Mühle + Suppan (original) (raw)

2011

Publikace se zaměřuje na propojeni hlavnich temat a poznatků výzkumu s ohledem na synergicke působeni akterů rozvoje venkova. Jednou z nosných linii je pohled na venkov z hlediska jeho funkci a vztahů mezi těmito funkcemi. Zdůrazňuje cinnosti, u nichž je potřebne a take realne rozvijet synergicke přistupy při realizaci rozvojových zaměrů ve venkovskem prostoru. Reflektuje při tom kompetence veřejne spravy i dalsich akterů a zachycuje existujici omezeni spoluprace, vcetně navrhů vybraných řeseni.

Matematický model rázové komprese a expanze

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2019

Lokální maximum / minimum ŠK Šroubový kompresor UŠ Plnoprůtočné uzavírací šoupě KK Kulový kohout ZTD Zákon termodynamiky Technické termíny Termín Význam Inherentní RK je neodmyslitelně spjatá s nevratným adiabatickým procesem (str. 48 a 50) Under Compression Jeden z anglických výrazů pro rázovou kompresi, tzv. pod-komprese plynu v pracovním prostoru pod hodnotu tlaku plynu v systému Over Compression Jeden z anglických výrazů pro rázovou expanzi, tzv. nad-komprese plynu v pracovním prostoru nad hodnotu tlaku plynu v systému Disertační práce Úvod 10 Úvod Výroba stlačeného vzduchu, či jiných technických plynů, je nedílnou součástí moderního průmyslu. Jedná se o značně energeticky náročný proces zhruba s 19% využitelností vložené energie. Na kompresi je vynakládáno průměrně 10 % celkové spotřeby elektrické energie na světě [1]. Roční provozní náklady kompresorů, sušiček kondenzátu a dalšího doplňkového vybavení kompresorových jednotek činí 70 až 90 % celkových nákladů na elektrickou energii [4]. V průběhu minulého desetiletí byla v Evropské unii provedena řada energetických auditů za účelem zjištění aktuální energetické náročnosti systémů využívajících stlačený vzduch. Jedním z výsledků tohoto výzkumu je zjištění, že největší spotřeba elektrické energie, za účelem výroby stlačeného vzduchu, je v Německu. Jedná se přibližně o 14 TWh. V závěsu se nachází Francie a Itálie s přibližně 12 TWh a Velká Británie s přibližnou spotřebou 10 TWh elektrické energie. Ostatní země Evropské unie dohromady spotřebovávají na provoz kompresorů přibližně 32 TWh [5]. Světové statistické údaje uvádějí, že v současné době nejrychleji rostoucí světová ekonomika Čína spotřebovává na provoz systémů se stlačeným vzduchem zhruba 9,4 % celkové produkce elektřiny. V USA je pro pohon vzduchových kompresorových jednotek a stanic použito asi 10 % celkové spotřeby elektřiny v průmyslu a co se týče afrického kontinentu, tak jedna ze silných průmyslových afrických zemí, tedy Jihoafrická republika, spotřebovává pro pohon kompresorů přibližně 9 % celkové spotřeby energie [6, 7]. Analýza desetiletého provozu typického vzduchového kompresoru ukázala, že náklady na elektrickou energii tvoří přibližně 75 % celkových provozních výdajů. Přičemž náklady na údržbu a náhradní díly tvoří pouze čtvrtinu. Provozovatel kompresorového systému by tedy měl vynaložit snahu provozovat kompresor co nejefektivněji, aby tyto náklady co nejvíce zredukoval [5-8]. Vzhledem k faktu, že spotřeba elektrické energie v lidské civilizaci vykazuje setrvalý růst, je trendem současné doby, hledat možné úspory i v aplikacích, které se doposud nevyznačovaly významnými "ztrátami" elektrické energie. Především proces stlačování vzduchu je v technické praxi mnohdy neprávem podceňován. Vzduch je považován za levné a všudy přítomné médium. Toto lze sice tvrdit o vzduchu s tlakem okolní atmosféry, avšak stlačený vzduch rozhodně nemůže být pokládán za levné pracovní médium. Komprimovaný vzduch je naopak jednou z nejdražších forem energie a plýtvání s ním je jeden z velkých problémů současného průmyslu [2-4]. Na první pohled je možné říci, že stlačování plynu v kompresoru je důkladně probádaný proces, který již nemá, co nového nabídnout. Avšak po důkladnější analýze dané problematiky, je nutné tento názor přehodnotit. Během pracovního procesu kompresoru totiž dochází k celé řadě termodynamických změn, které jsou závislé, nejen na fyzikálních vlastnostech pracovního média a charakteru probíhající stavové změny, ale také na podmínkách působících vně kompresoru, např. technický stav kompresorové jednotky a potrubního systému, činnost obsluhy nebo funkčnost měřidel. Předpokladem tohoto tvrzení je, že tyto vnější podmínky nejsou ve skutečném provozu konstantní a jejich změny mohou mít za určitých okolností negativní vliv na samotný