A weaving loom from the La Tène settlement culture in Samborowice in Upper Silesia (original) (raw)
BULLETIN OF THE INSTITUTE OF ETHNOGRAPHY LXVIII No. 2 BELGRADE 2020
Archeologické rozhledy, 2020
Extraordinarily valuable house no. 22 in the village of Zbečno (Rakovník district) underwent complex construction development in the Early Modern period. The oldest preserved structures date from the 16th century, and significant reconstruction work took place in the 18th century. However, the origin of the house is substantially older. The article presents the comprehensive results of an archaeological excavation performed in a pair of living rooms and in the courtyard of the homestead. In the stratified layers beneath today’s floors, it was possible to distinguish the remains of three consecutive medieval houses, the internal layout of which corresponded to the floor plan of today’s house. Two of these houses were destroyed by fire. Pottery dates the construction of the earliest house to the period between the second half of the 13th century and the first half of the 14th century. Although the current walls are slightly shifted in plan from the medieval development stages, the ori...
Východokarpatské pomezí kultur v románovém cyklu Na wysokiej połoninie Stanisława Vincenze
Slavica litteraria, 2019
Autor této studie se zabývá přínosem tvorby významného polského prozaika a esejisty minulého století Stanisława Vincenze (1888-1971) pro uchování tradiční lidové kultury Východních Karpat a zejména etnické skupiny Huculů. Článek se soustředí především na nejproslulejší Vincenzovo dílo, rozsáhlou (do češtiny dosud nepřeloženou) tetralogii Na wysokiej połoninie, ale věnuje se i dalším aspektům tohoto románového cyklu -pojednává mj. o časových a prostorových dimenzích zobrazeného huculského světa, složité genologické charakteristice díla a spojitostech s jinými autory (např. Jerzym Stempowským či Witem Tarnawským).
Památky archeologické, 2020
The central Bohemian hillfort-type site in Tismice is one of the largest (20–22 ha) in Bohemia from the Early to Middle Hillfort period (8th–9th century) and has been studied for years using non-destructive methods. The study, which presents the results of the complete geophysical survey of the site as well as the results of small-scale trenching from 2013, is focussed on an analysis of non-ferrous metal ornaments (c. 170 pcs., mostly belt and horse harness decorations) and analyses of evidence of craft production – jewellerymaking, metalsmithing and metal casting (ingots, blanks). It presents the earliest evidence of work with gold in early medieval Bohemia (2018 excavation) as well as natural science radiocarbon and magnetic absolute dates, which supplement dating on the basis of Carolingian coin and imports. The internally divided hillfort was an elite residence (gilded ornaments, spurs, coin) and for a short time served as a supra-regional centre that not only received and redis...
Demolition and New Construction: The Origin of Krakovec Castle in the 1380s
2019
stíralo se v blízkosti rozsáhlého zeměpanského loveckého hvozdu kolem hradu Křivoklátu, kde byl Jíra z Roztok toho času ustanoven purkrabím. Bezodkladně, případně krátce po majetkovém převodu započala na Krakovci výstavba sídla plně srovnatelného se soudobými královskými hrady co do celkové dispozice, komfortu bydlení i manýry architektonických řešení, projevivší se zvláště v tvarech kleneb (nejnověji Záruba 2014, 304-316). Úvodní charakteristiku proslulého hradu Krakovce (okres Rakovník) netřeba příliš rozvádět. Rozsáhlá zřícenina v literatuře hojně figuruje jakožto jeden z nejinstruktivnějších příkladů vznosných rezidencí společenských elit předhusitského období. Všeobecně přijatý interpretační náhled na architekturu