Radim Bělohrad: Lidské identity, lidské hodnoty (original) (raw)
Related papers
Evoluce v Hrdličkově muzeu člověka
2013
Hrdlicka's museum of man is a small university museum on Faculty of Science, Charles University in Prague which was designed and opened by Czech-American anthropologist Ales Hrdlicka and other scientists in 1937. This article presents revitalization project of the permanent exhibition, new concepts in our work with visitors and use of new media theories and educational theories in museum practice. Museum presents story of human evolution, human variability, ontogeny a pathology. Students of primary and high schools are used to visit our museum regularly since 1950 – museum visit is an important part of biology curriculum. The exhibition has to meet visitors expectations, satisfy their needs as well as reflect current state of scientific knowledge. --- Museum in our understanding is a part of communication process where the institution is a partner to a visitor. With regard to current museum and educational theories we are trying to design our museum as an open and creative space...
Josef Gruber, nejvýznamnější představitel české školy sociální politiky
2014
Clanek pojednava o profesorovi Josefu Gruberovi. V osobě tohoto zřejmě největsiho představitele ceske skoly socialni politiky lze rozlisit vědce, ucitele, dobreho organizatora a politika. Za nejvýznamnějsi publikacni pocin lze považovat „Socialni politiku“ vydanou v roce 1919, kterou poklada za souhrn zakonodarných a spravnich opatřeni, jimiž veřejna moc zabezpecuje přiměřenějsi distribuci celkoveho narodniho důchodu mezi jednotlive třidy spolecnosti. J. Gruberovi se povedlo překonat stagnaci vývoje zakonodarstvi veřejnopravniho socialniho pojisťovani.
O "mravnosti přírody" a "temné svítilně" lidského ducha
E-LOGOS, 2006
6 Esej o teismu tak představuje Millovo poslední významné a v podstatě dokončené dílo, byť, jak upozornila H. Taylorová (viz TEN, str. 7.), nestačil již provést jeho důkladnou revizi, kterou jeho práce většinou procházely. 7 TEN, str. 5. (V originálním znění: "…without any intention of forming a consecutive series.." NUR, str. VII.) 8 Tamtéž. (V originálním znění: "…must not … regarded as a connected body of thought." NUR, str. VII.) 9 Viz TEN, str. 6. 10 Editorka vysvětlila eventuální odlišnosti mezi jednotlivými eseji především tím, že filosof neměl dostatek času k provedení pečlivé ediční přípravy. Případně to mohlo podle jejího názoru být způsobeno zaujetím širšího hlediska a přibráním většího počtu zřetelů. (Viz TEN, str.6.) Jiným způsobem pojednal o některých důležitých rozdílech v Millových stanoviscích již před mnoha desítkami let L. Stephen ve své objemné a doposud ceněné práci The English Utilitarian.
E-LOGOS, 2007
Ve své úvodní stati autor krátce představuje zajímavou a dosud nepublikovanou studii, která se zabývá úvahami o budoucnosti lidské společnosti. Především však chce alespoň stručně představit autora této pozoruhodné statě-dr. Františka Marka, českého spisovatele a překladatele, který byl velice zajímavou postavou českého duchovního života druhé poloviny XX. století, ale v současné době již není příliš znám širší veřejnosti. Vision of the "society of personalities" (Marginal notes to the first publication of one remarkable study from the history of Czech philosophical thinking in the 20th century)
2009
© Katedra antropologických a historických věd FF ZCU v Plzni, Sedlackova 15, 301 25 Plzeň 59 Po knihach norskeho antropologa T. H. Eriksena Antropologie multikulturnich spolecnosti (2007) a Tyranie okamžiku (2006) se ceskemu ctenaři naskýta možnost prostudovat v překladu dalsi dilo, tentokrate ucebnici, Socialni a kulturni antropologie, ktera budi pozornost již svou obalkou – zda v dobrem ci spatnem, ponecham na ctenaři. Skutecně uznale smekam před autorovým umem co do navaznosti a obsahu jednotlivých kapitol. Prvni, nikterak vsak krucialni, zadrhel ovsem spatřuji v přetlumoceni nazvu, neboť převod z anglickeho Small Places, Large Issues. An Introduction to Social and Cultural Anthropology považuji (mirně řeceno) za nepřilis sťastný. Prozatim vsak dosti kritiky, neb te si ctenař recenze užije přehrsel. Co ovsem zaznit nepochybně musi, je konstatace, že obsah knihy by měl být (nejen) studenty socio/kulturni antropologie internalizovan – a to zcela, jelikož sestava z elementarnich poz...
