Jak vybrat " správnou " metodu mapování (original) (raw)

Metodika optimalizace institucionálního prostředí v železničnídopravě v České republice

2013

Obsahem metodiky je doporuceni postupu pro vyřeseni otazky absence regulacniho organu pro sektor železnicni dopravy dle požadavků evropske legislativy; dale postup liberalizace železnicni dopravy skrze minimalizaci barier volneho podnikani s jasným vymezenim cinnosti spravce infrastruktury a jeho role ve vztahu k incumbentovi (konkretně v připadě Ceske republiky dokoncenim vyděleni infrastruktury a cinnosti spojených s udržbou a řizenim sitě od Ceských drah). S tim souvisi doporucený postup pro transparentni a nediskriminacni stanoveni poplatků za použiti dopravni cesty vcetně odběru trakcni energie a rekuperace, s cilem dosahnout ekonomicke rovnovahy mezi užitim cesty a naklady na zajistěni provozu na ni. Metodika navrhuje přiděleni kapacity na zakladě ekonomických stimulů (cena cesty ve vazbě na kvalitu, resp. s možnosti jejich dražby) spolu s uzavřenim několikalete ramcove smlouvy, což by na zakladě koncepcnich požadavků objednatelů a dopravců upřesňovalo strategii investicniho r...

Plan4all–návrh Datových Specifikací Aneb Cesta K Implementaci INSPIRE

gis.vsb.cz

Abstrakt. Článek pojednává o hlavním zaměření a dílčích výsledcích evropského projektu Plan4all spolufinancovaného z programu Evropské komise eContentplus. Hlavním cílem projektu Plan4all je harmonizace dat územního plánování s ohledem na směrnici INSPIRE, která vešla v ...

Vládnout s expertním nadhledem

Soudobé dějiny, 2021

Psát recenze na výbornou knihu je vždy složitý úkol. Recenzent se nemůže blýsknout žádnou ostrou, sžíravě ironickou polemikou a oslavné pajány vždy v sobě nesou nepříjemnou pachuť trapného pochlebování, které zejména v našich krajích vede ke konspirativním úvahám o vzájemné podpoře přinášející nezasloužené výhody jak autorovi či editorovi knihy, tak člověku, jenž publikaci v odborném či jiném tisku opěvuje. A psát najednou o dvou skvělých knihách se jeví touto optikou jako hotová recenzentská sebevražda, zejména když obě mají do určité míry podobné téma, které však každá z nich pojímá trochu odlišným způsobem. 1 Zdá se pak zhola nemožné, aby oba přístupy nalezly společně milost u alespoň částečně nezávislého kritika. Nebo se za tím skrývá cosi podivného či podezřelého. Zkrátka nemám nijak záviděníhodnou pozici. Ale přesto to musím přiznat-obě knihy považuji za mimořádně kvalitní, přínosné a zároveň velice podnětné. Doufám, že po prvním odstavci neztratil čtenář zájem, i když si uvědomuji, že pozitivní recenze je něco v podstatě krajně nudného. Znám jistého profesora, který si zakládá na své pověsti skvělého řečníka a diskutéra. Té dosáhl jednoduchým trikem-na každé konferenci si vybere nějakého začínajícího historika, nejlépe ještě studenta nebo čerstvého doktoranda, a jeho příspěvek totálně znectí (bez ohledu na jeho skutečnou kvalitu). To však ani u jedné knihy udělat nemohu, protože jsem tam i při upřímné snaze žádný výrazněji slabší kus nenašel. Co si tedy počnu, když se mi nepodařilo ani objevit pár omylů, nad nimiž bych vítězně zaržál? A není to nakonec moje chyba, důkaz mého stárnutí a měknutí

Volba heuristických strategií v závislosti na věku Choice of Heuristic Strategies with Respect to Age

2017

Abstrakt Příspěvek popisuje experiment, který byl součástí dlouhodobého výzkumu Rozvíjení kul-tury řešení matematických problémů ve školské praxi. Experiment byl proveden na vzorku celkem 584 respondentů ve věku 11-17 let a mapuje rozložení četností voleb heuristických strategií matematických úloh u různých věkových skupin žáků. Žákům 6. a 8. ročníku základní školy, I. a III. ročníku střední školy byly předloženy tři úlohy, které je možné efektivně řešit pomocí heuristických strategií. Kromě úspěšnosti řešení úloh byla věno-vána pozornost také způsobu jejich řešení. Výsledkem experimentu je zjištění, že existují heuristické strategie, které žáci použili při řešení úloh i přesto, že s nimi ve výuce nebyli seznámeni. U některých strategií se jejich výskyt nemění v závislosti na věku. Klíčová slova: heuristická strategie, systematické experimentování, pokus-ověření-korekce, zavedení pomocného prvku, cesta zpět. Abstract The paper reports on an experiment that was a part of a longitudin...

Použití neúplných datových souborů ke klasifikaci regionů EU

Statistika, přijato k publikaci, 2009

The paper deals with the clustering of 202 European NUTS 2 regions into groups with similar values of 22 economic variables. Data were obtained from the Eurostat Regional Yearbook 2007 and from the database Regional Statistics and they contain high number of missing values. The data analysis is primarily focused on filling missing values. Three methods for filling missing values were used and compared: filling by average, by median and by ZET algorithm described in [22]. The results of clustering are described by tables and by dendrogram. Further the comparison of the classification results with regard to the method of handling with missing data was performed. The conclusion is that the ZET algorithm is the suitable statistical technique for filling missing data in considered data files.