Krakovce, jak jej předestřela D. Menclová kupř. ve své stěžejní syntéze (Menclová 1972, 133-142), ve zkratce vy stihl T. Durdík. V jeho očích "představuje vrchol na cestě k elegantnímu, reprezentativnímu a pohodlnému bydlení, jaké vůbec mohl český středověký hrad poskytnout, měl -li hradem ještě zůstat" (Durdík 1999, 289). S tímto výrokem lze sotva polemizovat. I z torza velkoryse rozvrženého hradu dodnes čiší značné sebevědomí stavebníka vysokého společenského postavení, leč málo zvučného rodového původu. Honosnou rezidenci vybudoval Jíra z Roztok, (nejspíš) zemanský synek, který se v dospělosti vyšvihl mezi přední dvořany Václava IV. (Nachtmannová 2014, 226-228). Byl to právě panovník, od koho novopečený aristokrat získal na samém začátku 80. let 14. století krakovecké panství. Pro-demolIce a noVostaVba aneb VznIk hr adu krakoVce V 80. letech 14. století Jan kYPta -FIlIP laValalena nachtmannoVázdeněk neustuPný -Jan Veselý demolition and new construction: the origin of kr akovec castle in the 1380s The relatively well preserved ruins of Krakovec Castle (Rakovník District) built in the first half of the 1380s is one of the crucial examples of sumptuous aristocratic residences of the pre -Hussite period. It was built by Jíra of Roztoky, one of the prominent courtiers of King Wenceslas IV. The article mainly deals with the earlier developmental stage of the castle discovered during the excavations in 2015 and 2017. The surprising findings in the courtyard uncovered fragments of cellars from an earlier residence (castle or manor) which was completely razed for construction of the new structure by Jíra of Roztoky.
Medieval Fortifications betweens Lomec and Třebonín near Čáslav
Památky středních Čech, 2022
Krajina jihozápadně od Čáslavi, na geomorfologických mapách zahrnovaná do Hornosázavské pahorkatiny, je protkána několika výraznými potočními údolími o hloubce až 50 m. Do Čáslavské kotliny stékající vodoteče obnažily nesčetné skalní útvary, které umocňují strmost a značnou členitost údolních svahů. Erozními procesy vzniklo nad potoky velké množství ostře vymodelovaných ostrohů, z nichž řada představovala vhodné polohy pro výstavbu opevněných sídel. Několik terénních výběžků bylo k danému účelu skutečně využito, nejčastěji ve vrcholném středověku. Tři takto staré fortifikace, situované v krátkých rozestupech na okraji výrazného údolí nad levým břehem Medenického potoka, nalezneme mezi vesnicemi Lomec a Třebonín (okres Kutná Hora). Ze strany archeologie se jim už dostalo pozornosti. K úrovni dosavadního poznání se blíže vyjádříme při diskusi nad jejich účelem a datací. Této kritické debatě předřadíme popis terénních reliktů. Úvodem je ale vhodné předeslat několik základních skutečností z historie výzkumu, abychom objasnili důvody našeho zájmu o dané lokality. Trojice fortifikací mezi Lomcem a Třebonínem se v hledáčku archeologie ocitla v 70. letech minulého století, když se v rámci oboru začínala rozvíjet specializace na problematiku středověkého osídlení. Dotčené lokality byly reflektovány v příkladové studii o genezi osídlení na katastru Třebonína (Smetánka -Škabrada 1975). Ovšem pouze jedna ze tří fortifikací se v tomto článku dočkala bližší pozornosti, ostatní byly zmíněny jen na okraj. Poznání všech tří fortifikací od té doby nijak nepokročilo, a to ani v dokumentační rovině, což představovalo nejcitelnější část dluhu. V literatuře bychom k jedné z trojice fortifikací bezvýsledně hledali plán. Dosavadní dokumentace dvou dalších si dlouhodobě žádala náhradu za podstatně kvalitnější plány, protože publikovány byly pouze skici, byť jejich autoři poměrně výstižně zachytili terénní situaci. Nově pořízené, v tomto článku prezentované plány umožňují STŘEDOVĚKÉ FORTIFIKACE MEZI LOMCEM A TŘEBONÍNEM U ČÁSLAVI