الطريق الاقتصادي الثالث (original) (raw)
Related papers
K ekonomickému vývoji výmarské republiky za Brüningovy éry
Acta Oeconomica Pragensia, 2007
Immediately after its succession in 1930 the administration of Heinrich Brüning had to deal with many serious problems. In the economic sphere it had to cope with the Great Depression. Politically, Brüning's government was without the support of parliament, it could, however, rely on goodwill and powers of President Hindenburg. Moreover, it was the era of the greater impact of extremist political parties - Communists and NSDAP. Brüning supported deflationary policy that deepened an impact of the Great Depression in Germany. It led to mass unemployment and growth of votes for Nazi Party. The Cabinet intended to make the best of an unpleasant economic situation to force the Western powers to annul reparations. This attempt was successful but it led to social instability, long-term mass unemployment and deflection from democratic and parliamentary principles.
Vybrané problémy hospodářské politiky vlády H. Müllera do října 1929
Acta Oeconomica Pragensia, 2008
In 1928 was appointed the last coalition democratic government which aim was to deal with growing economic problems of the Weimar republic. The so called "Great coalition" failed to come to agreement on solution of the most important questions: social policy,fiscal policy, reparations and the Young plan. Yet before October 1929 the problems of the political sphere and variety of opinions on German economic policy emerged. Therefore the study focuses both on problems which the cabinet considered crucial in economic sphere, on mingling of interests of political parties, trade unions, special interest groups in industry or agriculture, on influence of economic policy and particularly on controversy concerning the access to the social question. Marginally it deals as well as with weak pointsof the Weimar republic parliamentarianism in connection with searching the outlets from growing economic problems and with the question whether the creation of the so called "Great coa...
Bezobratlí postindustriálních stanovišť
Two groups of epigeic arthropods differ in colonising of piedmont quarries: the necessity of multi-taxa and life-history traits approaches in the monitoring studies. Community Ecology 9, 177-184. Tropek R., Konvička M. (2008): Can quarries supplement rare xeric habitats in a piedmont region? Spiders of the Blansky les Mts, Czech Republic.
Vypuštění podmínky – užitečná heuristická strategie
Matematika Fyzika Informatika, 2013
Úvod Již ve starověku matematikové začali vytvářet strategie, které by jim pomohly řešit matematické problémy. Tak se zrodila disciplína zvaná heuristika. Česky bychom ji mohli nazvat Umění objevu. Do této disciplíny přispívali svými poznatky významní matematikové historie. Jmenujme zde alespoň Pappa z Alexandrie, Descarta, Leibnize, Bolzana a Polyu. Strategie, o nichž zde hovoříme, jsou vlastně nástroje, které nám pomáhají najít cestu od formulace problému k jeho vyřešení. Dnes známe celou řadu užitečných strategií, které matematikové běžně používají, když řeší problémy. Bylo by velmi užitečné, kdyby se některé z těchto strategií dostaly i do školské matematiky. Jmenujme zde několik základních, představu si lze udělat už ze samotných názvů: experimentování, zobecňování a konkretizace, analogie, vypuštění podmínky, zavedení pomocného prvku, rozklad na jednodušší případy, cesta zpět. Dobří učitelé některé z těchto strategií ve své výuce intuitivně používají. Dostali se k nim většinou tak, že se jako žáci, studenti a později jako učitelé nespokojili s řešením standardních problémů