Electrocardiographic findings in hepatic cirrhosis and their association with the severity of disease (original) (raw)

Účel/cíl: V předchozích studiích bylo popsáno prodloužení intervalu QT u pacientů s cirhózou jater. Naším cílem bylo zkoumat změny na elektrokardiografi ckém (EKG) záznamu a jejich korelaci se závažností onemocnění u pacientů s cirhózou. Metody: Ve studii bylo vyšetřeno celkem 69 pacientů s cirhózou. Prodloužení korigovaného intervalu QT a nízkovoltážní komplexy QRS na EKG záznamu byly zkříženě porovnány s klinickými a biochemickými údaji. Byla zkoumána spojitost EKG nálezů se závažností cirhózy podle Childova-Pughova skóre i skóre z modelu terminálního nemocnění jater (model for end-stage liver diseases, MELD). Výsledky: Prodloužení intervalu QT bylo zjištěno u 63,5 % pacientů a 57,7 % jich splnilo kritéria nízkovoltážních komplexů QRS. U pacientů s prodlouženými intervaly QT sice byly zjištěny vyšší hodnoty Childova-Pughova skóre (9,58 ± 2,5, resp. 8,16 ± 2,29; p = 0,04), avšak při použití MELD byly hodnoty skóre při prodlouženém intervalu QT a nízkovoltážní EKG křivky podobné. Častost výskytu prodlouženého intervalu QT a nízkovoltážních komplexů QRS byla u pacientů v různých třídách Childovy-Pughovy klasifi kace podobná. U pacientů s nízkovoltážní EKG křivkou byla vyšší i srdeční frekvence (89 ± 15 tepů/min, resp. 79 ± 16 tepů/min; p = 0,01). Průměrná voltáž komplexu QRS v prekordiálních svodech byla u pacientů s ascitem nižší (8,5 ± 2,6 mV vs. 11,8 ± 3,4 mV; p = 0,006). Závěr: Změny na elektrokardiogramu jsou u cirhózy bez ohledu na závažnost onemocnění časté. Přítomnost nízkovoltážních komplexů QRS může souviset s antropomorfními změnami a s rozvojem ascitu u této skupiny pacientů.