proces komprese. Je-li tato úvaha konkretizována na stlačování plynu v objemových kompresorech s vestavěným tlakovým poměrem, tak může, za určitých podmínek, dojít ke vzniku negativních provozních jevů známých jako rázová komprese či rázová expanze [8-13]. Správné pochopení vlivu těchto jevů je o to důležitější, že podíl objemových kompresorů s vestavěným tlakovým poměrem na trhu vykazuje setrvalý růst [15]. V České republice nebyl zatím podobný výzkum realizován a první otázky, zabývající se touto problematikou byly publikovány v literatuře [1] a [15]. Zůstalo však pouze u teoretických předpokladů. Ve světě bylo publikováno několik článků a příspěvků převážně z odborných konferencí, které se mimo jiné zabývaly i touto problematikou. V tomto případě se jedná o literární zdroje [16-19]. Uvedené články či příspěvky mají společné to, že se problematice rázových jevů u objemových kompresorů věnují spíše na úrovni teorie s minimálním množství praktických dat. Teoretické informace zmíněné v těchto článcích přibližně odpovídají znalostem, které jsou obsaženy ve veřejně dostupných odborných literárních zdrojích. Účelem předkládané disertační práce je tento nevyhovující stav změnit a poskytnout nový pohled a znalosti do dané problematiky. Disertační práce Současný pohled na problematiku stlačeného vzduchu 1. Současný pohled na problematiku stlačeného vzduchu Kompresory jsou sekundární energetické stroje transformující ušlechtilou mechanickou energii na tlakovou energii pracovního média. Je-li hovořeno o kompresorových jednotkách, tak je nutné výše uvedené tvrzení poupravit, protože v takovém případě je transformována vstupní elektrická energie či entalpie pohonného média na výstupní energii tlakovou. Kompresory jsou stroje určené ke stlačování a dopravě technických plynů, přičemž technickým plynem v praxi nejčastěji využívaným, je vzduch. Ke kompresi vzduchu je zapotřebí relativně velké množství energie a požadavek na energii roste se zvětšujícím se výstupním tlakem. Obecná teorie praví, že každý 1 bar výtlačného tlaku navíc, se projeví 7% nárůstem spotřebované energie [20]. V úvodu diskutovaná využitelnost vložené vstupní energie 19 %, závisí na mnoha faktorech, z nichž ty nejpodstatnější jsou zobrazeny v Sankeyově diagramu na obrázku (Obr. 1-1). Diagram vychází z energetického mixu České republiky pro rok 2017 [21], kdy je stále ještě přibližně 50 % elektřiny vyráběna spalováním fosilních paliv v uhelných elektrárnách, přičemž "ztráty" energie v elektrárně při transformaci chemické energie v palivu na elektrickou energii jsou přibližně ~ 62,5 % v závislosti na účinnosti konkrétní energetické centrály. Při transportu a distribuci elektrické energie v rozvodné síti jsou ztráty zhruba , ~ 4 %. Disipace energie v kompresorové jednotce závisí především na typu kompresoru, elektromotoru, převodu, montáži, mazání a vlastní kompresi plynu. Celkové energetické ztráty takové kompresorové jednotky mohou být zhruba ~ 37,8 %. Posledním faktorem rozhodujícím o stupni využitelnosti vstupní energie je dimenzování, design, tlaková ztráta potrubní sítě a hlavně její netěsnosti. Pro analýzu byla zvolena velmi rozlehlá síť s únosným procentem ztrát , − ~ 12,5 % [1]. Je nutné si však uvědomit, že v praxi jsou netěsnosti mnohdy mnohem vyšší, což se výrazně negativně projeví na celkovém stupni využitelnosti vložené chemické energie. Na výstupu Sankeyova diagramu, tedy na vstupu do spotřebiče zbývá pouze 19,6 % ze vstupní vložené chemické energie, což potvrzuje skutečnost, že stlačený vzduch je jednou z nejdražších forem energie při současném energetickém mixu. Detailní popis jednotlivých kroků analýzy toku vstupní chemické energie a jejich odůvodnění je uvedeno v literárním zdroji [22]. Obr. 1-1 Příklad Sankeyova diagramu využitelnosti vstupní chemické energie od výroby elektřiny až po spotřebič připojený ke kompresorové jednotce se vzduchovým kompresorem Výše uvedený teoretický rozbor současného stavu energetického toku lze potvrdit pomocí statistických údajů publikovaných v literárním zdroji [5] na obrázku (Obr. 1-2). Finanční náklady vztažené na jednotku dopravené energie byly uveřejněny v [$/MMBtu], tedy náklady v amerických dolarech na jeden milion britských jednotek tepla "one million British Thermal Units". Pro lepší srozumitelnost diagramu byly následně autorem práce přepočteny na [Kč/MWh] s kurzem amerického dolaru vůči koruně stanovenému ke dni 21. 4. 2019 ze zdroje [23], tedy: 1 $ = 23 Kč.