Nemateriální kulturní dědictví (intangible cultural heritage), úspěšný konceptuální (ale i jazykový) novotvar vytvořený experty mezinárodní organizace UNESCO pro označení prvků expresivní kultury sdílených různými typy komunit celého světa, pro které se v minulosti používaly termíny typu folklor, tradice či (tradiční) lidová kultura, se v posledních letech v mezinárodní kulturní politice etabloval jako ur-čitá protiváha "tvrdším" konceptům jako je světové dědictví. Na vytváření konceptu nemateriálního kulturního dědictví se na přelomu milénia výrazným způsobem podíleli odborníci z oblasti etnologických a antropologických věd (především ev-ropské etnologie a folkloristiky), kteří se dnes zabývají jak základním výzkumem kriticky interpretujícím jeho používání a dopady, tak související aplikovanou od-bornou činností. Pravděpodobně nejvýznamnější formou této aplikované odborné činnosti je práce v poradních orgánech Mezivládního výboru UNESCO pro zachování nemate-riálního kultu...
Evropská identita v informační společnosti
Acta Oeconomica Pragensia, 2004
Žijeme v globalizovaném světě, v němž rozvinuté možnosti komunikace přibližují každého jednotlivce problémům, rizikům, zdrojům a příležitostem na celé planetě. Díky množství a rychlosti přenosu informací a novým možnostem jejich transformace do různých symbolů, jež mohou být zase dále zpracovávány, je dnešní společnost často obdařována přívlastkem "informační". Ne všichni obyvatelé této planety mohou využívat možností této informační společnosti stejnou měrou. Pokud žijeme ve správné zemi a jsme dobře vybaveni-technickými prostředky a určitými znalostmi-máme velkou pravděpodobnost, že budeme využívat spíše příležitostí a výhod než strádat problémy, jež globalizace přináší. Avšak a žijeme kdekoli, nemůžeme se vyhnout tomu, že se nás čím dál více dotýkají i rizika globalizačních procesů-a už jde o rizika bezpečnostní či sociální a ekonomická, jako např. zvýšenou pravděpodobnost ztráty zaměstnání díky větší mobilitě kapitálu i pracovních sil. Zejména pokud nedisponujeme jedním z výše zmíněných atributů-určitými znalostmi, resp. vzděláním nutným pro aktivní zapojení do informační společnosti-tyto sociálně-ekonomické hrozby pro nás rostou.
„… když aspoň bydlíme v jednom městě.“ Město v prožívání domova samostatně žijících lidí
Sociální studia / Social Studies, 2014
Studium různých forem přináležení a vztahování se k místům a více či méně místně vázaným společenstvím má v sociologii dlouhou tradici. Text představuje dílčí závěry z výzkumu bydlení samostatně žijících osob. Domov je pro účely této studie pojímán jako etnografický kontext a také jako jeden z mnohovrstevnatých konceptů praxe, který strukturuje jednání lidí. V návaznosti na kritickou geografii domova Blunt a Dowling chápeme město jako jednu z významných vrstev domova. V textu identifikujeme tři způsoby budování a prožívání domova samostatně žijících, a to „domov jako volbu“, „domov jako projekt“ a „domov prožitý“. Dále ukazujeme, že město je z hlediska prožitku ambivalentním prostorem, který poskytuje specifické požitky, současně však může aktivizovat negativní prožívání samostatného bydlení či single statusu.
Antropologův den mezi „klienty represe“: zúčastněné pozorování bezdomovců ve středně velkém městě
2012
The aim of this study is to describe some of the advantages of participant observation in the study of the urban homeless. The specific way in which the homeless subsist has led local politicians to call them “the Clients of Repression”, thus the title of the article. Presently, the original concept of long-term stationary participant observation – as seen, for example, in Malinowski’s pioneering fieldwork – is not so common in the study of contemporary complex societies. Urban anthropologists increasingly focus on shorter iterative research visits among analyzed populations. In this article I will try to define participant observation and summarize the methodological procedures applied by Czech and foreign ethnographers of the homelessness. In addition, I will describe a day of my fieldwork spent in active participation in the common activities of “the Clients of Repression”, and I will accentuate some specific findings obtained during this day. Finally, I will emphasize some of th...