standardními metodami. My se zde budeme na ukázku zabývat jednou z těchto strategií, a to strategií vypuštění podmínky. Nebudeme příliš teoretizovat, spíše ji ukážeme při řešení několika úloh ze školské matematiky. Přesto však úvodem pár slov. Je zadána úloha, v níž je vysloveno několik podmínek. Pokud nejsme schopni při řešení takového problému splnit najednou všechny požadované podmínky, můžeme si spolu s Zeitzem (viz [5]) položit otázku: "Co přesně činí tento problém tak složitý?. Podaří-li se nám určit, která ze vstupních podmínek je tou obtížnou, můžeme se pokusit ji vypustit. Jestliže se nám povede takto oslabenou úlohu vyřešit, k vypuštěné podmínce se vrátíme a úlohu se pokusíme dořešit. Částečně hovoří o strategii vypuštění podmínky ve své knize o řešení problémů i Polya, který tento princip nazývá
Matematický model rázové komprese a expanze
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2019
Lokální maximum / minimum ŠK Šroubový kompresor UŠ Plnoprůtočné uzavírací šoupě KK Kulový kohout ZTD Zákon termodynamiky Technické termíny Termín Význam Inherentní RK je neodmyslitelně spjatá s nevratným adiabatickým procesem (str. 48 a 50) Under Compression Jeden z anglických výrazů pro rázovou kompresi, tzv. pod-komprese plynu v pracovním prostoru pod hodnotu tlaku plynu v systému Over Compression Jeden z anglických výrazů pro rázovou expanzi, tzv. nad-komprese plynu v pracovním prostoru nad hodnotu tlaku plynu v systému Disertační práce Úvod 10 Úvod Výroba stlačeného vzduchu, či jiných technických plynů, je nedílnou součástí moderního průmyslu. Jedná se o značně energeticky náročný proces zhruba s 19% využitelností vložené energie. Na kompresi je vynakládáno průměrně 10 % celkové spotřeby elektrické energie na světě [1]. Roční provozní náklady kompresorů, sušiček kondenzátu a dalšího doplňkového vybavení kompresorových jednotek činí 70 až 90 % celkových nákladů na elektrickou energii [4]. V průběhu minulého desetiletí byla v Evropské unii provedena řada energetických auditů za účelem zjištění aktuální energetické náročnosti systémů využívajících stlačený vzduch. Jedním z výsledků tohoto výzkumu je zjištění, že největší spotřeba elektrické energie, za účelem výroby stlačeného vzduchu, je v Německu. Jedná se přibližně o 14 TWh. V závěsu se nachází Francie a Itálie s přibližně 12 TWh a Velká Británie s přibližnou spotřebou 10 TWh elektrické energie. Ostatní země Evropské unie dohromady spotřebovávají na provoz kompresorů přibližně 32 TWh [5]. Světové statistické údaje uvádějí, že v současné době nejrychleji rostoucí světová ekonomika Čína spotřebovává na provoz systémů se stlačeným vzduchem zhruba 9,4 % celkové produkce elektřiny. V USA je pro pohon vzduchových kompresorových jednotek a stanic použito asi 10 % celkové spotřeby elektřiny v průmyslu a co se týče afrického kontinentu, tak jedna ze silných průmyslových afrických zemí, tedy Jihoafrická republika, spotřebovává pro pohon kompresorů přibližně 9 % celkové spotřeby energie [6, 7]. Analýza desetiletého provozu typického vzduchového kompresoru ukázala, že náklady na elektrickou energii tvoří přibližně 75 % celkových provozních výdajů. Přičemž náklady na údržbu a náhradní díly tvoří pouze čtvrtinu. Provozovatel kompresorového systému by tedy měl vynaložit snahu provozovat kompresor co nejefektivněji, aby tyto náklady co nejvíce zredukoval [5-8]. Vzhledem k faktu, že spotřeba elektrické energie v lidské civilizaci vykazuje setrvalý růst, je trendem současné doby, hledat možné úspory i v aplikacích, které se doposud nevyznačovaly významnými "ztrátami" elektrické energie. Především proces stlačování vzduchu je v technické praxi mnohdy