Volba řešitelských strategií v závislosti na věku

Scientia in educatione, 2017

Příspěvek popisuje experiment, který byl součástí dlouhodobého výzkumu Rozvíjení kultury řešení matematických problémů ve školské praxi. Experiment byl proveden na vzorku celkem 584 respondentů ve věku 11–17 let a mapuje vývoj ve volbě řešitelských strategií matematických úloh u různých věkových skupin žáků. Žákům 6. a 8. ročníku základní školy, I. a III. ročníku střední školy byly předloženy tři úlohy, které se dají efektivně řešit pomocí heuristických strategií. Kromě úspěšnosti řešení úloh byla věnována pozornost také způsobu jejich řešení. Výsledkem experimentu je zjištění, že existují heuristické strategie, které žáci použili při řešení úloh i přesto, že s nimi ve výuce nebyli seznámeni. U některých z nich se jejich výskyt nemění v závislosti na věku.

Řízení Lidských Zdrojů

2016

Analýzy fungování firem jednoznačně prokazují, že jedním ze základních faktorů úspěšnosti firem je schopnost zformovat lidské zdroje a využívat jich takovým způsobem, který zabezpečí plnění cíle organizace. Z tohoto hlediska nemůže být problém formování lidských zdrojů chápán jako ohraničená funkční oblast, ale je třeba na něj pohlížet jako na oblast strategického významu, ovlivňující ve svých důsledcích jak tvorbu strategie firmy, tak i její realizací. I když cíle manažerského snažení mohou být různé, lidé jsou klíčem k tomu, jak jich dosáhnout a základní podmínkou pro úspěch fungování každé organizace je snaha efektivně a účinně využít jejich pracovního úsilí. Schopnosti lidi se spojují s finančními a hmotnými zdroji, aby rozvíjely to, co bývá nazýváno základní kompetence, způsobilost či schopnost organizace. Na rozdíl od jiných manažerských aktivit, které jsou často spojovány s určitými úrovněmi řízení, je řízení lidských zdrojů záležitostí každého vedoucího pracovníka. Ti sice mohou využít služeb útvarů personalistiky (řízení lidských zdrojů), svou úlohu však na ně přenést nemohou. Každá organizace i jednotlivec jsou v tržním hospodářství subjektem trhu pracovních sil. Získat kvalitní pracovní potenciál je pro organizaci často spojeno se značnými náklady (jak na získávání, tak i na investice do kvalifikace a přípravy pracovníků). Organizace proto musí současně usilovat o zkvalitňování vlastního pracovního potenciálu i o jeho stabilizaci. Praxe řízení lidských zdrojů totiž přináší řadu důkazů o tom, že vysoce úspěšné organizace se od méně úspěšných odlišují především způsobem, kterým dokáží formovat svůj lidský potenciál a maximálně jej motivovat k vysoké výkonnosti a k pozitivnímu vztahu k organizaci. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ-Základní pojmy Personální strategie (personnel strategy)-vymezení základních cilů, kterých má být dosaženo v oblasti formování lidských zdrojů firmy, a to jak z hlediska struktury, tak i jejich kvality (vlastnosti). Vychází se přitom ze strategických záměrů organizace, hodnotové orientace pracovníků, managementu i majitelů a zároveň se respektuji vnější vlivy-dosažený stupeň sociálního rozvoje, vlivy a požadavky širšího ekonomického prostředí, demografický vývoj, stav trhu práce atd. Personální politika (personnel policy)-soubor zásad, metod a pravidel uplatňovaných v přístupu k řízení personálu. Řízení lidských zdrojů (human resource management)-pojetí personální práce, které chápe lidský faktor nikoli pouze jako zdroj vhodný pro efektivní využití, ale jako faktor rozhodující o úspěšnosti organizace, do jehož rozvoje je žádoucí a nezbytné investovat. Personální činnosti (funkce) (personnel actívitíes)-personální plánování, získávání a výběr pracovníků, hodnocení pracovníků, analýza pracovních míst a rozmisťování pracovníků, řízení kariéry, odměňování, personální informační systém, pracovní vztahy včetně kolektivního vyjednávání, péče o pracovníky Hodnocení pracovníků (employee evaluatíon, performance appraisal)-zjištění úrovně pracovníkova výkonu a kvality jeho práce, jeho součástí je i rozpoznání výkonnostního potenciálu pracovníka. Objektivní hodnocení slouží k zlepšení výkonu pracovníka jako základ dalších aktivit personálního managementu (vzdělávání, odměňování, plánování kariéry, komunikace). Řízení pracovní kariéry (careerpathing, career planning)-cílevědomé ovlivňování pracovního zařazení zaměstnance od jeho prvního zařazení až do ukončení aktivní činnosti. Vychází z hodnocení osobních i znalostních předpokladů pro výkon činnosti, zahrnuje i proces plánovitého zvyšování a zdokonalování pracovních schopností, znalostí a dovedností. Rozvoj pracovní kariéry je ovlivněn také vlastni aktivitou pracovníka, jeho pracovními a osobními aspiracemi a intenzitou úsilí o jejich naplněni. Cílem zde je zabezpečit, aby organizace měla strukturu pracovníků, zejména manažerů, v takové kvalitě, která vytvoří předpoklady k dosažení jejich cílů.