Nový typ bronzové jehlice ve Slezsku (original) (raw)
Related papers
Archeologické rozhledy, 2016
Díky stálé terénní aktivitě se v posledních dvou desetiletích podařilo na Moravě opakovaně zachytit žárové pohřby mladší doby bronzové, které spojuje řada shodných znaků v čele se specifickou úpravou hrobové jámy-dosahuje tvaru a rozměrů obvyklých pro kostrové pohřby. Ukázkovým příkladem je trojice hrobů odkrytá v roce 2011 na katastru obce Podolí u Brna, na níž lze dobře demonstrovat specifické rysy pohřebního ritu, které se k tomuto typu pohřbů vážou. K nim je možné připojit výčet několika analogických příkladů z jihomoravského a středomoravského prostředí a zejména pak z přilehlé části Dolního Rakouska a na širším vzorku pak vyzdvihnout řadu podobností. mladší doba bronzová-žárové pohřby-paleobotanika-antropologie-geofyzikální prospekce Thanks to ongoing excavations, Late Bronze Age cremation burials have been repeatedly discovered in Moravia over the past two decades. The graves share many identical traits and especially a specific treatment of the grave pits, which feature a shape and size typical for inhumation burials. A prime example is a trio of graves excavated in 2011 in the site of Podolí u Brna that demonstrate specific traits of the rite linked to this type of burial. Several parallel examples come from south and central Moravia and especially from the neighbouring parts of Lower Austria, a wider sample that reveals numerous similarities.
Nové archeometalurgické nálezy z areálu Klementina v Praze
Archaeologia historica, 2019
Rescue archaeological research carried out in the territory of a pre-location agglomeration in Prague and contexts dated to the 11th-13th centuries have been yielding an increasing number of finds confirming the production and processing of non-ferrous metals. In 2017, a relatively small test pit in the cadastral zone of the Old Town, within the Klementinum complex, brought to light another series of archaeometallurgical finds associated with non-ferrous metallurgy. SEM-EDS analyses of selected samples confirmed specialized production activity on the site-the production of pewter bronze.
Archeologické rozhledy, 2019
V práci jsou prezentovány archeologické nálezy dokládající metalurgii neželezných kovů raně středověkého stáří získané při výzkumech na Malé Straně v Praze. Patří k nim zejména tavicí kelímky (tyglíky) a miskovité střepy běžné keramiky využité druhotně v metalurgii. Méně běžné jsou další druhy nálezů a situace svědčící o práci s neželeznými kovy (prubířské kameny, kadlub ad.). Část souboru byla podrobena EDS-SEM analýzám. Vyhodnocení jejich výsledků přispělo k poznání druhů získávaných a zpracovávaných neželezných kovů, resp. jejich slitin, i k částečnému objasnění postupů využívaných při jejich výrobě či testování kvality rudních surovin a hutnických meziproduktů. neželezné kovy-stříbro-metalurgie-raný středověk-kuchyňská keramika-střepy Lichtenštejnský palác, Malostranské nám. čp. 258/III, výzkumy NPÚ v Praze č. 8/90-93 a č. 1/02 Lichtenštejnský palác tvoří západní frontu Malostranského náměstí (obr. 1: 258). Areál objektu s pro storným nádvořím, severním dvorem a západní zahradou vznikl v 17. století a ukončil 300 let trvající proces postupného skupování původních gotických městišť vytyčených v roce 1257. Při rozsáhlé rekonstrukci paláce zde od roku 1990 probíhal několikaletý archeologický výzkum vedený autory příspěvku. Ve 27 sondách rozličného rozsahu (obr. 2: a) bylo zdokumentováno 458 m 2 řezů terénem a archeologicky rozebráno 130 m 3 zeminy. Další větší akce proběhly v areálu v letech 2002 (plošný výzkum č. 1/02 ve sklepě v jižní části areálu) a 2014 (výzkum č. 2014/27 ve sklepě v severovýchodním nároží areálu). Hartigovský palác, Tržiště čp. 259/III, výzkum NPÚ v Praze č. 12/93 Dům čp. 259/III je dnes sídlem rektorátu AMU. Jeho parcela leží mezi Malostranským náměstím a uli cí Tržiště (obr. 1: 259) a přímo sousedí s Lichtenštejnským palácem. Záchranný archeologický výzkum zde probíhal pod vedením autorky roku 1993 při zřizování nové kanalizace. V místnosti u náměstí byla zastižena dřevěná roubená konstrukce, dle souvislostí nejspíše pozůstatek paty mostu, snad s věžovou stavbou (
Nápisové prsteny z pohřebiště ve Zbečně a hradiště Dřevíč na Rakovnicku
Archeologické rozhledy, 2023
The paper presents three new finds of brass inscription rings from two sites: a complete ring with an in scription in Romanesque majuscule of the turn of the 12th and 13th centuries found in one of 123 graves at the early medieval cemetery in Zbečno and fragments of two inscription rings from systematic metal detec tor prospecting at the Dřevíč hillfort. Readings of the inscriptions and their possible interpretations are presented. All three rings show identical elements-production by casting, decoration by imitation of pearl string, and script. The text on the completely preserved ring from Zbečno ([B]N EST IC H GLIA BN ESTO) is largely identical to the text on the fragment of ring 2 from Dřevíč (BN ES A). This fact seems to indicate the existence of a jewellery workshop that produced rings in series. The comparison of the fragments of two inscription rings from the Dřevíč hillfort with the complete inscription ring from the cemetery in Zbečno has prompted a previously unconsidered and all the more important connection between the two sites. The very rare finds of inscription rings in a burial context from the 11th-13th centuries suggest that the buried persons belonged to a narrow circle of the contemporary elite. inscription ring-Roman majuscule script-sacral inscription-nomina sacra-grave find-Zbečno-Dřevíč
Geoarcheologický výzkum raně středověké kovárny z Modřic u Brna
Živá archeologie, 2013
Kováøské zpracování železa pøedstavovalo v raném støedovìku zdroj základního sortimentu nástrojù pro zemìdìlskou výrobu, a tedy dùležitý prvek nutný pro pøežití vesnických komunit. Pøesto jsou dosud poznatky o podobì a organizaci výroby znaènì útržkovité, èasto se zamìøením pøedevším na centrální aglomerace kolem hradišś. Objekt z Modøic, rámcovì datovaný do 11. století, pøedstavuje zajímavý pøíklad vesnické kovárny. Pøestože výplò objektu nezahrnovala kováøské výrobky, odpad, který se zde nalezl, dokládá samotnou kováøskou výrobu a díky výskytu globulárních okují spolehlivì i kováøské svaøování. Konkrétní podoba kovárny je vzhledem ke zpùsobu zániku jen obtížnì rekonstruovatelná, pøesto lze na základì informací získaných metodou mikromorfologie z podlahových horizontù spolehlivì doložit funkci a získat zajímavé informace o úpravách interiéru.
2016
Morphology of the halfblind Hostěnice Valley was established based on electric resistivity sounding and seismic measurements. A limestone bottom of the valley is situated at altitude 350 m a.s.l bellow ca. 30 m thick fluvial or lacustrine clayey and sandy deposits. At the limestone and non-karstic boundary a 20 m high step was formed. The bottom of the valley (350 m a.s.l.) corresponds with the older cave corridors in the nearby Ochozska Cave forming probably Pliocene cave level. During the Quaternary main cave passages were deepened leaving the older corridors in a hanging position.