neprávem podceňován. Vzduch je považován za levné a všudy přítomné médium. Toto lze sice tvrdit o vzduchu s tlakem okolní atmosféry, avšak stlačený vzduch rozhodně nemůže být pokládán za levné pracovní médium. Komprimovaný vzduch je naopak jednou z nejdražších forem energie a plýtvání s ním je jeden z velkých problémů současného průmyslu [2-4]. Na první pohled je možné říci, že stlačování plynu v kompresoru je důkladně probádaný proces, který již nemá, co nového nabídnout. Avšak po důkladnější analýze dané problematiky, je nutné tento názor přehodnotit. Během pracovního procesu kompresoru totiž dochází k celé řadě termodynamických změn, které jsou závislé, nejen na fyzikálních vlastnostech pracovního média a charakteru probíhající stavové změny, ale také na podmínkách působících vně kompresoru, např. technický stav kompresorové jednotky a potrubního systému, činnost obsluhy nebo funkčnost měřidel. Předpokladem tohoto tvrzení je, že tyto vnější podmínky nejsou ve skutečném provozu konstantní a jejich změny mohou mít za určitých okolností negativní vliv na samotný proces komprese. Je-li tato úvaha konkretizována na stlačování plynu v objemových kompresorech s vestavěným tlakovým poměrem, tak může, za určitých podmínek, dojít ke vzniku negativních provozních jevů známých jako rázová komprese či rázová expanze [8-13]. Správné pochopení vlivu těchto jevů je o to důležitější, že podíl objemových kompresorů s vestavěným tlakovým poměrem na trhu vykazuje setrvalý růst [15]. V České republice nebyl zatím podobný výzkum realizován a první otázky, zabývající se touto problematikou byly publikovány v literatuře [1] a [15]. Zůstalo však pouze u teoretických předpokladů. Ve světě bylo publikováno několik článků a příspěvků převážně z odborných konferencí, které se mimo jiné zabývaly i touto problematikou. V tomto případě se jedná o literární zdroje [16-19]. Uvedené články či příspěvky mají společné to, že se problematice rázových jevů u objemových kompresorů věnují spíše na úrovni teorie s minimálním množství praktických dat. Teoretické informace zmíněné v těchto článcích přibližně odpovídají znalostem, které jsou obsaženy ve veřejně dostupných odborných literárních zdrojích. Účelem předkládané disertační práce je tento nevyhovující stav změnit a poskytnout nový pohled a znalosti do dané problematiky. Disertační práce Současný pohled na problematiku stlačeného vzduchu 1. Současný pohled na problematiku stlačeného vzduchu Kompresory jsou sekundární energetické stroje transformující ušlechtilou mechanickou energii na tlakovou energii pracovního média. Je-li hovořeno o kompresorových jednotkách, tak je nutné výše uvedené tvrzení poupravit, protože v takovém případě je transformována vstupní elektrická energie či entalpie pohonného média na výstupní energii tlakovou. Kompresory jsou stroje určené ke stlačování a dopravě technických plynů, přičemž technickým plynem v praxi nejčastěji využívaným, je vzduch. Ke kompresi vzduchu je zapotřebí relativně velké množství energie a požadavek na energii roste se zvětšujícím se výstupním tlakem. Obecná teorie praví, že každý 1 bar výtlačného tlaku navíc, se projeví 7% nárůstem spotřebované energie [20]. V úvodu diskutovaná využitelnost vložené vstupní energie 19 %, závisí na mnoha faktorech, z nichž ty nejpodstatnější jsou zobrazeny v Sankeyově diagramu na obrázku (Obr. 1-1). Diagram vychází z energetického mixu České republiky pro rok 2017 [21], kdy je stále ještě přibližně 50 % elektřiny vyráběna spalováním fosilních paliv v uhelných elektrárnách, přičemž "ztráty" energie v elektrárně při transformaci chemické energie v palivu na elektrickou energii jsou přibližně ~ 62,5 % v