The Czech Liturgy of the 19TH Century in the Pages of Čkd (original) (raw)

Jedním z faktorů, které charakterizovaly bohoslužebný život v 19. století na našem území, byla i terminologická proměna, kdy latinské termíny ustoupily českým ekvivalentům. Opouští se středověká terminologie munus, ministerium, officium, opus a mluví se o bohoslužbě, posvátné službě a liturgii-liturgice. Termín liturgie a liturgika v průběhu 19. století v českém katolickém prostředí "zdomácněl" a stal se obecně užívaným pojmem k označení křesťanské kultovní činnosti. S tímto termínem je spjata snaha o jeho vysvětlení, a to nejen etymologické, ale i konceptuální. Od 19. století můžeme pozorovat hlubší zájem o liturgiku, což se odráží i na stránkách Časopisu katolického duchovenstva (ČKD). S tímto zájmem koreluje i snaha o vědecké pojetí liturgie, tedy vznik liturgiky jako teologické disciplíny, jež se snaží rozkrýt a definovat kultovní činnost církve. 1 1. Liturgický život v 19. století Počátek 19. století je charakterizován rozchodem s barokní liturgií a jejími formami zbožnosti. V liturgii se prosazoval spirituální individualismus a pietismus, stále byla vnímána jako zbožná cvičení-pia exercitia. Studium teologie a eklesiologie se stává objektivnějším a důslednějším. 2 Z tohoto období bych chtěl připomenout dva německé teology, kteří ovlivnili i české prostředí. Prvním byl Johann Michael Sailer (1751-1832), který položil velký důraz na význam kultovního života církve. Zdůrazňoval, že liturgie je "oživující duší církve" a formuje věřící v "organickou společnost". 3 Druhým pak Johann Adam Möhler (1796-1838), pro

Sign up for access to the world's latest research.

checkGet notified about relevant papers

checkSave papers to use in your research

checkJoin the discussion with peers

checkTrack your impact