existuje jen málo jednoznačně nedokončených staveb hradů z druhé poloviny 13. století. I když lokality tohoto druhu většinou zůstávají bez výraznějších archeologických nálezů, či dokonce zděných konstrukcí, je opuštění staveniště samo o sobě jevem, který si zasluhuje pozornost. Téměř vždy postrádáme písemné prameny zdůvodňující marné vynaložení prostředků i lidské práce, a tak se badatelé uchylují k nepřímým informacím, z nichž na prvním místě stojí zprávy o majetkových transakcích (prodej či připojení dotyčného území k většímu celku), nebo úvahy o osobních důvodech na straně stavebníka (smrt, přesídlení apod.). K zajímavým výsledkům ale také může vést průzkum starých cest, pokud se podaří zjistit, jaké komunikační souvislosti měla nedokončená hradní stavba.
2014
This paper introduces a newly begun research project conducted by the Silesian Regional Museum (Slezské zemské muzeum) in Opava which aims to thoroughly document folk architecture in the regions affected by coal-mining and industrial activities, i.e. the region around the cities of Karviná and Ostrava in Czech Silesia. Field research and the concurrent archival research will focus on previously undescribed log houses, some of which are currently under threat. The methodology used in this project and described in this paper is based on previous research conducted in Bohemia, Moravia and Silesia, with special focus on interdisciplinary cooperation.