závislosti na účinnosti konkrétní energetické centrály. Při transportu a distribuci elektrické energie v rozvodné síti jsou ztráty zhruba , ~ 4 %. Disipace energie v kompresorové jednotce závisí především na typu kompresoru, elektromotoru, převodu, montáži, mazání a vlastní kompresi plynu. Celkové energetické ztráty takové kompresorové jednotky mohou být zhruba ~ 37,8 %. Posledním faktorem rozhodujícím o stupni využitelnosti vstupní energie je dimenzování, design, tlaková ztráta potrubní sítě a hlavně její netěsnosti. Pro analýzu byla zvolena velmi rozlehlá síť s únosným procentem ztrát , − ~ 12,5 % [1]. Je nutné si však uvědomit, že v praxi jsou netěsnosti mnohdy mnohem vyšší, což se výrazně negativně projeví na celkovém stupni využitelnosti vložené chemické energie. Na výstupu Sankeyova diagramu, tedy na vstupu do spotřebiče zbývá pouze 19,6 % ze vstupní vložené chemické energie, což potvrzuje skutečnost, že stlačený vzduch je jednou z nejdražších forem energie při současném energetickém mixu. Detailní popis jednotlivých kroků analýzy toku vstupní chemické energie a jejich odůvodnění je uvedeno v literárním zdroji [22]. Obr. 1-1 Příklad Sankeyova diagramu využitelnosti vstupní chemické energie od výroby elektřiny až po spotřebič připojený ke kompresorové jednotce se vzduchovým kompresorem Výše uvedený teoretický rozbor současného stavu energetického toku lze potvrdit pomocí statistických údajů publikovaných v literárním zdroji [5] na obrázku (Obr. 1-2). Finanční náklady vztažené na jednotku dopravené energie byly uveřejněny v [$/MMBtu], tedy náklady v amerických dolarech na jeden milion britských jednotek tepla "one million British Thermal Units". Pro lepší srozumitelnost diagramu byly následně autorem práce přepočteny na [Kč/MWh] s kurzem amerického dolaru vůči koruně stanovenému ke dni 21. 4. 2019 ze zdroje [23], tedy: 1 $ = 23 Kč.
ABSTRAKT. Cílem článku je diskutovat teoretická a metodologická východiska pro teorii lidského kapitálu v kontextu návratnosti soukromé a veřejné investice do terciálního vzdělávání. Práce v první fázi vysvětluje pojem lidský kapitál jako individuální investiční statek. Dále představuje myšlenky, které tuto představu posouvají na úroveň veřejného sektoru a definují investici do lidského kapitálu z pohledu jedince i státu. Článek se dále zabývá možnostmi výpočtů soukromé, sociální a veřejné návratnosti investice do lidského kapitálu, konkrétně do terciálního vzdělávání mužů a žen. V závěru práce jsou uvedeny výsledky prací nejznámějších ekonomů v dané oblasti a komparace s výsledky OECD týkající se zpracovaného tématu, které lze prakticky využít. ABSTRACT This paper introduces and describes the concept of human capital theory in connection with the private, social and public rate of return to education. The main objective of this study is to provide a general reference to human capit...
Mikrosimulační model pro analýzu dopadu daní ze spotřeby
Český finanční a účetní časopis, 2008
Daně ze spotřeby jsou tradičními zdroji veřejných rozpočtů v České republice a v poslednímdesetiletí odčerpávají po sociálním pojištění největší část finančních prostředků obyvatelstva.Redistribuční dopady daní ze spotřeby však zatím nebyly uspokojivě řešeny jak na úrovnijedince, tak domácnosti, protože neexistoval pro ČR vhodný mikrosimulační modelodhadující odvodové zatížení. Příspěvek se zaměřuje na konstrukci statickéhomikrosimulačního modelu za použití dat ze statistiky rodinných účtů. Na základě jehovýstupů pro individuální domácnosti jsou naznačeny možnosti jeho využití při redistribučníanalýze daňových reforem a při odhadu veličin, které mají statisticky významný vliv nadaňové zatížení.