Mučednictví křesťanských misionářů ve středověké Asii (original) (raw)
Related papers
Invazní měkkýši ve Středozemním moři
Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2016
Rosolovité houby jsou umělou skupinou v rámci stopkovýtrusných hub s dělenými bazidiemi. Intenzivní využívání moderních přístupů v systematice však rozdělilo rosolovité houby do tří vzájemně nepříbuzných skupin. Shrnuty jsou základy současného stavu jejich taxonomie a často se vyskytující druhy větších rozměrů jsou zpracovány do praktického určovacího klíče, který umožňuje jejich určování přímo v terénu.
Raně postmerojský pohřeb lučištníka z pohoří Sabaloka
2015
Mohyla 1 na přibližně kruhovém půdorysu o průměru 9 m byla navršena do výše asi 1,60 m z prachovito-hlinitého materiálu promíšeného velkým množstvím druhotně přemístěných nálezů mezolitického a neolitického stáří (obr. 1). Násyp překrýval vnitřní polokulovité jádro o průměru 1,20 m, vyskládané do výšky 1 m ze středně velkých kusů místní žuly. Podobné kusy žuly byly použity k vytvoření kamenného límce na bázi obvodu mohyly, v době výzkumu již překrytého sesouvajícím se násypem, a zčásti i jejího pláště (obr. 2). Pod kamenným jádrem se nacházelo ústí krátké, k západu se svažující rampy, která byla v horní části vyplněna menšími žulovými kameny uloženými v západovýchodním směru. Rampa vedla do severojižně orientované malé pohřební komory, původně duté, v době výzkumu však již zčásti zasypané. Přímo nad pohřební komorou bylo na bázi mohyly při jihozápadním okraji ústí rampy nalezeno větší množství uhlíků (o velikosti až 2-3 cm) z ohniště. Navzdory pokusu o vykradení hrobu, jehož stopy byly patrné na temeni mohyly (viz obr. 1), obsahovala pohřební
Mariánské poutní místo Sepekov a prameny k zázračným událostem a jeho historii
Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum
The subject of this paper is an analysis of manuscript and printed sources on the pilgrimage site of Sepekov (Písek district). These comprise texts written between the 1730s and the 1780s. Thematically, these are mostly books of miracles, which were intended to record miraculous events in writing and (in the case of printed sources) to spread awareness of the existence and importance of the pilgrimage site; however, they also contain information on the history of Marian devotion in Sepekov. Most of these works are anonymous; nevertheless, since the books of miracles were mostly written by parish priests, the identification of the likely authors is based on the analysis of the staffing of the church administration in Sepekov by the Strahov Premonstratensians. An interesting aspect is the intermingling of the works of the Premonstratensians and the local layman, teacher and sacristan František Strejček.
Nové poznatky o ostatcích z hrobů K1 a K2 z rotundy sv. Víta na Pražském hradě
Archeologické rozhledy
Tématem příspěvku je nová analýza dostupných poznatků o hrobech K1 a K2 v lodi předrománské rotundy sv. Víta, které byly objeveny již v roce 1911 a připisovány několika přemyslovským knížatům. Provedena byla zejména revize antropologických poznatků, analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13C) a dusíku (δ15N), analýza DNA a radiouhlíkové datování. Získaná data nedávají dohromady konzistentní obraz. Archeologie vylučuje připsání ostatků knížeti Bořivoji I. († asi 888/889), antropologie pak knížeti Boleslavu I. († 972). Oba obory by dovolovaly připsat s určitou pravděpodobností kosterní ostatky knížeti Boleslavu II. († 999), tomu ale neodpovídá radiokarbonové datování. Navržena je možnost připsat ostatky písemně doloženému jménem neznámému synovi knížete Boleslava I., který zemřel před rokem 972. Analýza DNA z K2 připsala ostatky ženě, pravděpodobně tedy manželce osoby K1.
Nemateriální kulturní dědictví (intangible cultural heritage), úspěšný konceptuální (ale i jazykový) novotvar vytvořený experty mezinárodní organizace UNESCO pro označení prvků expresivní kultury sdílených různými typy komunit celého světa, pro které se v minulosti používaly termíny typu folklor, tradice či (tradiční) lidová kultura, se v posledních letech v mezinárodní kulturní politice etabloval jako ur-čitá protiváha "tvrdším" konceptům jako je světové dědictví. Na vytváření konceptu nemateriálního kulturního dědictví se na přelomu milénia výrazným způsobem podíleli odborníci z oblasti etnologických a antropologických věd (především ev-ropské etnologie a folkloristiky), kteří se dnes zabývají jak základním výzkumem kriticky interpretujícím jeho používání a dopady, tak související aplikovanou od-bornou činností. Pravděpodobně nejvýznamnější formou této aplikované odborné činnosti je práce v poradních orgánech Mezivládního výboru UNESCO pro zachování nemate-riálního kultu...
Studium religionistiky jako duchovní hledání
2009
The main thesis of this work is an argument that the Study of religions can be (for one part of students) an important component of their individual religious development. The paper is focused on individual religiosity/spirituality, model of religious market and actually religious situation in Czech Republic. On basis of market metaphor I can analyse relation between spiritual oriented students (“spiritual seekers”), which represent a side of religious demang in the market metaphor, and the study of religions, which represent a side of supply. Study of this discipline , which is accredited by secular state, can represent one of the opportunity how to assemble a personal religious “bricolage”.
Geoarcheologický výzkum raně středověké kovárny z Modřic u Brna
Živá archeologie, 2013
Kováøské zpracování železa pøedstavovalo v raném støedovìku zdroj základního sortimentu nástrojù pro zemìdìlskou výrobu, a tedy dùležitý prvek nutný pro pøežití vesnických komunit. Pøesto jsou dosud poznatky o podobì a organizaci výroby znaènì útržkovité, èasto se zamìøením pøedevším na centrální aglomerace kolem hradišś. Objekt z Modøic, rámcovì datovaný do 11. století, pøedstavuje zajímavý pøíklad vesnické kovárny. Pøestože výplò objektu nezahrnovala kováøské výrobky, odpad, který se zde nalezl, dokládá samotnou kováøskou výrobu a díky výskytu globulárních okují spolehlivì i kováøské svaøování. Konkrétní podoba kovárny je vzhledem ke zpùsobu zániku jen obtížnì rekonstruovatelná, pøesto lze na základì informací získaných metodou mikromorfologie z podlahových horizontù spolehlivì doložit funkci a získat zajímavé informace o úpravách interiéru.