Petr Brandl - mistr barokní malby

Petr Brandl - mistr barokní malby, 2013

The painter Peter Brandl (1668 Prague – 1735 Kutná Hora) belongs among the foremost representatives of Czech Baroque art, along with the sculptor Matthias Bernhard Braun and the architect Giovanni Santini-Aichel. This trio of artists all exerted a formative influence on cultural developments in Bohemia at the end of the 17th and beginning of the 18th centuries, and all are justly regarded as an integral part of the broader European artistic production of extremely high merit of the time. The aim of the present publication is not to provide an exhausting survey of Brandl’s life and his oeuvre, but rather a brief analysis of selected major aspects of his work. Therefore greater space has been deliberately dedicated to reproductions of Brandl’s paintings that are most representative of his unique qualities as an artist, his style, brushwork and technique.

Stříbrná Praha

Archeologické rozhledy, 2019

V práci jsou prezentovány archeologické nálezy dokládající metalurgii neželezných kovů raně středověkého stáří získané při výzkumech na Malé Straně v Praze. Patří k nim zejména tavicí kelímky (tyglíky) a miskovité střepy běžné keramiky využité druhotně v metalurgii. Méně běžné jsou další druhy nálezů a situace svědčící o práci s neželeznými kovy (prubířské kameny, kadlub ad.). Část souboru byla podrobena EDS-SEM analýzám. Vyhodnocení jejich výsledků přispělo k poznání druhů získávaných a zpracovávaných neželezných kovů, resp. jejich slitin, i k částečnému objasnění postupů využívaných při jejich výrobě či testování kvality rudních surovin a hutnických meziproduktů. neželezné kovy-stříbro-metalurgie-raný středověk-kuchyňská keramika-střepy Lichtenštejnský palác, Malostranské nám. čp. 258/III, výzkumy NPÚ v Praze č. 8/90-93 a č. 1/02 Lichtenštejnský palác tvoří západní frontu Malostranského náměstí (obr. 1: 258). Areál objektu s pro storným nádvořím, severním dvorem a západní zahradou vznikl v 17. století a ukončil 300 let trvající proces postupného skupování původních gotických městišť vytyčených v roce 1257. Při rozsáhlé rekonstrukci paláce zde od roku 1990 probíhal několikaletý archeologický výzkum vedený autory příspěvku. Ve 27 sondách rozličného rozsahu (obr. 2: a) bylo zdokumentováno 458 m 2 řezů terénem a archeologicky rozebráno 130 m 3 zeminy. Další větší akce proběhly v areálu v letech 2002 (plošný výzkum č. 1/02 ve sklepě v jižní části areálu) a 2014 (výzkum č. 2014/27 ve sklepě v severovýchodním nároží areálu). Hartigovský palác, Tržiště čp. 259/III, výzkum NPÚ v Praze č. 12/93 Dům čp. 259/III je dnes sídlem rektorátu AMU. Jeho parcela leží mezi Malostranským náměstím a uli cí Tržiště (obr. 1: 259) a přímo sousedí s Lichtenštejnským palácem. Záchranný archeologický výzkum zde probíhal pod vedením autorky roku 1993 při zřizování nové kanalizace. V místnosti u náměstí byla zastižena dřevěná roubená konstrukce, dle souvislostí nejspíše pozůstatek paty mostu, snad s věžovou stavbou (

„Da steht Präsident T. G. Masaryk“ neboli Richard Meszleny/Messer a jeho masarykovské reflexe

Slovo a smysl, 2019

SYNOPSIS "Da steht Präsident T. G. Masaryk", or Richard Meszleny/Messer and His Masarykian Reflections The philologist and art critic Richard Meszleny/Messer (1881-1962) showed his familiarity with Masaryk's work for the first time (as far as we know) at the end of 1919 in connection with his interpretation of Rilke. He later mentions Masaryk as one of the key figures representing the heights of Czech culture in the September 1924 issue of the magazine Die Wahrheit, and in the following years he would repeatedly return to artistic portraits of Masaryk as the basis for interpreting his personality.

Invazní měkkýši ve Středozemním moři

Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2016

Rosolovité houby jsou umělou skupinou v rámci stopkovýtrusných hub s dělenými bazidiemi. Intenzivní využívání moderních přístupů v systematice však rozdělilo rosolovité houby do tří vzájemně nepříbuzných skupin. Shrnuty jsou základy současného stavu jejich taxonomie a často se vyskytující druhy větších rozměrů jsou zpracovány do praktického určovacího klíče, který umožňuje jejich určování přímo v terénu.